Za hranicemi z nás mají strach. Oprávněně?
RakouskoFoto: Fotobanka stock.xchng
Tak už nám zase ukazují, jaký jsme pro ně póvl – říká si poslední dobou kdejaký pivní vlastenec a jeho volený zástupce mu s nutnou dávkou politické korektnosti přizvukuje. Dost možná, že nás nejeden soused za hranicemi opravdu takto vidí. A protože i tamní politici se chtějí svým voličům zalíbit, rádi ukazují, že nepřipustí jejich ohrožení zločinci zpoza hranic.
Svést ovšem vše na populismus našich sousedů by znamenalo ignorovat skutečnost, že zločinnost na obou stranách česko-německé a česko-rakouské hranice opravdu není stejná. Uvědomil jsem si nedávno, když jsem přibližně kolem půlnoci přejížděl z rakouského Gmümdu do Českých Velenic. Kontrast byl o to silnější, že obě sídla tvoří souvislé souměstí. Tiché a spící rakouské rakouského městečko náhle vystřídal výjev jako z apokalypsy: před autem mi pobíhaly houfy polonahých prostitutek a jejich pasáků, zavřenými okénky se drala do auta řvoucí hudba, snad na každém druhém době blikaly neony nonstop heren, kasín a erotických klubů. Lidé v pohraničí si už asi zvykli, ale mě v té chvíli přepadl stud za to, v jaké zemi to vlastně žiji. Došlo mi totiž, že toto není jen obraz Českých Velenic, ale celého pohraničí a do určité míry i celé republiky.
Leckdo namítne, že 90 nebo možná 100 % klientů podobných podniků tvoří Rakušané nebo Němci, kteří vedou doma spořádaný život a večer si jednou přes hranice užít. A kde je nabídka, tam je i poptávka. Jenže to vůbec není důvod proto, aby se Česká republika stala rájem prostituce, hazardu a drog. Navíc naprostá většina cizinců, podobně jako Čechů, si s těmito odpornými jevy nikdy nezadá a za své pokrytecké krajany se možná stydí.
Nevím, jestli se některá prostitutka někdy odhodlala křepčit u silnice za hranicí. Bylo by to přece logické, když má odtamtud nejvíc kunčaftů. Netroufne si však, protože policie by udělala takovému představení rychlý konec. U nás to z naprosto nepochopitelných důvodů nejde. Zoufalá volání starostů, rodičů i všech slušných lidí narážejí na impotenci a často i zkorumpovanost politiků, kteří nejsou schopni takové zákony prosadit.
Podobné je to s hazardem, který zamořil naši zemi jako mor. Dávno se ví, že Česká republika je gamblerským rájem, který nemá v civilizovaném světě obdoby. Dávno se ví, že se herny a kasína slouží jako pračky hodně špinavých peněz. Dávno se ví, že patologické hráčství je živnou půdou pro nejrůznější formy zločinu. Dávno jsou známé policejní statistiky, že k většině loupežných přepadení dochází právě v souvislosti s provozem těchto podniků. A bohužel se dávno ví i to, že mnozí politici se nechali hazardními mafiány zkorumpovat a drží nad nimi ochrannou ruku. Čest výjimkám, ale návrhy osvícených zákonodárců na regulaci hazardu většina zatím pokaždé smetla pod stůl.
Nedivme se proto Němcům a Rakušanům, že mají strach. Pokud chceme užívat výhod otevřených hranic, nesmíme dopustit věci, které ve slušných zemích nemají místo. Naprostá většina z nás to ví. Teď ještě aby to pochopili i naši politici.
Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání. Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas.