Penny Lane

Ranní poznámka Ivana HoffmanaFoto: Jan Rosenauer

O tom, že vyrovnat se s minulostí není snadné, vypovídá nápad, který dostala Barbara Maceová, radní v Liverpoolu. Přišlo jí nepatřičné, že jedna z ulic dodnes nese jméno majitele otrokářské lodi a usilovala o to, aby byla ulice přejmenována po někom, koho lze za jeho počínání chválit. Nápad jistě rozumný, jenomže dotyčný podnikatel, který v 18. století zbohatl, ostatně podobně jako celý Liverpool, na obchodu s otroky, se jmenoval James Penny a ulice, o kterou se jedná, je Penny Lane.

Své dětství v této části Liverpoolu prožili John Lennon a Paul McCartney. Když Paul napsal text o tom, že na Penny Lane je holič, který ukazuje fotografie všech hlav, které ostříhal, o bankéři, který si do deště nikdy neoblékal plášť, hasiči s portrétem královny v kapse a o sestřičce prodávající štěňata v přístřešku na kruhovém objezdu, Penny Lane vešla ve známost jako hit, který vyšplhal na horní příčky hitparád. Když Beatles 29. prosince 1966 nahrávali Penny Lane, zjevně nepomysleli na to, že politikům, kteří za čtyřicet let usednou na radnici, zkomplikují vyrovnávání historických účtů s otrokářem. 

Píseň měla být původně společně s Lennonovou Strawberry Fields Forever na desce seržanta Peppera, ale Capitol Records potřebovala nový singl. Ten vyšel 17. února 1967 a tímto dnem se Penny Lane stala součástí kulturního dědictví několika generací. Všechny původní tabulky s názvem ulice jsou dávno ukradeny, nové jsou přišroubovány pevně a vysoko, aby na ně turisté putující po stopách Beatles nedosáhli. Nakonec se ani nebudou měnit. Otrokář James Penny bude mít navždy ulici díky tomu, že v ní pan Bioletti, holič, stříhal malého Paula, George a Johna.