Rudolf Firkušný

Klavírista Rudolf Firkušný, 1986 - Foto:  © Steve J. Sherman

Klavírista Rudolf Firkušný, 1986Foto:  © Steve J. Sherman

*11. února 1912, Napajedla
†19. července 1994, Staatsburg, stát New York, USA

Slavný český klavírista, který vystupoval na nejvýznamnějších světových pódiích, spoluúčinkoval s nejvýznamnějšími orchestry a dirigenty. Jako interpret byl pokračovatelem nejvýznamnější národní hudební tradice založené Smetanou a Dvořákem, byl přímým žákem Leoše Janáčka, Viléma Kurze a a Josefa Suka, přítelem Bohuslava Martinů. 

Narodil se v městečku Napajedla na východě Moravy, dětství prožil v Brně. Jeho talent objevil sám Leoš Janáček, který mu předpověděl velkou budoucnost. Jako „zázračné dítě“ se Firkušný brzy stal známým hudební veřejnosti a v necelých jedenácti letech již vystoupil jako sólista České filharmonie (s Mozartovým „Korunovačním“ koncertem). Absolvoval nejprve brněnskou konzervatoř, kde studoval teorii a kompozici u Leoše Janáčka, klavír u Ludmily Tučkové, Růženy Kurzové a Viléma Kurze. Svá studia završil na mistrovské třídě pražské konzervatoře, kde byli jeho pedagogy kompozice také Josef Suk a Rudolf Karel. Po studiích se rozhodl zanechat skladatelské dráhy a plně se věnovat klavíru. Svá studia doplnil návštěvou mistrovských tříd světových pianistů Alfreda Cortota, Artura Schnabela, Yvese Nata a Margueritte Longové a brzy se jeho jméno stalo známým na koncertních pódiích nejen v naší zemi, ale i zahraničí. 

Významným mezníkem byl rok 1941, kdy Rudolf Firkušný s úspěchem debutoval v USA. Následovala řada úspěšných turné po Severní i Jižní Americe. Při návratu do vlasti na Pražském jaru v roce 1946 byl vítán již jako největší z českých pianistů. V roce 1948 však přišel komunistický převrat, po němž se Firkušný rozhodl pro trvalou emigraci a tak se s ním české publikum mohlo znovu setkat až v roce 1990 při jeho triumfálním návratu na Pražském jaru, více než čtyřicet let po zdejším debutu. To byl ovšem již celosvětově uznávanou hudební legendou a měl za sebou řadu skvělých nahrávek a úspěšných koncertních turné od Ameriky až po Austrálii.  

Jako interpret byl zcela jedinečný – z romantické školy převzal smysl pro kantabilitu, espresivní tón a všudypřítomné rubato; odvahu akcelerace tempa v rozvášněných pasážích i přesvědčení, že obsah musí být prioritou před prezentovanou formou. Byl pianistou až překvapivě moderním, vyznačujícím se nesmírně zodpovědným a analytickým přístupem k hudebnímu textu. Usiloval o přirozené propojování jednotlivých částí s intuitivní pozorností pro detaily, hlavní a vedlejší vrcholy, vytváření účinnosti respektující základní strukturu díla tak, aby byly jasné vztahy k ostatním elementům skladby. 

Firkušný se vždy zasazoval o to, aby ve světě zůstalo zachováno z české kultury to, co znamenalo věčné a nezpochybnitelné hodnoty – její hudební dědictví. Janáček, Martinů, Dvořák, Smetana a další byli samozřejmou součástí jeho koncertů a dokázal jejich skladby prosadit (i přes jejich evidentní nekomerčnost) do katalogů předních nahrávacích společností. Byl také znamenitým interpretem děl nových autorů a pomohl tak prosadit nejen díla Čechů např. Bohuslava Martinů a Vítězslavy Kaprálové, ale také amerických, resp. jihoamerických skladatelů Menottiho, Barbera, Ginastery, Floyda, Mignoneho, Cháveze a dalších. Jeho nahrávky najdeme v katalozích všech významných nahrávacích společností.  

Firkušný nebyl jen skvělým pianistou, ale také pedagogem. Od roku 1965 byl profesorem na prestižní Juilliard School v New Yorku a vyučoval také na kurzech v rámci letního festivalu v Aspenu v Coloradu a mistrovských kurzech v rakouském Luzernu. Mezi jeho nejslavnější žáky patří Avner Arad, Yefim Bronfman, Sara Davis Buechner, Carlo Grante, Eduardus Halim a Alan Weiss. 

Rudolf Firkušný zemřel v roce 1994 po náročném boji s těžkou chorobou. Jeho manželka Taťána jej následovala po jedenácti letech a nyní oba odpočívají v čestném kruhu slavných osobností na Ústředním hřbitově v Brně. 

Autor: Richard Pohl
Revize: Véronique Firkušný - Callegari 

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas