Petr Holub: Slunce za drahou elektřinu nemůže

Sluneční elektrárna vzniká na svahu nad Chrudimí

Zdražení elektřiny o 13 procent pro domácnosti a o osmnáct procent pro podniky je zprávou, která dnes děsí veřejnost tím spíše, že se s tím podle většiny odborníků nedá nic dělat.

Tuzemská domácnost dnes platí za jednu kilowatthodinu téměř čtyři koruny a příspěvek na podporu elektřiny z obnovitelných zdrojů se zvýší z dosavadních dvaceti haléřů na šedesát haléřů za kilowatthodinu. Tak vysvětluje zdražení Energetický regulační úřad. Viníkem je tedy neuvážená podpora slunečních elektráren, která už nejde odvolat. 

Stalo se tedy módou obviňovat ekology nebo majitele slunečních elektráren, kteří mají na svědomí pořádnou díru Dnes platí průměrná tříčlenná domácnost za elektřinu ročně 20 tisíc korun, v příštím roce by tedy mohly náklady podražit o dva a půl tisíce. Pro firmu, u níž dosahují výdaje na elektřinu třetiny zisku, odpovídá nová cena elektřiny zvýšení daně z příjmu o šest procent. 

Je to smutná vyhlídka, ovšem za viníky takového vývoje nejde jen tak jednoduše označit ochránce životního prostředí a solární investory. Vždyť za spekulativní rozkvět slunečních elektráren mohou konkrétní rozhodnutí českého státu, který zcela zanedbal své regulační povinnosti. Podpoře obnovitelných zdrojů se dnes nevyhne žádná evropská země, ať chce nebo nechce. Záleží však na ní, jak bude jejich podporu organizovat a nikde není psáno, že musí vzniknout spekulativní boom solárních elektráren a že ho musí zaplatit spotřebitel. 

Podivný postup českého státu vynikne v širších souvislostech.
V posledních pěti letech vyrostly ceny elektřiny pro české domácnosti o korunu a třicet haléřů, tedy o padesát procent. Je to nejrychlejší růst ze všech evropských zemí a člověk se musí logicky ptát na důvody. 

Důvodem byla takzvaná liberalizace s trhu elektřinou, která splnila to, co říkali škarohlídi. Konkurence ceny nesnížila, naopak se v Česku začala nabízet elektřina za stejnou cenu jako v Německu. Této mety dosáhli tuzemští výrobci v roce 2009, kdy se naopak růst cen v cizině zastavil. V zahraničí zafungoval tržní princip, když krize způsobila pokles poptávky a v důsledku i ceny. 

Stagnaci cen elektřiny se Český trh přizpůsobil v roce 2010, ale dolů už cena nešla. Důvodem je fungování Pražské energetické burzy, která vznikla před třemi. Firmy tam nabízejí a kupují elektřinu, ovšem v malých objemech, protože vstup na český trh nikoho ze západní Evropy neláká. Proto se zdá, že tuzemské firmy v čele se státní společností ČEZ využívají pražskou burzu především jako záklopku, aby cena elektřiny neklesala. 

V roce 2010 tedy poprvé po pěti letech cena elektřiny neroste, alespoň tomu zatím nic nenasvědčuje. Vzhledem k ekonomické stagnaci neexistuje zvláštní důvod, aby elektřina rostla v příštím roce. Přesto ale poroste a to dokonce rychleji než obvyklým tempem deseti procent za rok. Důvodem jsou zmíněné sluneční elektrárny. 

Ke zdražení došlo tím, že stát nastavil výhodnou výkupní cenu na příštích dvacet let pro ty, kdo nové ekologické elektrárny postaví. Zároveň dramaticky zlevnily solární panely a tak se sluneční investice v Česku stala nesmírně zajímavou pro spekulanty všeho druhu. Přitom ani nejde přesně zjisti, odkud všechny investiční peníze pocházejí. 

K tomu přispělo, že stát nebyl schopen během dvou let na nebezpečný vývoj reagovat. Tak zní obvyklý výklad, ale stále ještě zbývá otázka, proč stát nereagoval. 

Obvykle se říká, že úřednická vláda byla málo akceschopná a profesionální politici mysleli pouze na neustále odkládané volby. Ale taková shoda náhod není příliš pravděpodobné. Musela tu být nějaká zájmová skupina, která měla chuť prostřednictvím manévru se slunečními elektrárnami vydělat slušné peníze. Pokud taková zájmová skupina existuje, pak nutno přiznat, že si osedlala český stát. 

Začalo to hned zákonem o podpoře obnovitelných energií. Zákon z roku 2005 automaticky počítal s tím, že se náklady na čistou elektřinu započítají do spotřebitelských cen. Vypadalo to logicky a celkem elegantně. V roce 2009 ale přišel další zákon, který rozhodl, jak naložit s povolenkami na vypouštění emisí. Ty přijdou v příštích letech z Bruselu v hodnotě devadesáti miliard. Předají se podle něho výrobcům elektřiny, kteří je investují do nových a čistých technologií na výrobu elektřiny. 

Česko má tedy 90 miliard na podporu obnovitelných zdrojů energie z Bruselu, ale když je někde staví, tak na to použije peníze běžných spotřebitelů. Teprve tím vznikl prostor, jak na solárním byznysu vydělat desítky m,Iliad v krátkém období. Jedni vyrábějí elektřinu z uhlí a vykazují vysoké zisky. Druzí ze slunce a také z toho mají nečekaný prospěch. Český spotřebitel bude tento byznys zbytečně dotovat devadesáti miliardami. 

Záhada, proč v Česku rostou ceny elektřiny nejrychleji v celé Evropě tak dostává další rozměr, totiž proč je v Česku solární elektřina nejdražší na světě. 

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání. Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas.