Stanislav Škoda: Z frankfurtského veletržního deníku

Frankfurter BuchmesseFoto: Fernando Baptista

Před týdnem skončil Světový Knižní veletrh ve Frankfurtu nad Mohanem. Po dvou letech nejistoty spojené s ekonomickou krizí je dnes světový trh s knihami silnější než kdykoliv v minulosti. Dobrá zpráva pro nakladatele i autory, chtělo by se říct. Jenomže, z popela povstalý literární byznys válcoval samotnou literaturu na letošním „Frankfurtu“ ještě mnohem masivněji než kdykoliv v minulosti.

Nejžhavějším tématem veletrhu byly elektronické knihy. Psalo se o nich ve všech veletržních periodikách, konference o „nejrůznějších aspektech obchodu s e-knihami“ navštívilo nesrovnatelně víc lidí než besedy se spisovateli. Očekávaný objem obchodu s elektronickými knihami stoupl totiž letos ve Spojených státech o dvojnásobek ve srovnání s loňským rokem na rekordních 500 milionů dolarů. 

Byznysmeni zaníceně vysvětlovali publiku, že brzy dostanou literaturu do iPhonů, iPadů, z dětských knih a výtvarných publikací udělají interaktivní webové stránky atd. Mezitím se stihli pohádat američtí agenti s nakladateli, kdo si pro sebe urve víc procent z celkové ceny těchto úžasných produktů. 

Propagátoři e-knih současně přesvědčovali ty ostatní, že tato média dozajista přitáhnou k četbě miliony zejména mladých lidí. A všichni tak budou šťastní a spokojení. Některé nadšenecké výkřiky představitelů globálního knižního trhu stran e-knih byly skoro stejně směšné, jako se nám dnes zdají budovatelská hesla sovětských stachanovců. „Budeme žít lépe a radostněji,“ řečeno s Georgem Orwellem. Třeba až si všichni budeme číst v mobilu verše Zdeňka Rotrekla. 

Další atrakcí Frankfurtského veletrhu byl i letos takzvaný četný host – tedy pavilon konkrétní země, která tam představuje ve velkém stylu svoji literaturu a kulturu. Po Číňanech vloni, kteří presentovali především možnosti levného knihtisku, letos převzala štafetu Argentina.
Do Německa přijela dokonce i argentinská prezidentka Cristina Fernández de Kirchner, aby ji uvedla. 

Další humorný kousek ve spojitosti s knižním veletrhem si první dáma této laplatské země ovšem připsala ještě dávno před svým příjezdem. Paní Kristina totiž navrhla, aby se národní expozice točila kolem čtyř významných postav argentinské historie – Evy Duartové Perónové, Che Guevary, Diega Maradony a zpěváka a herce Carlose Gardela. 

Poslední jmenovaný, herec z kýčovitých komedií černobílé éry a pěvec přesladkých melodií, to by se ještě dalo překousnout, nás také často reprezentuje na podobných akcích Karel Gott, ale mocichtivá manželka diktátora Juana Dominga Peróna Evita a psychotický fotbalista a oblíbenec Fidela Castra Diego Maradona jako symboly Argentiny na knižním veletrhu, to zní jako nápad z hodně šílené hlavy. A revolucionář Che Guevara? No prostě Che Guevara – ten kdyby žil a měl tu moc, tak by kapitalistické knižní veletrhy zakázal a všechny intelektuály a buržoazní živly, kterými se to ve Frankfurtu jen hemží, by poslal do dolů nebo sklízet cukrovou třtinu. 

Když se ovšem o nápadu první dámy dozvěděli argentinští spisovatelé a nakladatelé, spustili naštěstí takový povyk, že z šíleného plánu naštěstí sešlo. Argentinská expozice byla nakonec celkem důstojná – velký prostor byl věnován obětem vojenské junty z přelomu sedmdesátých a osmdesátých let dvacátého století. Jen pro připomenutí, v té době bylo v Argentině zavražděno okolo třiceti tisíc lidí z řad opozice, novinářů i spisovatelů. 

Do Frankfurtu tak přijel například i starý básník Juan Gelman, jemuž junta zabila syna a jeho těhotnou snachu skrývala na neznámém místě až do porodu. Pak ji tajná služba zavraždila, novorozeně unesla a předala do výchovy cizím lidem. 

Z těchto osudů, které byly na výstavě celkem decentním způsobem připomenuty, běhal mráz po zádech. Ale abychom se vrátili na začátek: třeba by se jich mohli chytit byznysmeni, říkám si, a vyrobit z třiceti tisíců těchto tragických příběhů nějakou pěknou elektronickou nejlépe multimediální knihu. 

Ve 21. století budeme žít všichni lépe a radostněji, nejlépe s Maradonou či s Che Guevarou na tričku a s e-knihou v podpaží. 

Autor je novinář a redaktor nakladatelství Paseka