Ombudsman asi až na potřetí
Radko KubičkoFoto: Archiv ČRo
Každé hlasování je nejisté - to byla specialita bývalé Poslanecké sněmovny. Patový poměr mezi pravicí a levicí a volné přebíhání poslanců sem a tam způsobovalo, že každé hlasování bylo tak trochu ruleta. Přehlednější uspořádání nové Sněmovny dávalo naději, že by to snad mohlo být jinak.
Jenže první pokus nedopadl nejlépe a zase se objevil jakýsi pat při volbě nového ochránce práv. Je s podivem, že dlouho vznikající vládní koalice, když už dohaduje kdejakou podrobnost svého vládnutí, nebyla schopna uzavřít nějakou inteligentní dohodu nad jménem nového ombudsmana.
Ne snad proto, že by to měl být vládní koaliční funkcionář, ale proto, že nějaká dohoda je nutná k obsazení funkce, která má sice dobrý zvuk, i kvůli jménu respektovaného Otakara Motejla, který ji dlouho zastával. Podobně respektovanou figurou mohla být i navržená Anna Šabatová, která s Motejlem dlouho spolupracovala jako zástupkyně.
Na jejím jméně se sice vytvořila jakási podivná koalice ČSSD, KSČM a TOP 09, ale poslanci těchto stran nerespektovali doporučení, ač to vypadalo z hlediska politické kultury nadějně, například proto, že Šabatová není členkou ani jedné z těchto stran a že se to od nich nečekalo.
TOP 09 jako pravicová strana chtěla podpořit kandidátku orientovanou levicově a KSČM, nástupkyně totalitní státostrany, zase odpůrkyni komunistického režimu. Poslanci nakonec svůj stín nepřekročili, stejně jako ti z ODS, kteří trvali na své zasloužilé člence.
A poslanci Věcí veřejných, to už je kapitola sama pro sebe a zřejmě dlouho bude. Deklarovali, že nebudou hlasovat vůbec, protože prý jedna z kandidátek je předsedkyní Nejvyššího soudu. Ta ale slíbila, že rezignuje a pozastaví mandát soudce, takže nakonec se nebylo o co přít, tím spíše, že měla minimální podporu.
První test akceschopnosti Poslanecké sněmovny se poněkud nezdařil. Škoda. Vypadalo to, že se opravdu blýská na lepší časy.
