Články25. ledna  2017 v 13:00  

Jak naučit česky celou rodinu

Článek o rodině Novosadových v krajanském časopise Jednota - Foto: Miloš Turek

Článek o rodině Novosadových v krajanském časopise JednotaFoto: Miloš Turek

Alen Novosad v Záhřebu patří v Chorvatsku mezi nejlepší simultánní překladatele z češtiny do chorvatštiny a naopak. Stojí po boku prezidenta, velvyslanců, obchodních delegací, jeho překlady jsou přesné a zakomponuje do nich i reálie, což usnadňuje průběh jednání i práci novinářů.

Jako dítě žil devět let v Praze, kde pracoval jeho otec. „Tam jsem maturoval a pak jsem šel na záhřebskou Filozofickou fakultu studovat češtinu. Když zjistili, jak mi to jde, už si mě tam nechali“, říká Alen Novosad pro časopis Jednota. Pracuje na Katedře českého jazyka a literatury. 

Česky umí i Alenova manželka Sandra, která vyrostla v italsko-chorvatsko-české rodině v Prekopakře. Plynule česky mluví díky dětem. „Od prvního dne, kdy jsme je přinesli z porodnice, na ně Alen mluvil jen česky. Další fází byly české pohádky před spaním, potom české filmy a knihy. Chlapci hodně četli a Alen je řádně zásoboval všemi světovými hity, přeloženými do češtiny dřív než do chorvatštiny“. 

Sandra: Když jsem končila s překladem Lichožroutů, manžel už skoro žádné připomínky neměl 


Sandra Novosadová přeložila i populární českou knížku pro děti Lichožrouti. „Často jsem s dětmi srovnávala české knížky a jejich chorvatské překlady, a byli jsme z toho smutní. Když Alen dětem četl Lichožrouty, tak jsem se je rozhodla zkusit přeložit. Večer jsem vždy Alenovi přečetla, co jsem přeložila. Na začátku jsme se docela hádali. Já jsem ještě neměla cit pro všechny odstíny češtiny. Ke konci už Alen skoro žádné připomínky neměl, a všichni říkají, že se nám ten překlad opravdu povedl“. 

Bohužel z krásné literatury se nedá žít, posteskla si Sandra. Povoláním je veterinářka, která převzala rodinnou překladatelskou firmu. Nejčastěji překládá technickou a zdravotnickou dokumentaci a právní předpisy. 

Alen: Dnešním studentům chybí ke studiu češtiny pravá motivace 


„Dnešní studenti většinou přijdou, protože je čeština sympatický jazyk. Bohužel se však nezajímají o českou kulturu, nechodí na české filmy, nečtou české knihy, což se v mé generaci nestávalo. Na češtinu se v Záhřebu zapisuje třicítka studentů ročně, jen vzácně přichází jedinec z menšiny“. Čeští krajané podle něj sice v češtině zpívají, recitují, ale na kafíčku už mluví chorvatsky. 

Syn chce studovat na ČVUT v Praze 


Syn Matěj je student třetího ročníku záhřebského gymnázia. Uvažuje o studii robotiky a kybernetiky na Českém vysokém učení technickém v Praze. Byl kapitánem chorvatského týmu na světových soutěžích v robotice RoboCup v Holandsku 2013, Brazílii 2014, Číně 2015 a v Německu 2016. Tady jeho tým skončil druhý. Jejich autíčko propojené s počítačem ve složitém labyrintu hledalo a zachraňovalo lidi po zemětřesení. Teď se chystají do Japonska. Přesto dokáže přežít i v rodinné chatě u moře, která nemá televizi ani internet. 

Emil je studentem druhého ročníku Přírodovědné školy Vladimira Preloga. Má rád přírodu i adrenalin. Začal s horskou cyklistikou a teď pokračuje v triatlonu. Na evropském mistrovství v duatlonu v Rumunsku obsadil v kategorii juniorů 8. místo. Během týdne musí stihnout školu, 6 hodin plavání, 2 hodiny běhání, 2 hodiny cyklistiky a 2 hodiny v tělocvičně. 

Autor:  Zdeňka Kuchyňová, Vlatka Daňková

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace