Z pásma Gazy se stalo středisko světového terorismu
Šéf Hamasu Chálid MišaalFoto: Jaromír Janev
Mezi teroristickým hnutím Hamas v pásmu Gazy a Izraelem vypuklo minulé pondělí nové kolo války poté, co se teroristům poprvé po roce zdařil sebevražedný útok v izraelském městě Dimona, při kterém zahynula jedna žena a 40 dalších lidí bylo zraněno.
Přihlásil se k němu Hamas s tím, že po roce obnovuje sebevražedné atentáty. Izrael vystupňoval odvetné útoky, za které se Hamas mstí téměř každodenní dávkou okolo 30 raket. Minulý týden střely zranily čtyři malé děti, z nichž jednomu osmiletému musela být amputována noha. Izrael v posledních dnech zabil přes 60 teroristů, ale rakety létají dál. Obyvatelé města Sderot v neděli zahájili protestní demonstrace v Jeruzalémě a Tel Avivu, aby přinutili vládu k rozsáhlé vojenské invazi do pásma Gazy. Té se však kabinet prozatím zdržuje, i když bude nakonec možná nevyhnutelná. Zvažuje spíš obnovení cílených atentátů na nejvyšší vůdce Hamasu, jakými před čtyřmi lety armáda během jediného měsíce zlikvidovala zakladatele hnutí šajcha Ahmada Jasína a předáka Abdalazíze Rantisího. Tentokrát má však Hamas rukojmí v podobě izraelského vojáka Gilada Šalita, kterého vězní už 20 měsíců. Přesto se vůdci hnutí raději uchýlili do úkrytů.
Raketové útoky však nejsou jedinou starostí Izraele. Dalekosáhlé důsledky pro celou oblast bude mít lednové zničení hranice mezi pásmem Gazy a Egyptem. Přestože Egypt minulou neděli přechod v Rafáhu opět uzavřel, kontrolu nad ním má nadále Hamas a je velmi nepravděpodobné, že by ji komukoli přenechal. Egypťané a palestinská samospráva Mahmúda Abbáse by rádi obnovili původní dohodu z roku 2005, podle které hranici spravoval Egypt se samosprávou a pozorovateli z Evropské unie. Hamas však dal jasně najevo, že se chce na kontrole podílet také, a jednání zkrachovala.
Vztahy mezi donedávna tolerantním Egyptem a Hamasem se koncem týdne náhle vyostřily, když hnutí pohrozilo únosy egyptských vojáků a teroristickými útoky, pokud Egypťané nepropustí asi stovku členů Hamasu zajatých na Sinajském poloostrově. Podle izraelských zpravodajských zdrojů došla egyptskému prezidentovi Husnímu Mubarakovi trpělivost a rozhodl se proti Hamasu zakročit. Na hranici přibyli vojáci, kteří podle ministra zahraničí Ahmada Abúla Ghajta "zpřeráží hnáty každému, kdo se ji pokusí překročit". Egypt přerušil styky s Hamasem a prohlásil jeho nejvyšší vůdce za nežádoucí osoby, včetně Chálida Mišala, Ismaíla Haníji a Mahmúda Zahara. Na 25.000 egyptských vojáků nepřestává pronásledovat palestinské teroristy v Sinajské poušti. Zadrželi už nejméně 20 ozbrojenců s pásy s výbušninami, kteří se chystali provést atentát v Izraeli, a pochytali tisíce emigrantů. V neděli do pásma Gazy vrátili 3.000 Palestinců, kteří se skrývali v Rafáhu, Aríši a okolí. Egypt však odhaduje, že jich v zemi zůstává ještě nejméně dvakrát tolik. Navzdory odhodlanosti a razantnímu postupu egyptských bezpečnostních složek je však výsledek snahy o obnovení kontroly nad hranicemi nejistý.
Izrael je ve stavu nejvyšší pohotovosti. Více než dvousetkilometrová hranice s Egyptem na Sinaji není chráněna bezpečnostní zdí a očekává se zvýšený počet pokusů o sebevražedné útoky v Izraeli. Hraniční přechod z pásma Gazy do Egypta byl volně průchodný skoro 12 dní a kromě statisíců civilistů jím oběma směry prošly i stovky teroristů. Do Gazy se dostaly tuny vyspělých zbraní, včetně raket dlouhého doletu a protitankových a protiletadlových střel. Podle izraelských a palestinských zpravodajců sem přišli i arabští dobrovolníci, kteří Hamasu nabídli své služby v boji proti Izraeli. Jsou mezi nimi nejen veteráni z Iráku a členové Al-Kajdy, ale i instruktoři z Íránu. Samotný Hamas jejich počet odhaduje na 2.000. Hnutí proměnilo pásmo Gazy v mezinárodní středisko globálního džihádu a předsunutou operační základnu svého hlavního sponzora - Íránu, který tak upevnil svou kontrolu na Blízkém východě.
Hamas už není jen partyzánskou skupinou, ale výkonnou vojenskou a politickou silou. Svou pečlivě připravenou akcí proměnil dosud izolované pásmo Gazy v jakýsi ministát s novým přístupem k egyptským zdrojům. Padly tak naděje, že se blokádou a mezinárodním bojkotem podaří hnutí přimět ke zmírnění krvelačného postoje vůči Izraeli, a vybledly i vyhlídky na to, že se kontrola nad Gazou vrátí do rukou palestinské samosprávy. Situace už není nebezpečná jen pro Izrael, ale pro celý region. Stažení z pásma Gazy, které v roce 2005 prosadil tehdejší premiér Ariel Šaron, se tak dnes jeví jako ještě větší chyba, než za jakou ji tehdy označovali jeho odpůrci.
Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .