Články23. června  2018 v 08:00  

Jiří Šíma zmapoval vodu a její kvalitu v celé Etiopii

Jiří Šíma - Foto: Ondřej Tomšů

Jiří ŠímaFoto: Ondřej Tomšů

Jiří Šíma je autorem hydrogeologických map Etiopie, které představují unikátní soubor informací. Z uplynulých 35 let strávil polovinu v zahraničí. Většinu času v Etiopii, ale také v JAR, Namibii či íránském Šírázu. Spolupracuje s Českou rozvojovou agenturou a organizací Člověk v tísni. Za své působení získal Jiří Šíma cenu Gratias agit. V rozhovoru pro Radio Praha prozradil, jak se k práci v Etiopii dostal.

„Na začátku 80. let začali lidé z našeho podniku jezdit na expertízy do Etiopie. A v roce 1984 mi tenhle post, vyjet jako expert Polytechny do Etiopie, byl nabídnut. Zůstal jsem v Etiopii mimo dovolených čtyři roky". 

Když se řekne Etiopie, lidé si představí velké vedro, jinou stravu. Ale vy jste mi říkal, že do Etiopie je ideální lehká lyžařská bunda. Jak je to s tím počasím a jídlem? 

„Jídlo je úplně jiné, než máme my. Základem etiopské stravy je taková velká placka. Na tu se naleje guláš, a jí se to rukou. Chleba jako takový tam není, jenom taková houska. Co se týče počasí, tak i když je Etiopie blízko k rovníku, je tvořená hlavně náhorní plošinou, a ta má výšku 2,5 a 3,5 tisíce metrů. Ve třech tisících metrech, když zapadne slunce, teplo není nikdy. Takže v podvečer lehká lyžařská bunda udělá v zahradní restauraci dobrou službu". 

Od terénu Etiopie se pravděpodobně odvíjí i její vodohospodářství. Jaké jsou zásoby vody v Etiopii? 

Tři cesty za vodou: Etiopie - Foto: Ivan Studený

Tři cesty za vodou: EtiopieFoto: Ivan Studený

„Zásoby vody jsou velmi závislé na geomorfologii. Nahoře na náhorní plošině se voda shromažďuje v kolektorech, které jsou tvořeny vulkanity. Tam je voda všude, má dobrou kvalitu. Dá se používat pro pitné účely, pro závlahy, pro průmysl. Etiopie je rozdělená na dvě části riftovým údolím, které se neustále roztahuje, a snižuje se jeho nadmořská výška. Riftové údolí je systém příkopové propadliny. S nadsázkou to můžeme přirovnat k severočeským pánvím. Tam už se voda nevyskytuje tak často, je ve větší hloubce, je tam spousta horkých pramenů, a kvalita vody je nižší". 

Vy jste vytvořil unikátní věc, hydrogeologickou mapu. Zmapoval jste území o rozloze 500 tisíc kilometrů čtverečních. 

„Když jsem přijel v roce 1984, tak byly hotové asi tři mapy etiopského území z těch osmdesáti, které pokrývají etiopské teritorium. My jsme se tenkrát s kolegy z Geologické služby Etiopie rozhodli, že budeme v programu pokračovat. V 80. letech byla přístupná jenom část etiopského území, protože na severu byla občanská válka, nedalo se tam mapovat. Tak jsme začali mapovat východní a jižní část Etiopie. Udělali jsme dalších asi 10 map. Pak nastaly politické změny jak v Etiopii, tak u nás. Socialismus ustoupil z obou zemí, a když Československo vstoupilo do OECD, tak mělo povinnost začít s nějakým rozvojovým programem. Vytvořil se program na domapování celého území Etiopie. Závěrečný projekt začal před dvěma roky a skončí na konci příštího roku. Celá Etiopie bude zmapovaná hydrogeologickou a hydrochemickou mapou, čili kolik vody je, a jakou má kvalitu. Celý milion sto tisíc čtverečních kilometrů bude pokryto mapami. A ty budou dostupné prostřednictvím internetu". 

Vy také spolupracujete s českou rozvojovou pomocí a s organizací Člověk v tísni. Které projekty byly pro vás nejzajímavější? 

„Právě projekt dokončení mapování je financován z prostředků České rozvojové agentury. S Člověkem v tísni spolupracujeme v oblasti vodohospodářské. Člověk v tísni je tam 15 let, my o něco déle. Poskytujeme jim konzultace, spolupracujeme při vrtech a stavbě vodovodů". 

Etiopie nebyla jedinou zemí, kde jste působil, byl jste i v Íránu. 

Mešita v Šírázu - Foto: Jiří Sovadina

Mešita v ŠírázuFoto: Jiří Sovadina

„Ano, v Íránu jsem strávil tři roky. Náš podnik v roce 1991 získal velký projekt na vodovodní zásobování města Šírázu. Možná ho znáte podle jména červeného vína. Všude okolo jsou velké vinice. V islámské republice se z toho víno nevyrábí, ale suší se to na rozinky. Tam jsme udělali asi 30 nebo 40 vrtů, které se potom napojovaly, a dělalo se vodovodní zásobování Šírázu. Ten má 1,2 miliónu lidí jako Praha". 

Kolik let jste strávil v zahraničí? 

„Za těch 35 let, co jsem začal působit, tak dejme tomu polovinu. Nikdy tam člověk netráví celý rok, vždycky jsou nějaké pomlky. V současné době jsem v Etiopii zhruba 50 procent z roku". 

Jak vás v Etiopii přijali? 

Etiopie - děti s kanystry na cestě pro vodu.jpg - Foto: Petra Lazáková

Etiopie - děti s kanystry na cestě pro vodu.jpgFoto: Petra Lazáková

„S Etiopany je poměrně jednoduché porozumění. Je to velký rozdíl od ostatních afrických zemí. Osobně to přisuzuji tomu, že je tam dlouhá křesťanská tradice. Oni přijali křesťanství v roce 330. Ta tradice a zásady jsou obdobné jako v Evropě. Proto si myslím, že s Etiopany je jednodušší spolupracovat, protože mají systém myšlení velmi obdobný evropskému. Spolupráce je výrazně jednodušší, než s lidmi, kteří mají jiné způsoby a systémy myšlení". 

Co chystáte v dalších letech? 

„V Etiopii příští rok končíme s tím velkým mapovacím projektem. Ale máme tam rozdělanou dlouhodobou spolupráci s etiopskou agenturou, která má na starosti transformaci zemědělství. Identifikujeme pro ně zdroje mělkých podzemních vod pro umělé zavlažování rodinných farem. Transformace zemědělství je pro Etiopii jedna ze základních věcí, které v budoucnu musí přijít. Pokud by se tato spolupráce ještě dál rozvíjela, tak si myslím, že bych ještě na nějakém dalším projektu v Etiopii pracoval". 

Autor:  Zdeňka Kuchyňová

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas