Video29. června  2016  

Petr Cígler: Táhlý zvlněný pohyb podélného předmětu. Videozáznam představení

NODO (koláž) - Foto: Ostravské centrum nové hudby

NODO (koláž)Foto: Ostravské centrum nové hudby

Nejsou to jen obě kamenné budovy Národního divadla moravskoslezského, kde budeme moci poslední čtyři dny v červnu (27.–30. 6.) zhlédnout šest nových inscenací oper druhé poloviny 20. století a století našeho. Pořadatelé jdou do prostor multižánrového centra Cooltour na Černé louce a industriálních hal Starých koupelen v Dolní oblasti Vítkovic. Uvádějí vyzkoušené tituly i riskantní novinky. Svorně s diváky, účinkujícími, inscenátory, kritiky, muzikology i rozhlasovými posluchači se budou ptát: Co je to nová opera a jaká je její dnešní podoba? Otázka jistě nezůstane zcela zodpovězena. A to dává naději.

 

Od Ligetiho jazykolamů přes Cíglerova chřestýše až ke Xenakisově Oresteii 

Tři světové premiéry, tři české premiéry: dva legendární skladatelé György Ligeti (přelomové dílo 20. století Aventures & Nouvelles Aventures) a Iannis Xenakis (antická tragédie Oresteia, jediná jeho opera) a čtyři současní umělci: Petr Kotík („taneční opera“ William William), Petr Cígler (operní kus s tajemným názvem Táhlý zvlněný pohyb podélného předmětu), Idin Samimi Mofakham (opera s živou elektronikou U vod Léthé) a Richard Ayres (humorné melodrama ve scénické podobě No. 42, V Alpách). Poslední tři zmíněné operní inscenace natáčí pro stanici Vltava rozhlasová technika, přičemž operu Petra Cíglera budeme vysílat 29. 6. od 18. 30 v přímém přenosu na webu Vltavy v sekci Klasika a přenos to bude díky Novým médiím ČRo i obrazový.

 
 

Petr Cígler - Foto: Martin Popelář, Ostravské centrum nové hudby

Kdo je Petr Cígler? 

V souvislosti s rozhlasem jsme o něm naposledy slyšeli díky jeho nedávnému úspěchu na Mezinárodní tribuně skladatelů a jeho skladbu Daily Patterns (shodou okolností nahrávka z festivalu Ostravské dny 2015) mohou momentálně poznat posluchači 27 rozhlasových stanic Evropské vysílací studie. Petr Cígler je v prvé řadě chemik a molekulární designér. Těžko říct, zda někdo z vědeckého týmu Syntetické nanochemie na Akademii věd ČR, který v současnosti vede, ví o jeho zálibě v komponování. Stihne tak sotva jednu skladbu za rok a jeho první opera na objednávku Ostravského centra nové hudby (vznik díla podpořen grantem Ministerstva kultury ČR) mu vzala každou volnou chvíli – partitura má asi 130 stran, navíc pro zpěváky Petr Cígler nikdy nepsal. Na libretu spolupracoval s jeho autorem a režisérem Petrem Odo Macháčkem, jehož poetiku objevil v Divadle Kámen, které Macháček umělecky vede. Jeho herci „zdvojují“ čtyři pěvecké role. 

Kompozičně je opera postavena na mikrointervalech, se kterými Cígler tak rád pracuje. K novému dílu dodává: Opera Táhlý zvlněný pohyb podélného předmětu zkoumá vztah mezi ženou, mužem a chřestýšem ve společném domě. Dochází mezi nimi k setkáním plným porozumění, napětí i nelítostných bitek, k setkáním poznamenaným táhlými a zvlněnými pohyby i nesmírně rychlými a přímými výpady. Zajímají nás také rozdíly mezi nejednáním, pomalým jednáním a rychlým jednáním. Také interakce dvou vzájemně lehce posunutých nebo lehce zdvojených subjektů nebo objektů – hlasů, zvuků, lidí, situací apod.“ První operu Petra Cíglera nastuduje mezinárodní orchestr pro novou hudbu Ostravská banda, se kterou bude pracovat Ondřej Vrabec.
 

Shakespeare z New Yorku a novinka íránsko-polské dvojice 

Čtěte také: Rozhovor se skladatelem (a vědcem) Petrem Cíglerem nejen o jeho první opeře: Skladatelé by se neměli snažit jakkoli se zalíbit

Festival NODO organizuje společnými silami Ostravské centrum nové hudby a Národní divadlo moravskoslezské. Jeho ředitel Jiří Nekvasil svým způsobem kormidloval další nový kus festivalu, když požádal Petra Kotíka, aby do své „taneční opery“ William William zakomponoval pěvecké hlasy a aby se obsah díla vztahoval také k letošnímu jubileu Shakespearovy smrti. Kotík vytvořil ve své nové opeře čtyři zdánlivě náhodné a nezávislé roviny: zkomponoval hudbu pro houslové duo (String noise z New Yorku), napsal tři pěvecké party podle Shakespearovy tragédie Timon Aténský, vypravěčce určil dvě krátké epizody ze vzpomínek Nathalie Babel (dcery Isaaca Babela) a scénickou akci nechal na pěti tanečnících (choreografie Matilda Sakamoto, čerstvá absolventka Juilliard School v New Yorku).
 

Idin Samimi Mofakham z Teheránu a skladatelka Martyna Kosecka z Krakova, kteří se poprvé setkali jako rezidenti Ostravských dnů 2013 (bezprostředně po skončení festivalu budou oddáni), vytvořili na objednávku NODO operu U vod Léthé inspirované řeckořímskou mytologií se zápletkou zasazenou do 20. století. Léthé, na jejímž břehu leží jeskyně boha Hypna, patří v řecké mytologii mezi pětici řek protékajících Hádem a je známá též jako ameles potamos, řeka zapomnění – každý, kdo se z ní v podsvětí napije, dočista ztratí paměť. Všechny postavy opery existují v blíže neurčeném světě, kde se Léthé chystá vynést rozsudek nad jejich konáním. Partitura je napsána pro pět pěvců, živou elektroniku a orchestr.
 

Idin Samimi Mofakham - Foto: Martin Popelář, Ostravské centrum nové hudby

Ayresova halekačka aneb vzhůru do Alp 

Další operou, u které budou rozhlasové mikrofony, je humorné melodrama anglického skladatele působícího v Belgii Richarda Ayrese. Ten k dílu poznamenal: Slučuje v sobě mnoho témat, která mě fascinují: vztah písemné a hudební narace, dějiny opery, ranou kinematografii a divadelní postupy 19. století, stejně jako folklórní a populární hudbu alpských oblastí. Dívku (soprán), která jako nemluvně uvízla na nedostupném vrcholu hory, naučí zpívat horská zvířena. Mladý Bobli žije ve vesnici ležící hluboko pod oním nedostupným vrcholem, je od narození němý a se světem se dorozumívá hrou na trumpetu. Zaslechne dívčinu píseň doléhající do údolí – ta se zas zaposlouchá do melodií jeho trumpety přinášených větrem – oba jsou okouzleni…“
 

Lydie Brotherton - Foto: Ostravské centrum nové hudby

Lydie BrothertonFoto: Ostravské centrum nové hudby

Virtuózní pěvecký part studuje Lydie Brotherton z Berlína, trumpetové sólo hraje János Elmauer z Budapešti. Ostravskou bandu řídí Rolf Gupta z Norska. Inscenace opery se ujal Jan Horák a Michal Pěchouček ze Studia Hrdinů v Praze. 

NODO je mezinárodní festival 

Stejně jako mezinárodní „operní orchestr“ Ostravská banda, také sólisté a inscenátoři oper přijedou do Ostravy z různých částí světa. NODO přivítá pěvce z Německa, Íránu, Polska, Itálie nebo USA (za všechny jmenujme Holgera Falka v jediné pěvecké roli Xenakisovy Oresteii), NODO dává příležitost nové generaci „operních“ režisérů: Katharina Schmitt, Jan Horák s Michalem Pěchoučkem, Petr Odo Macháček a Ewelina Grzechnik z Varšavského centra pantomimy, choreografie Matilda Sakamoto. Xenakisovu Oresteu inscenuje zkušený tandem Jiří Nekvasil a David Bazika. Do Ostravy přijedou dirigenti Rolf Gupta, Petr Kotík a Ondřej Vrabec. Z domácích zdrojů je to Canticum Ostrava Jurije Galatenka a sbor Permoníček z Karviné. Na přenosech se vedle Nových médií v čele s Alexejem Maximovem podílí rozhlasový tandem Lubomír Výrek (mistr zvuku) a František Mixa (zvuková režie). 

Podrobně se festivalu NODO a nahrávkám oper budeme věnovat bezprostředně po jeho skončení v Hudebním fóru speciál v noci z 1. na 2. července, kdy role spíše komentátora než kritika se ujme skladatel a muzikolog Petr Bakla. 

Scarlatti, toppromo - Foto: Aleš Vavřík

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas