portal11. května  2009  

Neonacisti na Šumavě

Pochod neonacistů (ilustrační foto) - Foto: Pavel Pavlas

Pochod neonacistů (ilustrační foto)Foto: Pavel Pavlas

Řekl mi to před svátky můj trafikant a nechtělo se mi tomu věřit: v Regenu, v tom ospalém, sotva desetitisícovém městečku na břehu stejnojmenné řeky pár kilometrů západně od Železné Rudy, se bude konat demonstrace neonacistů. Tady, copak tady nějací jsou? No, jestli nejsou, tak přijedou. A s nimi hlavně spousta policajtů, až z Bayreuthu. Že jim to tady vůbec povolili, neskrýval rozhořčení trafikant.

 

Neonacisti na Šumavě

Vložit na svůj web

Takových jako on bylo hodně. Zapáleně diskutovali před onou sobotou na internetových fórech. Například o tom, proč se podle zpráv v místním tisku na radnici ani moc nezvažovalo, že by se měla demonstrace zakázat. Jelikož, jak to řekl jeden z místních radních, "zkušenost učí, že soudy hájí princip svobody shromažďování a právo na demonstraci natolik, že zákazy skoro nikdy neměly šanci." A k tomu pragmaticky dodal, že ohlašovatelé, "Svobodní Nacionalisté Bavorský les", chtějí oficiálně demonstrovat proti "policejnímu státu" a "mediální štvanici" a už oznámili, že když jim to radnice nepovolí, okamžitě to dávají k soudu. Takže jim to nakonec povolili. Za což si vysloužili na internetu zdrcující kritiku: "To je postoj!", psal jeden z účastníků diskuse: 

"Takhle se to dělalo za třetí říše, zavřít oči a ono už to nějak dopadne!" Dlouhým mailem reagovala Mirta, taky z Regenu a rozhodně prý žádná přítelkyně nacistů už proto, že je sama imigrantka. Kam bychom ale přišli, kdybychom zakazovali dopředu demonstrace jen podle politického zaměření účastníků, píše. A dodává, že někdy antifašismus jako by přecházel ve fašismus, jen v jiném provedení, což je smutné. 

Dalším žhavým tématem bylo, jak se k demonstraci neonacistů postavit: Ignorovat- radil jeden. V žádném případě- tvrdil druhý: ignorovat je teď znamená, ignorovat je i potom, až začnou zase ulicemi odvlékat lidi. V sobotu v poledne, přesně ve 12, začaly zvonit kostelní zvony a z regentského náměstí se k nebi vznesly stovky barevných balonků. To na znamení, že si lidé ve městě přejí různorodost a ne jednu barvu, jednu ideologii. Manuela Peschlová, jedna z iniciátorů akce, mezitím sbírala podpisy pod protestní petici. Před radnicí mluvila starostka a po ní řekla sedmnáctiletá Miriam, že se proti hnědému nebezpečí musíme postavit. Poslouchalo na dvě stě převážně mladých lidí. V ulicích, kterými měli demonstranti jít, visely na domech transparenty s výzvami, aby občané bránili hnědému nebezpečí hned v zárodku. 

Neonacisti tou dobou přijížděli na nádraží vlakem. Dole u Dunaje jich tam nastoupilo asi padesát, po cestě přistupovali a když se kolem jedné s transparenty proti globalizaci dali na pochod městečkem, nebyla jich ani stovka a policisté byli v drtivé převaze. Co neonacisté skandovali, prakticky nikdo neslyšel. Na chodnících je potkalo jen pár náhodných chodců a když šli kolem parkovišť u nákupního centra, tak je tam překřičeli jejich levicoví odpůrci. Na náměstí nebyli zase slyšet proto, že jakmile tam vkročili, začali lidi pískat, skandovat "náckové ven" a kostelník spustil naplno kostelní zvony. Je totiž v městské radě a nelíbilo se mu, že jeho kolegové demonstraci povolili. Takže se domluvil s farářem, že se neonacistům postaví aspoň takhle. 

Dlouho to mladíci v černém s nervama nevydrželi a za další hodinu se pakovali vlakem odkud přišli. Regen reagoval dobře- pochválil své spoluobčany v pondělí ráno komentátor místních novin: bez hysterie, ale jednoznačně dali lidé nezvaným hostům najevo, že nejsou vítáni. A pak dodal, že je tu ale ještě jedna otázka: do jaké míry neonacistická uskupení mladé lidi doopravdy přitahují? Dá se s nimi ještě mluvit? Dostane se k nim člověk vůbec? Ve skupině určitě ne, ale jednotlivě se to musí zkusit. Abychom věděli, z čeho jsou tak frustrovaní, že se upisují ideologii, tak pohrdající člověkem. 

Neonacistů je prý v Bavorském lese- podle jejich vlastních údajů - asi 800. Podstatně víc je tam naštěstí lidí, kterým to není jedno - a kteří se to hlavně nebojí dát najevo. Tenhle recept naléhavě potřebujeme i na druhé straně Šumavy. 

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas . 

Pořad: Názory a argumenty  |  Stanice: ČRo 6 (archivováno)
Čas vysílání: pořad jsme vysílali do února 2013  
 

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace