Z historie Experimentálního studia v Plzeňském rozhlase
Hudební fórum speciál, který je příspěvkem k letošnímu projektu Art´s Birthday.
Když výroba jedné minuty zvuku trvala celý den…
Experimentální studio Českého rozhlasu v Plzni je dnes už muzeální záležitostí, ale současně je i legendou a pýchou novodobé tuzemské hudební historie. Jeho počátky spadají do poloviny 60. let minulého století. Hudebním skladatelům, mistrům zvuku, technologickým vývojářům a všem, kdo jsou vždycky zvědaví a ochotni zkoušet nové věci, nabídlo dosud jen tušený materiál, s nímž se dalo pracovat výlučně nebo souběžně s materiálem tradičně těženým z hudebních nástrojů a lidského hlasu. Studio fungovalo od roku 1967 do roku 1992 a vzniklo v něm kolem sto dvaceti původních elektroakustických skladeb, které jsou archivovány ve fonotéce plzeňského rozhlasu. Mnohé z nich jsou skutečnými klenoty nejen proto, že jsou zajímavé a nahlíženo specifickou estetikou zvukového umění často i skutečně krásné, ale také proto, že nechávají nahlédnout do málo známých oblastí tvůrčího odkazu skladatelů jako například Zdeněk Lukáš nebo Jan Hanuš.
Počáteční progresivní směřování Experimentálního studia v Plzeňském rozhlase bylo postupem času zbrzděno neochotou kulturního establishmentu věnovat elektronické hudbě pozornost – materiální i organizačně podpůrnou – přesto se do něho v průběhu 70. a 80. let vracelo několik skladatelů, kteří elektroakustickou hudbu přijali za výraz své stylové orientace: Karel Odstrčil, Václav Kučera, Miroslav Hlaváč, Eduard Spáčil.
Ze dvou místností, v nichž studio fungovalo, je dnes sklad, ale v Českém rozhlase Plzeň si této etapy svého sedmdesátiletého vývoje váží do té míry, že v prostorách vyhrazených expozicím staré techniky a dokumentům z historie Plzeňského rozhlasu je velký panel věnován i Experimentálnímu studiu. Po celý čas existence studia v něm pracoval mistr zvuku Čestmír Kadlec a on je také jedním ze dvou průvodců, kteří budou v Hudebním fóru Speciál 16. ledna na začátky a proměny Experimentálního studia vzpomínat. Tím druhým je hudební skladatel Jaroslav Krček, který ve studiu realizoval – za unikátních podmínek – unikátní projekt Rozmluvy s časem. Jako sondu do časů, kdy výroba jedné minuty hudby nebo zvuku trvalo někdy i celý den, nabídneme skladby Zdeňka Lukáše, Jana Málka, Miroslava Hlaváče, Václava Kučery a Miloslava Kabeláče.
Hudební fórum Speciál o plzeňském Experimentálním studiu je naším příspěvkem k podpoře západočeské metropole jako evropského hlavního města kultury 2015 a připojujeme se jím k oslavám Narozenin umění, jejichž rozhlasová party se letos rovněž vysílá z Plzně.
