Ještě jednou CzechTek

Ani o víkendu nám nedal pokoje nudný evergreen české politické scény jménem CzechTek. Říkám nudný, ale rozhodně tím nemyslím, že na rvačku na Tachovsku se má zapomenout - naopak, je bezpodmínečně nutné zjistit pravdu a pohnat k odpovědnosti viníky.

Včera bylo pozdě. Ale těch únavných řečí v mezidobí, těch žvástavých řečníků, politiků a pisálků, kteří by, nevyjádřit se i k CzechTeku, zřejmě strádali pocitem, že neexistují! O víkendu reagovali na CzechTek premiér Paroubek a ministr vnitra Bublan. Neřekli nic opravdu zásadního - Paroubkovo doznání, že CzechTek podcenil, je zajímavé, nikoli však přelomové -, ale omlouvá je, že k rozhojnění výroků na téma CzechTek je přiměli novináři. Za poznámku by víkendové dění kolem CzechTeku nestálo, nebýt aktivisty Stanislava Pence, muže příjemně mušketýrského vzhledu, který na trutnovském Open Air Music Festivalu dal jeho účastníkům mobilní číslo Jiřího Paroubka. S pravděpodobností hraničící s jistotou mám za to, že zveřejnění premiérova čísla má úzkou souvislost se spory, které Penc vede s vládou právě o CzechTek. 

Stanislava Pence znám z osobních setkání. Nebylo jich sice mnoho, ale stačily, abych si o něm vytvořil obraz muže, jemuž jde o demokracii a který se tvrdě, padni komu padni, bere za lidská práva. Takových lidí není nikdy dost. V Trutnově však Penc hrozivě selhal: svévolně ukradl jinému člověku soukromí, a je úplně jedno, že ten druhý je politik. Čím si podpásový úder u zásadového Pence vysvětlit? Že by neměl pocit, že soukromí je pro právní stát stejně důležité jako lidská práva? Pokud ten pocit má, měl by se premiérovi omluvit. Včera bylo pozdě.