Robert Mikoláš: Čína si získává Indii

Předměstí PekinguFoto: Robert Mikoláš

Čína útočí na jižní frontě. Nikoli ovšem zbraněmi, ale sliby, vědomostmi a šarmem. Premiér Wen Ťia-pao v jedné ze základních škol v Dillí svými znalostmi o indické literatuře překvapil žáky i učitele tak, že mu za předvedený výkon udělili nejvyšší hodnocení, tedy deset bodů z deseti možných. A když při ukázce kaligrafie začal toto tradiční čínské umění přirovnávat k typicky indické józe, nadšení nebralo konce.

Podle Wen Ťia-paa totiž jóga vyjadřuje harmonii srdce a těla a podobné je to s kaligrafií, kde tahy štětcem vlastně vede autorova mysl. 

Navíc obě děti čínského premiéra prý jógu praktikují. Není divu, že mu indičtí žáci při dosud nejzvláštnější hodině jejich života začali bez ostychu říkat „děda Wen". O několik hodin později se mu vřelého uvítání i se všemi poctami dostalo také od nejvyšších představitelů Indie. A než kdokoli z nich kousl do kyselého jablka a nastolil citlivá témata zatěžující vztahy obou asijských gigantů, Wen Ťia-pao označil Čínu a Indii za partnery a nikoli soupeře. 

Ohledně kritizované výstavby přehrad na nejvyšším veletoku světa, řece Jarlung Cangpo, v Indii zvané Brahmaputra pak premiér uvedl, že jejich budování věnuje mnohem větší pozornost a zároveň že práce budou vycházet z vědeckých posudků a studií. Všechna data pak Peking má podle nově uzavřeného memoranda Dillí poskytovat. Indie přitom už dlouhodobě vyjadřuje obavy s dopadem tohoto megaprojektu na život milionů obyvatel v povodí Brahmaputry i na himalájský ekosystém. 

První z hrází navíc budují vzhledem ke sporné oblasti experti z čínské ozbrojené policie a výkon přehrady má dosahovat 500 megawatt. Všech pět, které se na Jarlung Cangpo staví, pak má mít kapacitu vyšší než největší vodní dílo světa, přehrada Tři soutěsky. 

Uši indického předsedy vlády Singha ale v tu chvíli naslouchaly jen dalším a dalším slibům a milým slovům, které se linuly z Wenových úst. Čínská podpora indické snahy získat větší roli v RB OSN patřila určitě k nejpříjemnějším. To nejlepší ovšem přišlo nakonec. Zvýšení vzájemné obchodní výměny, a to až na 100 miliard dolarů ročně s tím, že Peking podpoří import indického zboží, aby se snížil obchodní deficit v neprospěch Dillí. 

Je zřejmé, že Wen Ťia-pao při své cestě do druhé nejlidnatější země světa uspěl. Stejně tak je však oběma státům jasné, že určitá rivalita a nedůvěra zatím přetrvají i nadále. Tím spíš, když čínský premiér z Dillí odletěl do Pákistánu, se kterým Indie neudržuje příliš přátelské vztahy. V době jeho pobytu v Dillí také Číňané prorazili tunel spojující nejodlehlejší tibetský region hraničící s indickým státem Arunáčal Pradéš, který si Peking stále nárokuje. 

A generálové neskrývají, že nová dálnice má sloužit hlavně vojenským účelům. Představitelé obou zemí jsou však pragmatiky a dobře vědí, že nová válka by pro ně měla mnohem katastrofálnější následky, než konflikt na začátkem 60.let minulého století. 

Autor je zpravodaj ČRo v jihovýchodní Asii