Články26. října  2019 v 08:00  

Perské loutky mají českou krev, říká Reza Mirchi, který získal ocenění Gratias agit

Reza Mirchi - Foto: Barbora Němcová

Reza MirchiFoto: Barbora Němcová

Reza Mirchi pochází z Íránu a překládá české knihy do perštiny, mimo jiné Havla, Klímu či Kafku. Zájem o naši zemi získal díky svému otci a po škole přijal vládní stipendium v Československu. Vystudoval VŠ chemicko-technologickou a dnes tu žije víc než 45 let.

„Jsem tu od roku 1972. Doufám, že na mě kouká shora můj táta, protože zájem o Českou republiku ve mě probudil on. Vtloukal do mě, že Česká republika je krásná země. Jako mladý kluk jsem ani nevěděl, kde leží Česká republika, ale táta mě k tomu vedl". 

Jaký byl příjezd do Československa, co vás tu překvapilo? 

„Byl jsem takový rozpačitý. Nevěděl jsem, kde jsem, zahraničí pro mě bylo něco nového, také doba tu byla jiná než dnes. I vzhled ulic, budov, všeho možného". 

Reza Mirchi se kromě své odborné činnosti věnoval kultuře. Vydal například česko-perský slovník, který byl oceněn Svazem českých tlumočníků a překladatelů jako Slovník roku 2002. Překládá také české autory. 

Havlova Zahradní slavnost v perštině - Foto: Nakladatelství Gisoom

Havlova Zahradní slavnost v perštiněFoto: Nakladatelství Gisoom

„Začínal jsem prezidentem Václavem Havlem, překládal jsem Ivana Klímu, Franze Kafku a ještě další dva tři české spisovatele. I když mi dělal jazyk pana prezidenta hodně problémů, tak musím říct, že je v Íránu krásně přijatý. Také Franz Kafka i Bohumil Hrabal". 

Jsou v Íránu lidem jejich témata blízká? 

„Musím vás mile překvapit. Když jsem byl s panem Žantovským, vedoucím Knihovny Václava Havla, tak ani on, ani Česká televize mi nechtěli věřit, že je 150 českých autorů překládaných do perštiny. Mám takovou tlustou knihu, která se jmenuje Almanach a tam jsou čeští autoři. Myslím, že v tomto ani žádná země v Evropě nemůže konkurovat Íránu". 

Vy teď připravujete studii o českém loutkáři, který se v Íránu podílel na znalosti loutkářství. 

„Škoda, že mu nemůžu poděkovat. Jmenoval se Tomáš Batěk. Málokdo ho v ČR zná. Do Íránu přišel v letech 1972 nebo 1973 a zakládal tam moderní loutkářskou školu. Já všude říkám, že perské loutky mají českou krev". 

Je mezi perskými loutkami také náš známý český Kašpárek? 

„Ano, máme ho taky. Ale on dělal i různé veselé loutky, dělal si legraci z lidí kolem". 

Kdy jste se rozhodl, že v Česku zůstanete? Bylo to hned po škole? 

„Bylo to na konci školy. Tady stojí moje paní. Když jsem se oženil, tak bylo jasné, že tady zůstanu. Musím říct, že ČR se svojí mentalitou pracovní, společenskou a uměleckou mi vyhovuje". 

Stýkáte se s komunitou z Íránu? 

„Bohužel ne. Vydával jsem tu časopis o kulturních česko-íránských vztazích, ale teď nemám čas. Mám i jazykové kurzy, na které chodí hodně Čechů. Spousta významných novinářů už umí persky a byli to moji žáci". 

V současnosti Reza Mirchi připravuje almanach českých spisovatelů, jejichž tvorba se dotýkala Íránu a jejichž díla byla přeložená do perštiny. 

Autor:  Zdeňka Kuchyňová

Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas