Leo Pavlát: Kaluž špíny vyschla, flek po ní zůstal

Loď Rachel Corrie mířící ke břehům GazyFoto:  ČTK/AP

Od zásahu izraelského námořnictva proti lodím pokoušejícím se prolomit blokádu Gazy uplynuly více než dva týdny, a tak je možné se pokusit o malou rekapitulaci.

V českém prostředí, v zásadě netečném k čemukoliv, co se děje za hranicemi země, vyvolala tato událost nečekané vzrušení. Vděčíme za to, jak jinak, novinám, rozhlasu, televizi. Až na čestné výjimky se dle obvyklé, mezinárodně akceptované pokrytecké šablony pustily do mediálního lynče Izraele. Židovský stát popsaly jako krutý a odpudivý, který navíc při své pirátské akci proti mírumilovným aktivistům nevybíravě zacházel s týmem České televize. 

Dostalo se nám jednostranných informací o příčinách střetu, rozstřílené lodi, palbě do pokojně spících pasažérů, nadsazených čísel o obětech. Od laiků se na nás sypaly nekompetentní soudy o porušování mezinárodního práva. A ovšem jsme se dozvídali, jak se kvůli nelidskosti Izraele prohloubí utrpení obyvatel Gazy, kteří žijí v bestiálním sevření židovského státu. 

Kýbl se špínou byl vylit, kaluž pomalu vysychá, ale flek, který zůstal, se stejná média ani dnes nepokoušejí vyčistit. Ti, kdo se raději nespolehnou na blogery, jsou tak dodnes prakticky neinformováni o tom, že Izrael zavedl částečnou blokádu Gazy poté, co byl z jeho území – jsou tomu právě čtyři roky – unesen do Gazy Gilad Šalit. Tento voják je také dnes jediným Izraelcem v uvedené enklávě, od voleb v roce 2007 pod totální nadvládou teroristické islamistické organizace Hamas, i dnes ostřelující Izrael. 

Především však – a to je vskutku pozoruhodným poznatkem z protiizraelské mediální smršti – převážně zůstalo skryto, že Izrael setrvale zásobuje Gazu vodou a elektřinou, že na rozdíl od totální blokády Egyptem umožňuje humanitární pomoc. Brání jen zásilkám, které mohou být Hamasem vojensky využity. A hovořím-li o tak zásadní mediální ignoranci fakt, totální mlčení provázela a stále provází skutečnost, že blokáda Gazy může skončit prakticky okamžitě. Stačí, aby zde vládnoucí Hamas přijal, že palestinský stát bude existovat vedle státu židovského, že Izrael nezanikne. 

Hamas však již dohodnutá ujednání v tomto smyslu odmítá. Proč tomu tak je, rychle pochopíme, pokud se začteme do charty tohoto hnutí. Například v článku sedm uvedeného dokumentu se píše: „Prorok ….. praví: Hodina soudu nepřijde, dokud muslimové nebudou bojovat s židy, až se židé skryjí za stromy a kameny. A stromy a kameny řeknou: Ó muslimové…, je za mnou žid, přijďte a zabijte ho…“ 

Nevím, zda takový výrok něco říká veřejnoprávní České televizi. Faktem je, že za peníze daňových poplatníků vyslala na propagandistickou, Hamasu sloužící plavbu televizní štáb, aniž si předem ověřila, jací lidé a organizace za ní stojí. Získat informace o provokativním záměru flotily přitom nebylo vůbec těžké. 

Na druhé straně: Vliv médií na znalost, rozum a cit lidí je sice velký, ale buďme vděčni, že ne absolutní. Po veřejném „svíčkovém shromáždění za zabité aktivisty“ organizovaným sdružením Přátelé Palestiny následovala v Praze tři shromáždění další, pokaždé s jiným organizátorem: na podporu židovského státu, proti mediální manipulaci. 

Autor je ředitel Židovského muzea v Praze