Petr Hartman: Další skvrna na pověsti soudce Kučery

Místopředseda Nejvyššího soudu Pavel Kučera vstupuje do jednací síně Vrchního soudu v PrazeFoto: ČTK
Místopředseda Nejvyššího soudu Pavel Kučera by koncem roku měl odložit talár a odejít do penze. Podle výroku příslušného kárného senátu by tak měl učinit už nyní. Za to, že ovlivňoval průběh kauzy bývalého místopředsedy vlády a bývalého šéfa lidovců Jiřího Čunka ho potrestal tím, že ho zbavil soudcovské funkce. Rozsudek není pravomocný, takže nelze vyloučit, že Kučera v taláru vydrží až do prosince.
O jeho odvolání proti verdiktu kárného senátu by totiž měl rozhodovat Nejvyšší soud. Tedy paradoxně instituce, ve které je Kučera místopředsedou a v jejímž čele působí Iva Brožová. Přitom to byla právě ona, kdo Kučeru před kárný senát nasměroval. Impulsem k takovémuto kroku bylo angažování se místopředsedy Nejvyššího soudu v průběhu vyšetřování kauzy Jiřího Čunka.
Na televizní obrazovce mohli před řadou měsíců diváci v pořadu Reportéři ČT sledovat podivnou schůzku. Na ní se mimo jiné probíralo Čunkovo stíhání kvůli korupci. Aktéry byli kromě Kučery i bývalý ministr spravedlnosti Pavel Němec, nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká a ostravská žalobkyně Zlatuše Andělová. Ta průběh podivné schůzky písemně zaznamenala. Tento materiál byl přiložen jako jeden z důkazů ke kárné žalobě.
Vzhledem k načasování jednotlivých kroků vedoucích k zastavení Čunkova stíhání se logicky objevily pochybnosti o tom, zda práce státního zastupitelství nebyla politicky ovlivněna. Tím spíš, že právě Pavel Kučera pronesl výrok o tom, že nezávislost v rozhodování musí jít stranou politickým zájmům. Nelze se proto divit tomu, že příslušný kárný senát dal jasně najevo, že takovéto aktivity jsou pro soudce nepřijatelné. Místopředseda Nejvyššího soudu se hájí tvrzením, že podobných schůzek měl během svého soudcovského života desítky a že zmiňovaný výrok je zkreslený.
Přesto Kučera už podruhé prohrál ve sporu, který souvisí s případem Jiřího Čunka. Možná, že se i tentokrát bude opakovat situace ze soudního jednání týkajícího se justiční mafie, kdy rozsudek první instance odvolací soud zrušil. Pokud verdikt nezazní do konce roku, odejde Kučera do důchodu bez kárného potrestání. Kdyby na soudcovskou funkci rezignoval ještě před prvoinstančním výrokem, ušetřil by si současné nepříjemnosti.
Podobně mohl dopadnout i v kauze tzv. justiční mafie. Celý případ totiž rozpoutala snaha několika vysokých představitelů justice včetně Kučery, kteří chtěli očistit své jméno před soudem. Hodlali získat verdikt, že nejsou justiční mafií, která zákulisně ovlivňuje významné kauzy. Vzhledem k tomu, že žalobu podali, museli počítat s tím, že se znovu budou probírat okolnosti, které vedly k zastavení trestního stíhání bývalého vicepremiéra Jiřího Čunka. Zároveň riskovali, že pokud se žalobou neuspějí, bude soudním rozsudkem potvrzeno, že do průběhu kauzy Čunek nestandardně zasahovali.
To, že se i s tímto vědomím na soud obrátili, svědčí o tom, že s vysokou mírou pravděpodobnosti počítali s úspěchem. Ten velmi záležel na tom, kdo se případu ujme. V české justici není výjimečné, že ve velmi podobných případech padají velmi rozdílné rozsudky. V tomto konkrétním sporu mimo jiné záleželo na výkladu pojmu mafie. V užším slova smyslu ho lze chápat ve stylu zločinecké organizace, která ovládá daný prostor a nátlakem případně vraždami nutí lidi k určitému chování. Představitelé justice se takto v případu Jiřího Čunka samozřejmě nechovali. Navíc před soudem argumentovali tím, že na schůzkách vedli pouze společenskou konverzaci, ve které se okrajově dotkli i kauzy bývalého vsetínského starosty.
Soudce formalista a alibista by mohl takovéto argumenty přijmout a nařídit Marii Benešové, aby se za své výroky veřejně omluvila. Případ však dostal soudce Vojtěch Cepl mladší. Tedy člověk, který se neschovává za paragrafy, nebojí se jednoznačně rozhodnout a hlavně používá při práci zdravý úsudek. Proto pojal význam slova mafie v širších souvislostech. Konkrétně jako společenství lidí, kteří udržují neformální vazby a snaží se je využívat k prosazení nejrůznějších zájmů. Vojtěch Cepl mladší pak srozumitelně a názorně dokazoval, proč lze výrazem justiční mafie hodnotit počínání představitelů justice nejenom v kauze Jiřího Čunka. Proto žalobu opakovaně zamítl.
Kučera tak do penze zamíří jako soudce, který svým chováním podle dvou různých verdiktů překročil hranici, která by měla zaručovat nezávislost soudní moci.
Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání. Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas.

