Stanislav Růžička po stopách Santiniho na Zelené Hoře
Ve Žďáře nad Sázavou chystají na sobotu 6. září 2014 oslavy 20. výročí zapsání Santiniho kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře do seznamu UNESCO.
„Mladý Santini“ – píše Stanislav Růžička – „ byl především, v dnešním slova smyslu, Evropan. Mluvil a psal česky, německy i italsky, a pravděpodobně také latinsky. Vedle kamenické praxe svých předků byl vzdělán v malířství a architektuře a zajímal se i o další exaktní obory.
Mimo jiné je u něho známá záliba v křesťanské kabale a ve smyslu potřebné preciznosti musel mít zcela jasno i v takové oblasti, kterou je dnešní deskriptivní geometrie.
V rozlehlých prostorách pražské katedrály poznával stavební postupy gotických mistrů, v ateliéru svého učitele, francouzského stavitele Jeana Matheye zvládl barokní principy, na cestách nasákl italským barokním radikalismem a to vše se mu pak v jeho geniálním mozku propojilo.
V oficiální dochované korespondenci se Jan Blažej Santini-Aichel často podepisoval jako „malíř a architekt.“ Zatímco jeho architektonické dílo představuje zhruba osm desítek staveb, neznáme žádné Santiniho malířské dílo.
Jediným dokladem vynikajícího malířského a kreslířského školení u Santiniho je mimořádná výtvarná úroveň jeho plánů. Známý půdorys vrcholného Santiniho díla, poutního kostela na Zelené hoře, je čistě a exaktně konstruován kružítkem na ploše papíru.
Poutní kostel na Zelené hoře byl slavnostně vysvěcený v září 1722. V následném roce měl Santini rozpracovanou dlouhou řadu dalších staveb, mezi kterými neustále cestoval. Rajhrad, Křtiny, Plasy a Mariánská Týnice.
K tomu přidejme jeho nejrozsáhlejší světskou stavbu, zámek Karlova Koruna. Dnes už se nedovíme, kolik dalších projektů ještě nosil v hlavě a co mohl světu dát, kdyby mu bylo dopřáno více času.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
