Články18. května  2019 v 08:00  

Klub občanů ČR na Slovensku oslavil 25. výročí

Folklorní soubor Skaličan - Foto: Zdeňka Kuchyňová

Folklorní soubor SkaličanFoto: Zdeňka Kuchyňová

Klub občanů České republiky na Slovensku (KOČR) oslavil 25. výročí. Sdružuje Čechy, kteří si po rozpadu Československa ponechali české občanství, i přes svůj někdy i celoživotní pobyt na Slovensku.

Nejdříve položili květiny k sochám Milana Rastislava Štefánika a Tomáše Garigue Masaryka na nábřeží Dunaje. Hustý déšť a vítr zabránil spolku Skaličan v tanci, ale své vystoupení předvedli na velvyslanectví, kam se oslava poté přesunula. 

„Slovenský krúžek a Skaličané se setkává s KOČR už 21 let. Pěstujeme moravský a skalický folklór, který na území Slovenska šíříme a držíme. Jezdíme také do Prahy na krajanské festivaly. Vždycky, když jsme přijeli, tak jsme vyhráli", představil soubor jeho kapelník. 

Na volby do Evropského parlamentu chystají krajané výlet 

Jana Bratinková přebírá ocenění u příležitosti 25. výročí Klubu občanů ČR na Slovensku - Foto: Zdeňka Kuchyňová

Jana Bratinková přebírá ocenění u příležitosti 25. výročí Klubu občanů ČR na SlovenskuFoto: Zdeňka Kuchyňová


Dlouholetou předsedkyní KOČR je Jana Bratinková, která loni získala ocenění od českého ministerstva zahraničí Gratias agit. Tentokrát u příležitosti 25. výročí spolku převzala další ocenění. 

„Bylo to ocenění z velvyslanectví a symbolicky nám dali číslo 25". 

Jak byste zhodnotila vývoj krajanského spolu za 25 let? 

„V prvních počátcích, kvůli čemu jsme i vznikli, to byly důvody, jak třeba legalizovat pobyt. Členové naší organizace se rozhodli nechat si české občanství přes všechny možné problémy, a nezvolit si slovenské občanství, což nebylo až tak doceněno. I v současnosti jsou mezi námi členové, kteří mají jenom české občanství, ale vzhledem k přijatým zákonům a vstupu do EU, jsou tyto problémy menší, nebo se znormalizovaly. Postupem času jsme přišli ke kulturní činnosti, která teď převládá". 

Pořádáte i výlety? 

„Ano, v době voleb, které nemůžeme absolvovat na velvyslanectví, jezdíme většinou na Moravu na jednodenní zájezdy. Teď za týden se chystáme na volby do Evropského parlamentu též na Moravu". 

Zatím nebyl přijat zákon o korespondenční volbě. Zaznělo tady, že některým by to bylo líto, protože by už nebyly výlety spojené s volbami. 

„Korespondenční volba by byla dobrá, i naši kolegové z Bystrice nevolí, nebo by museli dojet do Bratislavy. Původně byl generální konzulát v Košicích. Ve volebním seznamu tam byli zapsáni čeští občané. A po zrušení generálního konzulátu volit do Bratislavy už nechodí". 

Život českých občanů na Slovensku zachycují i kroniky, které byly na oslavách k nahlédnutí - Foto: Zdeňka Kuchyňová

Život českých občanů na Slovensku zachycují i kroniky, které byly na oslavách k nahlédnutíFoto: Zdeňka Kuchyňová

Když se vrátíte do minulosti, když jste začínali, kolik vás bylo? 

„Po rozdělení republiky a volbě občanství zůstalo na Slovensku asi 4500 českých občanů, ale z toho jen asi 2500 s trvalým pobytem. Z naší členské základny bylo v Bratislavě asi 500 členů. Z těch původních členů minimálně jedna třetina přesídlila zpět do ČR, pokud jim to umožnily podmínky. V té době neexistovala výměna bytů, byly státní byty, byl to velký problém". 

Senátor Czernin: české školy bez hranic jsou úžasný projekt 


Setkání krajanů se zúčastnil i předseda Stálé komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí, senátor Tomáš Czernin (TOP 09), který se také zabývá možností korespondenční volby. 

„Já sám mám mnoho příbuzných a přátel po celém světě. Stalo se mi i v rodině, když jsem strýci z Alberty říkal, aby nezapomněl volit, a on mi říkal, jestli by pro něj nebylo snazší letět do Prahy než do Ottawy. A moje dcera, když byla ve Francii v Avignonu, tak také téměř nemohla volit. Týká se to nejenom krajanů, ale i těch lidí, kteří vyjeli do ciziny ať už za prací nebo na dovolenou. Myslím, že je to velký dluh republiky vůči všem těmto občanům, kteří volit nemohou. Myslím, že krajanů jsou v zahraničí asi 2 milióny, kteří se k nám hlásí. Dokonce po roce 1989 pobývá v cizině zřejmě 600 tisíc lidí. Krajané jsou významná součást naší společnosti. V pondělí jsme měli setkání skupiny poslanců, senátorů, zástupců ministerstva zahraničí a vnitra, kde jsme se bavili o tom, jak by ten zákon měl vypadat". 

Chystáte se za krajanskou komunitou i do jiných zemí? 

Tomáš Czernin (druhý zprava) a Jiří Krátký (úplně vpravo) na setkání u příležitosti 25. výročí Klubu občanů ČR na Slovensku - Foto: Zdeňka Kuchyňová

Tomáš Czernin (druhý zprava) a Jiří Krátký (úplně vpravo) na setkání u příležitosti 25. výročí Klubu občanů ČR na SlovenskuFoto: Zdeňka Kuchyňová

„Na konci června letíme s panem předsedou Senátu Kuberou do Spojených států do Pittsburghu a do New Yorku. Hned po návratu další den pocestujeme do Velké Británie, kde chystáme cestu po českých školách bez hranic. To je úžasný projekt. Na Slovensku mají naši krajané daleko větší kontakt s Českou republikou, ale to, že mají děti krajanů v těch zemích, kde se mluví úplně jinak, možnost se učit česky, považuji za úžasné". 

Zmocněnec Krátký: je třeba zviditelnit přínos krajanů uvnitř společnosti 


Stejně jako senátor Czernin, je ve funkci krátce i zvláštní zmocněnec pro krajanské záležitosti Jiří Krátký z ministerstva zahraničí. V čem by podle něj mohla Česká republika krajanům nejvíc pomoci? 

„Myslím, že by měla zviditelnit přínos krajanů uvnitř naší společnosti. Našemu státu se historicky dařilo nejvíc v momentech, kdy stát a společnost byla otevřená, a naopak nejhůř v momentech, kdy jsme se nějakým způsobem uzavírali. Proto si myslím, že je důležité udržet tu otevřenost. Je třeba, abychom si českých krajanů dokázali vážit a ocenit je tam, kde jsou, protože oni jsou těmi otevřenými dveřmi pro českou společnost. Takže to, co by ČR měla pro krajany udělat dle mého, je jednak ocenit jejich společenský význam pro naši společnost, a současně jim pomoci zviditelnit se v zemích, kde žijí, u společnosti v těchto hostitelských zemích. Kulturní dosah českého krajana je mnohem vyšší, a může obohatit i ty země, ve kterých Češi žijí. Takže moje činnost a snaha bude, abychom jako ČR dokázali pomoci jak krajanům v české společnosti, aby se mohli vracet, protože snaha o aktivní reintegrační politiku je opravdu důležitá. Zároveň je třeba zviditelnit naši krajanskou komunitu v zahraničí tak, aby se jim v zahraničí žilo dobře, a aby to byla společnost obohacující ty cizí země". 

Je to vaše první cesta za krajany? 

„Není to úplně první, ale je mezi prvními. Už jsem navštívil naše krajany v Římě. Teď pokračuji z Bratislavy do Vídně a odsud o Oradei, kde je celorumunský sjezd slovenských a českých krajanů. Slováků je tam víc než Čechů". 

Autor:  Zdeňka Kuchyňová

Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas