Petr Holub: Na nervy z NERVu

Petr Nečas a Martin Říman na prvním zasedání NERVFoto:  ČTK

Dobrá rada nad zlato, říká staré přísloví. Tento výrok ovšem může mít také negativní význam. Premiér Petr Nečas pravdivost přísloví otestuje v nejbližší době, protože jmenoval Národní ekonomickou radu vlády, ve zkratce NERV.

Bude mít patnáct členů a podle tiskové zprávy tak vznikne tým respektovaných ekonomických odborníků. 

Jejich úkol je jasný: „Nepůjde už o hledání prvních protikrizových opatření, ale o nastartování ekonomického rozvoje a zajištění dlouhodobých systémových změn,“ stojí v tiskovém prohlášení. Dál se dozvíme, že experti připraví reformy rozpočtu, penzí, zdravotnictví a také najdou účinné nástroje pro boj s korupcí. 

Češi si na odborníky potrpí, a proto bude mít ustavení rady nevyhnutelně pozitivní ohlas. Vláda tím minimálně získá prestiž, že se řídí podle nejlepších expertů, jejichž znalosti jsou na úrovni doby.
Ovšem kromě nadšení je třeba také položit kontrolní otázku: kam poradci vládu povedou a co z toho budou mít běžní občané. Předběžná odpověď se skrývá ve složení poradenského sboru. 

Všichni členové jsou ekonomové, což je samo o sobě zajímavá věc. Penze, zdravotnictví, ani boj s korupcí nejsou obory, které se dají zahrnout pod obor ekonomie. 

Vlivný německý filozof Alexander Dill upozorňuje, že patří teprve ke zvláštnostem moderní doby, že si relativně mladá disciplina, tedy ekonomie, osobuje právo mluvit do všech ostatních odvětví. Dill k tomu dodává, že ekonomie vlastně není vědecká disciplina, že ekonomové jsou spíše inženýři, kteří prosazují konkrétní projekty nebo recepty v praxi. 

Srovnání ekonomů s inženýry je varovné zvláště v Česku. Na dálnicích, železnicích a jiných předražených zakázkách se podílejí především inženýři. Sledují přitom zájem firem, pro které pracují. Pravidelně tedy ignorují možnosti, jak na nějakém mostu či tunelu ušetřit. Prostě chtějí most postavit a pokud možno se pod jeho smělou konstrukci podepsat. A to jde samozřejmě nejlépe, když se nerozhádají ve své firmě a když připomínkou předřazenosti stavbu nezpochybňují ve své firmě. Nehledě k tomu, že vyšší stavební rozpočet počítá i s větší finanční odměnou inženýrů. 

Také ekonomové prosazují reformy podle určitých předem stanovených modelů. Mohou přitom vycházet s víceméně objektivních analýz a radit podle svého nejlepšího svědomí. Ale také oni dávají přednost velkolepým reformám, pod kterými budou podepsáni, a proto nemusí vždy odpovědně zkoumat, co jejich návrhy udělají s konkrétním provozem třeba v nemocnici, anebo u některých sociálních vrstev. 

Navíc také ekonomové stejně jako inženýři jsou někde zaměstnáni. Když přicházejí z akademické sféry, tak se dá předpokládat, že budou sledovat nějaký veřejný zájem. Ovšem pokud pracují v soukromé firmě, tak se o tom dá úspěšně pochybovat. 

Z patnácti členů NERVu pracuje v soukromém byznysu 11 lidí. Čtyřmi výjimkami jsou exministr financí Eduard Janota, který do byznysu teprve míří, v Akademii věd pracují Lubomír Lízal a Daniel Münich, Jiří Weigl je prezidentským kancléřem. 

Na druhé straně šest členů NERVu pracuje na významných místech v institucích, které provozují penzijní fondy či životní pojištění. Jejich zaměstnavatelé mají logicky zájem, aby penzijní reforma přikázala občanům, odvádět část pojistného právě do penzijních fondů, které provozují. Státu tím vzniknou nemalé náklady, protože odvody do soukromých fondů bude muset státní rozpočet nějak nahradit. Reforma tak zvýší deficit o desítky miliard korun. Ovšem zaměstnanci společností, které provozují penzijní fondy, proti takovému riziku nezasáhnou, pokud ho nebudou rovnou doporučovat. 

V NERVu jsou zástupci poradenských firem, které se zabývají privatizací energetiky i zdravotnictví, případně se pohybují na trzích s komoditami. Pokud nebudou prosazovat zájmy svých firem, určitě se dostanou na vládě k cenným informacím, které bude možné v podnikání účinně využít. 

Tři členové NERVu jsou ve vedení firem, které mají anonymní akcie. Anonymní akciovky jsou dnes nejúčinnějším nástrojem miliardových korupčních obchodů. Těžko však očekávat, že NERV bude nějak zvlášť aktivně bojovat za jejich zrušení. 

Ekonomové budou pro NERV pracovat zadarmo. Na tom bohužel není nic pozitivního. Tím se jen zdůrazňuje, že zůstanou zavázáni svým zaměstnavatelům, anebo že budou v první řadě sledovat zájem svých firem.
Nevýhodou expertů jsou v takovém případě i jejich odborné znalosti. Mohou politiky přesvědčit o čemkoli, protože politici ekonomice nerozumějí. 

Předem nejde vyloučit, že ekonomové najdou dost volného času, aby připravili kvalitní reformy, které přinesou prospěch většině společnosti. Určitě se však dá předpokládat, že jejich firmám přinejmenším neuškodí. Třeba bude NERV opravdu pracovat jako kvalitní expertní tým, jistě se dá jenom říct, že na vládu nastupuje silný tým lobbyistů. V takovém případě je zřejmě, že pokus s NERVem může přijít veřejnou sféru pěkné peníze a opravdu bude nad zlato. 

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání. Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas.