Články22. června  2017 v 17:00  

Vídeňské svobodné listy se představují v Senátu

Vídeňské svobodné listy - Foto: Zdeňka Kuchyňová

Vídeňské svobodné listyFoto: Zdeňka Kuchyňová

Vídeňské svobodné listy letos oslavily 70. let. Svoji historii i současnost teď představují na putovní výstavě v Senátu. I po sedmdesáti letech dostávají krajanské noviny do schránek pravidelní předplatitelé. Noviny vlastní Menšinovou rada, která české spolky ve Vídni zastřešuje.

Co znamená pro Čechy v Rakousku krajanský tisk? 

„Vídeňské svobodné listy jsou část identity vídeňských Čechů. Jsou to poslední noviny, které máme, i když vychází jen každých čtrnáct dní. Jejich náplň je typicky česká. Píšou tam spolky o akcích, které chystají, také jsou tam zajímavosti z České republiky. Dokud máme vlastní noviny, vlastní tisk, tak jsme jako menšina viditelní“, uvedl předseda Menšinové rady Pavel Rodt. 

Před válkou vycházelo pro Čechy několik titulů 


Devadesát procent odběratelů novin je z Vídně, zbytek z Dolního Rakouska. Čtenáře mají Vídeňské svobodné listy i v Česku a několik v zámoří. Dřív bylo Čechů v Rakousku víc, stejně jako novin, uvedla Hana Herdová z Vídeňských svobodných listů: 

„Noviny tu vycházely už v 18. a 19. století, několik titulů. Po druhé světové válce byly založené jedny noviny pro celou komunitu, pro všechny vídeňské Čechy. První vyšly v roce 1946, vychází dodnes a doufám, že ještě nějaká léta vycházet budou“. 

Kdo stál u jejich zrodu? 

„Těžko říct, byli to funkcionáři české menšiny. Po roce 1945 vyzval československý stát krajany žijící ve světě, aby se vrátili do vlasti. Mnozí vídeňští Češi to volání poslechli. Po válce byla Vídeň zničená, rozbombardovaná, panoval zde hlad, mnozí ztratili obydlí, tak není divu, že se rozhodli do Československa přestěhovat. Po roce 1948 se tento pohyb zastavil. A mnozí z těch, kteří reemigrovali, pak z Československa pracně utíkali“. 

Do Vídeňských svobodných listů přispívaly i šlechtické rody 


Dnes jsou Vídeňské svobodné listy založené na dobrovolnické činnosti. Ale nebylo tomu tak vždy, říká Hana Herdová: 

Návštěvníci výstavy - Foto: Zdeňka Kuchyňová

Návštěvníci výstavyFoto: Zdeňka Kuchyňová

„Z počátku snad byli i placení redaktoři. Také náklad byl mnohem vyšší, než dnes. Těžko se dohledává, kdo do novin dopisoval, protože v době totality v Československu se tito lidé nepodepisovali. Takže mnohdy nevíme, kdo stát za texty. Vím, že do novin přispíval velice aktivně otec Karla Schwarzenberga, otec pana Sternberga. Máme archiv, který se v současnosti zpracovává. Co se týče výtisků, ty máme všechny od počátku až do současnosti“. 

Vídeňského Čecha poznáte, jenom když chce 


„Na tisk přispívá rakouská vláda“, dodává Pavel Rodt. „Česká vláda na Vídeňské svobodné listy nepřispívá, ale musím přiznat, že jsme ještě nezažádali“. 

Jak je vnímána česká menšina ve Vídni? 

„Myslím, že hodně Vídeňáků o tom ani neví. Každý Vídeňák něco českého zná, není to nic cizího. Vídeňští Češi nejsou poznat. Ti starousedlíci mluví jako každý jiný. Vídeňského Čecha poznáte, jenom když chce, nebo když je nějaká příležitost, kde se česky mluví. Jinak je česká menšina skoro, nechci říct neviditelná, ale pro Vídeňáky taková dost všední. V poslední době se v Rakousku o menšinách víc píše, což mě těší. Také chceme mít nějaké publikum, aby se o nás víc vědělo“, dodal Pavel Rodt, předseda Menšinové rady. 

Protože je výstava o Vídeňských svobodných listech putovní, její další zastávkou bude přes léto zámek ve Valticích. 

Autor:  Zdeňka Kuchyňová

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas