Lída Rakušanová: Novináři odhalují korupci. Na rozdíl od policie
Ministr obrany Alexandr VondraFoto: Tomáš Adamec
Náměstek Jaroslav Kopřiva na ministerstvu obrany donáměstkoval. Stamilionovou zakázku na minomety od finské firmy už ve spolupráci s lobbyistou Jindrou a s komplicem ze Slovenska nedojedná. Korupční provizi v podobě několika procent neshrábne. Ale že to měl vymyšleno chytře: spolupráce se Slovenskem bylo zapotřebí, aby se nemuselo vypisovat výběrové řízení. Tak to podle jeho slov stojí ve směrnicích Evropské unie. A ani fakturace by evidentně nebyl problém: peníze by nešly do Česka, ale do zahraničí, a byly by vyúčtovány jako náklady na jakousi fiktivní akci. Třeba sportovní.
To vše i s pikantními podrobnostmi z tajně pořízených nahrávek se lze dočíst v dnešním vydání listu Mladá fronta Dnes. Co tam už nestojí je, jakým způsobem je novináři vlastně pořizovali. Měli odposlouchávací zařízení? Sofistikovanou techniku? Nebo jim na to stačil zapnutý mobil někde poblíž? Kauze se každopádně věnovali od února, kdy zřejmě dostali avízo, že se něco podobného chystá. A to od člověka, který musel Kopřivovy praktiky dobře znát, protože jeho informace se prý postupně potvrzovaly. První jednání o plánovaném prodeji zbraní se zástupcem zahraniční zbrojovky pak novináři zdokumentovali 5. května v Bratislavě na veletrhu IDEB a na následné recepci. A jejich skrytý mikrofon nechyběl ani na srpnové schůzce v jedné pražské restauraci, kde se už účastníci bavili značně „neformálně“.
Jenže na Slovensku i v Česku bylo tou dobou už po volbách. Řada do té doby zaručených kontaktů kolem slovenského expremiéra Fica byla mimo hru. A tak nakonec zástupce firmy raději informoval o této poslední schůzce policii. A novináři začali své materiály, přepisy odposlechů a fotografie, chystat do tisku.
Co s informacemi od zástupce zbrojovky udělala mezitím policie, to bohužel nevíme. Ale stálo by za to to zjistit. Ministra obrany Vondru mezitím totiž nejspíš ani neinformovala: ten Jaroslava Kopřivu z funkce svého náměstka propustil teprve, když bylo dotyčné vydání Mladé fronty na rotačce.
Na první pohled to vypadá, že by Vondrův ministerský kolega Radek John udělal možná nejlíp, kdyby si vzal k ruce pro svůj ohlášený boj s korupcí místo těžkopádného policejního aparátu tým investigativních novinářů. Jenže to by ho asi nesměl býval sám celá léta vést v televizi Nova. Tam měli televizní diváci možnost „na vlastní oči“ sledovat, jak po brilantních reportážích, které odhalovaly propojení podsvětí a vládních kruhů, následovaly ve stejnojmenném pořadu po řadu týdnů výlety do jeskyň, kde prý straší, nebo povídání se zarputilými lovci pokladů. Ani „Reportéři“ na veřejnoprávní televizi se už měsíce neodvážili pohlédnout pod povrch skutečných kauz a řeší hlavně individuální případy spoluobčanů, kteří sedli na lep podvodníkům. Doby, kdy novináři sledovali s televizním štáby skutečně ožehavé kauzy, jako by na obrazovkách skončily s Janou Lorencovou a její „Klekánicí“.
Ani investigace v tištěných médiích ale není bez hranic, a to zřejmě nejen z finančních důvodů: Respekt ani HN se například nepouštějí do kauz bytů OKD, které zprivatizovala společnost důlního magnáta Bakaly, jemuž patří i obě zmíněná periodika. Je to náhoda? Tak s těmi úvahami o efektivitě policie raději počkejme. Už proto, že kdoví, jestli ty všechny důkazy v dnešních novinách budou stačit také u soudu.
Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání. Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas.