Články8. prosince  2018 v 08:00  

George Schmalzried: moje žena je víc česká, než papež katolík

Olga a George Schmalzriedovi - Foto: Zdeňka Kuchyňová

Olga a George SchmalzriedoviFoto: Zdeňka Kuchyňová

Často jsme natáčeli rozhovory s krajany, ale málokdy s jejich partnery. George Schmalzried je manželem paní Olgy, předsedkyně české Besedy v Belgii. Česky mluví v jejich rodině nejen jejich děti, ale i její americký manžel George. Vystupovali spolu i ve dokumentu České kořeny v Lucembursku a Belgii. Proč se rozhodl učit češtinu?

„Česky jsem se začal učit poté, co jsem potkal Olinku. Setkali jsme se v Moskvě 1. září v roce 1977. V Československu jsem byl poprvé v roce 1979. Měl jsem pocit, že je pro mě ta pravá. Koupila mi učebnici Čeština pro cizince. A když jsem cestoval vlakem z Vídně, tak jsem si knížku bral sebou, četl a dělal všechny úkoly. Asi po pěti letech jsem více méně vládnul češtinou a mohl jsem mluvit". 

Takže jste i dobře rozuměl, co se povídalo doma u paní Olgy, když jste navštívil rodiče. 

„Manželka je duší filozofka. Ona vybrala pro naši svatbu něco, co napsal filozof Jean-Jacques Rousseau. 'Je třeba být trochu podobní,
aby jste si rozuměli, a trochu rozdílní, aby jste se zamilovali.' Myslím, že to stoprocentně platí v našem vztahu". 

Vy pocházíte ze Spojených států? 

„Ano, narodil jsem se v Pittsburghu v roce 1947. Když mi bylo asi 32 let, tak jsem ke konci roku 1982 odešel do Evropy, abych mohl být blíže k Olince". 

Ona nechtěla do Ameriky? 

„Nechtěla, a já souhlasím s jejím řešením. Bydlíme v Belgii, kde je mnoho národností, a to je výborné". 

Máte doma zvyky české nebo americké? 

„Stoprocentně české". 

Takže krocana nepečete? 

„Ne. Ale nemáme ani kapra, protože to v Belgii není běžné, Olga kupuje platýze nebo něco podobného. Štědrý večer u nás může být jen 24. prosince, a všechno je připraveno po česku. Olinka je víc česká, než papež katolík". 

Narazili jste v průběhu manželství na nějaké věci, které vnímáte třeba rozdílně? 

„Jsou nějaké rozdíly, protože můj základ je americký. Například jsem nebyl zvyklý na to, že se Češi přezouvají, a nosí pantofle". 

Máte už taky pantofle? 

„Ano mám. Jsem na to zvyklý". 

Paní Olga říkala, kde jsou děti, tam jste doma, takže o nějakém stěhování asi nemůže být řeč. 

„Přesně tak, ale my jsme mezinárodní rodina. Všechny naše čtyři děti mluví třemi jazyky. Mateřština je čeština. Olga pořád mluví s našimi dětmi česky. Já s nimi mluvím anglicky, a mezi sebou mluví francouzsky, protože prošly školou, kde se učily ve francouzštině". 

Autor:  Zdeňka Kuchyňová

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas