portal22. března  2010 v 09:35  

Adam Drda: Topolánek, utržený ze řetězu

Úvodní vystoupení předsedy ODS Mirka Topolánka - Foto: Tomáš Adamec

Úvodní vystoupení předsedy ODS Mirka TopolánkaFoto: Tomáš Adamec

Rozhovor šéfa ODS Mirka Topolánka s redaktorem homosexuálního časopisu Lui není skandální ani homofobií, ani antikřesťanstvím, a asi ani antisemitismem. V první řadě je ten rozhovor děsivý mnohorozměrnou hloupostí. Interview, snímané videokamerou, které jsem zčásti viděl a zčásti četl, lze místy jen obtížně interpretovat. To ale automaticky neospravedlňuje mnohá média, která z Topolánkových chaotických promluv přetiskují očividně účelově překroucené pasáže.

Typická ukázka? Na serveru iDnes.cz se lze dočíst, že Mirek Topolánek, „o obyčejném Čechovi, který je příznivcem Jiřího Paroubka, prohlásil, že by … zasloužil zavřít a nakopat.“ Jenomže inkriminovaná pasáž vyznívá úplně jinak: Topolánek říká, že podle něj je Paroubkův volič konzument vepřo-knedlo-zela, přesvědčený, že je třeba všechny zavřít a nakopat… Nechávám teď naprosto stranou, že taková charakteristika není inteligentní, a už vůbec ne slušná (kolik Paroubkových voličů asi M. T. osobně zná?), důležité je, že z dikce šéfa ODS zcela zjevně vyplývá, jak to myslí - tu pasáž je ovšem třeba slyšet, nikoli jen číst. 

Co se dá dál vyloučit je, že by Topolánek urážel homosexuály (jak soudí třeba premiér Fischer). Nechal se fotit pro magazín gayů, což o homofobii zrovna nevypovídá. Reportér se ho pak v rozhovoru snažil dostrkat k tomu, aby charakterizoval homosexuály nějakými přídavnými jmény, aby jim obecně přiřknul nějaké vlastnosti. Topolánek nejdřív odpověděl, že homosexuál je „normální člověk, který bojuje za svá práva“, načež tazateli úmorně kostrbatě, ale přesto srozumitelně sdělil, že vlastnosti nesouvisí s tím, jestli je někdo gay, že ze sexuální orientace žádný povahový rys nevyplývá. 

Téhle věci se týká i pasáž o premiéru Fischerovi, která všechny nejvíc pobouřila. Předseda ODS v ní doslova říká, že homosexuál - ministr, „Gustav Slamečka, když jde opravdu do tuhého, opravdu do tuhého, tak jako ministr mám pocit, že uhne, jo? A to ten Fischer, to prostě je Žid, není to gay a ten uhne ještě dřív, jo. To znamená, to prostě nesouvisí s tím, že je gay. To souvisí s jeho charakterem.“ 

Čili nemůžu si pomoc, ale Topolánek v té poslední větě zjevně nemluví o židovském charakteru či o charakteru premiéra Fischera, nýbrž o charakteru Gustava Slamečky. Premiéra sice uráží, považuje ho za slabého člověka, nicméně vyvozovat z téhle pasáže antisemitismus a mluvit v té souvislosti o hitlerovském Německu nebo dokonce o Osvětimi (což činí kdekdo, od Arnošta Lustiga až po představitele liberálně-židovské unie), mi připadá hystericky přehnané. Topolánek tu větu mohl myslet na tisíc způsobů, Fischerovo židovství mohl zmínit proto, že premiér je sám v médiích často inzeroval, mohl chtít prostě použít nějaký protiklad či příklad, zrovna ho nenapadla žádná jiná kolektivní identita…. Nevím, z té pasáže se to jednoznačně určit nedá. 

Celé to samozřejmě nic nemění na otřesném dojmu, který čtenář nebo posluchač z projevu Mirka Topolánka získá – a na neodbytném pocitu, že dnešní předseda je pro ODS katastrofa. Všechny ukázky z rozhovoru pro časopis Lui ukazují, že ten člověk má minimální formulační schopnosti, že prostě nezávazně, nekonzistentně a hluboce nevzdělaně plácá, co mu slina na jazyk přinese. Lidské vlastnosti podle něj neurčuje příslušnost k nějaké skupině, u gayů o něčem takovém nechce mluvit, dobře, ale pro Paroubkovy voliče to najednou zřejmě neplatí, jejich paušální charakteristiku ze sebe vysype bez obtíží. V úvaze o křesťanství motá páté přes deváté a vypadá to, jako by někde zaslechl pár cizích slov (liturgie, brainwashing), která se mu nějak propojila s intelektuální výbavou z hodin socialistického dějepisu… 

Hrozné je, že ten rozhovor má úroveň debaty v nádražní hospodě a že Topolánek si trapnosti svých úvah asi vůbec není vědom. Vůbec mu nedochází, že cokoli říká, říká jako představitel obrovské spousty lidí a jako politik, aspirující na místo premiéra. Být stoupenec ODS, propadnu v těchto předvolebních časech hluboké depresi. 

Autor je redaktor ČRo Rádia Česko, spoluautor dokumentárního cyklu Příběhy 20. století 

Autor:  Adam Drda  (adr)
Pořad: Glosa Rádia Česko  |  Stanice: ČRo Rádio Česko (archivováno)
Čas vysílání: vysíláno do ledna 2011  
 

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace