Články29. května  2014 v 17:35  

Na festivalu EU Film Days se japonskému publiku představí i Vrásky z lásky Jiřího Stracha

Radoslav Brzobohatý, Jiřina Bohdalová a režisér Jiří Strach při natáčení filmu Vrásky z lásky - Foto:  Česká televize

Radoslav Brzobohatý, Jiřina Bohdalová a režisér Jiří Strach při natáčení filmu Vrásky z láskyFoto:  Česká televize

V Tokiu se každoročně koná přehlídka filmů zemí Evropské unie, Českou republiku nevyjímaje. V letošním roce zde osobně představí režisér Jiří Strach svůj film Vrásky z lásky, který je již ale japonskému publiku znám z loňského festivalu Skip City International D-Cinema Festival v Kawaguchi.

Víte, proč byl vybrán právě Váš film Vrásky z lásky? Má to souvislost s tím, že téma filmu by mohlo být pro publikum dobře pochopitelné?  

Jiří Strach: “Film v loňském roce na festivalu Skip City skvěle zafungoval. Sice jsme od mezinárodní poroty nezískali žádnou cenu, nicméně Japonci ho přijali neskutečně vřele a rozuměli mu, pro mě překvapivým způsobem. Proč, když to vzniklo v jiné kultuře a přes půl Zeměkoule daleko? Protože v Japonsku v současné době, tím, že se jejich senioři dožívají mnohem vyššího věku než u nás, řeší obdobný problém, obdobná témata, jichž se dotýká film Vrásky z lásky. Jaký zaujmout postoj ke stáří? Jak funguje vztah mladých ke starým? Jak vůbec s celou tou problematikou zacházet? A proto, že je to velmi aktuální a současné japonské téma, byl film v Japonsku srozumitelný. 

Záběr z filmu Vrásky z lásky - Foto:  Česká televize

Záběr z filmu Vrásky z láskyFoto:  Česká televize

K tomu ještě přibyla další věc, a to že Japonci nesmírně obdivovali obrázky Martina Šece, ne proto, že by je natočil nějakým výjimečným způsobem, on prostě zachytil tu krásnou šumavskou krajinu. Japonci znají maximálně Prahu, možná Český Krumlov, ale ty naše šumavské kopečky neznají. A tou krajinou byli skutečně uchváceni. 

K filmu byly navíc v loňském roce pořízeny japonské titulky, což je poměrně hodně nákladná záležitost. Posledním českým filmem, který byl otitulkován japonsky, jsou Želary, a to už je přes deset let starý film.” 

To, že film Vrásky z lásky slavil u Japonců v loňském roce úspěch, potvrzuje i Eva Takamine, ředitelka Českého centra v Tokiu: 

“Film vzbudil u publika v loňském roce velký ohlas. Téma stáří je v Japonsku velmi aktuální. A toto obecně lidské téma je i Japoncům srozumitelné.“ 

Režisér Jiří Strach - Foto: Kristýna Maková

Režisér Jiří StrachFoto: Kristýna Maková

Jaké scény z filmu měly v loňském roce největší ohlas u diváku? Překvapili Vás diváci svou reakcí? Přišla jim například humorná místa, u kterých byste to nepředpokládal? 

Jiří Strach: “Přiznám se, že Japonci z mého pohledu reagovali prakticky totožně jako Češi. Smáli se na stejných místech - až na pár českých specifik, to jsou takové ty naše české fórky, které jsou obtížně přenositelné přes hranice. Jinak ale okamžitě nastoupili, nechali se vtáhnout na vlnu té hořkosladké komedie, a tam, kde se měli smát, se smáli, a kde se měli dojmout, byli dojati. Zajímavé bylo i to, že byli hodně zaujati tím příběhem, co je za příběhem, tedy vztahem dvou hlavních protagonistů, Jiřiny Bohdalové a Radka Brzobohatého. I tahle historie jejich vzájemného soužití, spolupráce na filmech v 60. letech, to je velmi zajímalo a vznášeli na to také dotazy.” 

Jak vůbec vnímají Japonci český smysl pro humor? Jsou pro ně v tomto ohledu české filmy pochopitelné? A mají v Japonsku úspěch? Na to odpoví Eva Takamine, ředitelka Českeho centra v Tokiu: 

“Je velmi těžké hodnotit, do jaké míry je ten či onen film úspěšný. Samozřejmě, že české filmy mají své příznivce hlavně mezi lidmi, kteří mají zájem o Českou republiku, kteří se učí česky nebo kteří již Českou republiku navštívili. Takovým divákům jsou známy české reálie i kulturní podtext, tudíž mohou poměrně dobře pochopit specifika českého humoru, ovšem neodvažuji se tvrdit, že rozumějí naprosto všemu. Český humor je opravdu specifický a v jistých ohledech musí být japonskému publiku i trochu nesrozumitelný. Souvisí to s historickým vývojem, Japonci jsou vychováváni k úctě a respektu k autoritám. Naopak podstatná část českého humoru je založena na tom, že se těmto autoritám vysmívá.” 

Festival EU Film Days 2014 se každoročně koná v japonském Tokiu - Foto: festival EU film days

Festival EU Film Days 2014 se každoročně koná v japonském TokiuFoto: festival EU film days

Vrásky z lásky by měly mít na této evropské přehlídce dvě uvedení, režisér Jiří Strach se osobně zúčastní obou dvou. Po projekci bude následovat beseda tvůrce filmu s diváky. Jiří Strach dodává: 

“Na debatu se hodně těším. Japonci jsou nesmírně kulturní, vnímavé a empatické publikum. Nejen, že rozumějí vážné hudbě, naše symfonické soubory a pěvecké sbory tam s vážnou evropskou hudbou sklízejí velké úspěchy. Na debatu s nimi se tedy moc těším. A z loňského roku už máme natrénováno tlumočení s ředitelkou Českého centra v Tokiu, která umí skvěle japonsky, paní Evou Takamine. Bude mi opět tlumočit z češtiny do japonštiny pro místní publikum, což je další velký zážitek.” 

A které české filmy byly na festivalu EU Film Days uvedeny v předchozích letech? O tom více Eva Takamine: 

“V minulosti byly na tomto festivalu uvedeny například filmy Nuda v Brně (rež. Vladimír Morávek), Jízda (rež. Jan Svěrák), Lásky jedné plavovlásky (rež. Miloš Forman) či Díky za každé nové ráno (rež. Milan Šteindler). Festival je přehlídkou filmů, každý film je promítám dvakrát až třikrát. Představuje se zde kinematografická tvorba zemí, jejichž filmy nejsou tak často prezentovány v japonských kinech. V rámci festivalů japonští diváci mají možnost vidět nejen české, ale i chorvatské, slovinské, estonské a německé filmy, ale také filmy z dalších zemí Evropské unie.” 

Je mezi japonským publikem povědomí o české filmové tvorbě? 

Eva Takamine a Jiří Strach (2013) - Foto:  České centrum Tokio

Eva Takamine a Jiří Strach (2013)Foto:  České centrum Tokio

“Česká filmová tvorba se v Japonsku představuje již několik desetiletí. Japonští diváci měli možnost se seznámit s českými oskarovými filmy Obchod na korze, Ostře sledované vlaky a Kolja. Posledně jmenovaný film byl v Japonsku velmi úspěšný, na Mezinárodním filmovém festivalu v Tokiu v roce 1996 získal hlavní cenu Grand Prix a cenu za nejlepší scénář. Také byla přeložena kniha Kolja, autorem tohoto překladu je již zesnulý přední japonský bohemista Eiiči Čino. 

České centrum Tokio se také snaží propagovat české filmy a pořádá promítání českých filmů pro věřejnost. Například minulý rok jsme ve spolupráci s Tokijskoou univerzitou cizích jazyků (je zde katedra bohemistiky) pořádali malý filmový festival, kde jsme promítali mimo jiné film Želary, Smrt krásných srnců, ale nejen ty,” dodává Eva Takamine. 

Autor:  Kristýna Maková

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas