Záznam koncertu Vídeňských filharmoniků u příležitosti 100. výročí sarajevského atentátu

18. červen 2014

V den 100. výročí sarajevského atentátu (28. 6. 1914) - zavraždění rakouského arcivévody Františka Ferdinanda d´Este a jeho choti vévodkyně Žofie - se v Národní knihovně v Sarajevu uskutečnil koncert orchestru Vídeňských filharmoniků. Připomenout si jej můžete ze záznamu.

Vídeňští filharmonikové přednesli Andante cantabile-variace na císařskou hymnu "Zachovej nám, Hospodine…" Josepha Haydna, Symfonii č. 7 h moll "Nedokončenou" Franze Schuberta, Tři skladby pro orchestr op. 6 Albana Berga, Píseň osudu na verše Friedricha Hölderlina od Johannesa Brahmse a choreografickou báseň La Valse Maurice Ravela.

Byl plánován jako hlavní část pietního programu věnovaného reflexím, analýzám a vzpomínkám spojeným s událostmi let 1914-18, které zásadní měrou zcela změnily vývoj Evropy ve 20. století. O 78 let později, v roce 1992, postihla Sarajevo tragédie v podobě války v Bosně a Hercegovině, která vypukla po rozpadu bývalé Jugoslávie v návaznosti na vlnu pádů komunistických diktatur ve střední a východní Evropě z konce 80. let. Ztráty na lidských životech i na materiálních a kulturních statcích byly fatální. Jedním z míst zasažených bombardováním byla unikátní a historicky cenná budova Národní knihovny v Sarajevu, jejíž levý trakt byl zcela zničen. Budova byla v následujících letech rekonstruována a veřejnosti se prvně otevře právě tímto koncertem Vídeňských filharmoniků.

03151247.jpeg

Vzpomínkový koncert Vídeňských filharmoniků byl přenášen světovými televizními a rozhlasovými společnostmi. Evropská rozhlasová unie (EBU) vyjednala vysílací práva pro všechny své členské země a také Český rozhlas Vltava bude koncert vysílat přímým přenosem. Členové orchestru Vídeňských filharmoniků, v jejichž čele stane Franz Welser-Möst, se vzdali honoráře za vystoupení.

Před sarajevskou Národní knihovnou byla instalována velkoplošná obrazovka přenášející koncert divákům na volné prostranství. Program koncertu je sestaven ze skladeb spjatých - ať již fakticky, anebo symbolicky - s dobou tzv. Belle Epoque, tedy s dobou, kdy se nejenom v umění začínala ostře střetávat tradice a avantgarda a evropská společnost na prahu 20. století začínala stále naléhavěji hledat svoji novou identitu.

Čtěte také

Spustit audio