Články6. června  2015 v 08:00  

Přehrady a indiáni v Peru se pro Otto Horského stali celoživotní láskou

Otto Horský a peruánská velvyslankyně Martia Landaveri - Foto: Dominika Bernáthová

Otto Horský a peruánská velvyslankyně Martia LandaveriFoto: Dominika Bernáthová

Profesí inženýrský geolog, diplomat, milovník Peru a jeho indiánských kultur. Otto Horský vždy toužil žít mezi Indiány a to se mu splnilo. Dostal se pracovně do Peru, které se stalo jeho celoživotní láskou.

"Mně se na Peru líbí úplně všechno, protože pro geologa je Peru z tohoto pohledu země naprosto ojedinělá," uvedl Otto Horský, který po cestování a dobrodružství toužil odmala. 

"Už jako dítě jsem snil o tom, že chci žít mezi indiány. Hned po vysoké škole jsem začal studovat jazyky, hlavně španělštinu. Jednoznačně jsem směřoval k tomu, že se do Peru chci dostat. Zvolil jsem takovou taktiku, že jsem začal psát na všechny univerzity v Latinské Americe už v roce 1965. Už je to padesát roků." 

Nejdřív se ve své profesi prosadil v Československu. Prováděl například průzkum pro nejvyšší přehradu a přečerpávací elektrárnu v Dalešicích, ale také pro dalších dvacet přehrad. Svůj sen dostat se do Latinské Ameriky si splnil v roce 1974. 

V Peru je zemětřesení skoro každý den 

Odznáček peruánsko-českého přátelství - Foto: Kristýna Maková

Odznáček peruánsko-českého přátelstvíFoto: Kristýna Maková

V 36 letech byl jmenován obchodním přidělencem na Československém velvyslanectví v Limě a zároveň vedoucím první československé technické kanceláře. Do Peru tehdy přijel krátce po velkém zemětřesení. A sám jich několik zažil. 

"Zemětřesení jsem zažil v Peru mnoho. Tam je skoro každý den. Člověk si na to zvykne. Já jako geolog to cítím velmi dobře. Někdy jen dostanete ťuknutí do nohy. To poznáte, že se něco blíží. Když už se potom hýbají lampy, tak to pozná každý. A takových zemětřesení jsem zažil několik. Opravdu silné zemětřesení bylo asi tři měsíce před mým příjezdem v roce 1974. Postihlo hlavní město Limu, bylo asi 4000 mrtvých. Já zažil ty následky, jak jsou třeba některé domy rozhýbané." 

Když přijel do Peru, byl už Otto Horský ve své profesi známý, pro OSN například zpracovával průzkum podzemních vod v Ekvádoru. A zajímavé projekty na něj čekaly i v Peru. 

"To, co jsme díky technické kanceláři začali, dodnes úspěšně pokračuje. Realizovali jsme tam velké projekty. Například rozšíření hydrocentrály na Machu Picchu. Nádherná lokalita, dnes sedmý div světa. Dělali jsme tam inženýrský průzkum i projekt na rozšíření hydrocentrály. Díky tomuto úspěšnému projektu začala další práce na řece Mantaro, asi 300 kilometrů severovýchodně od Limy, kde mají velké vodní dílo a potřebovali jeho rozšíření. Jmenovalo se Mantaro Restitucion. Měli tu postavený první stupeň přehrady vysoké 80 metrů. Bohužel byla postavena do obrovského skalního sesuvu, který tlačil na hráz. Kdyby se svah zřítil, tak hráz zničí. Zahynulo by mnoho lidí, to by byla katastrofa. My jsme si toho všimli a na řešení stability tohoto svahu se podíleli čeští odborníci. Všichni to považují za jeden z největších zásahů člověka v této oblasti, aby se předešlo katastrofě." 

Indiáni v Peru jsou milí a hodní 

O své práci v Peru napsal knížku Peruánské postřehy. Jsou tu i jeho osobní zážitky, vyprávění o historii Peru i setkání s místními lidmi. 

"Indiáni jsou strašně milí a hodní. Někde jsem se nemohl dětí zbavit, ale tady jsou distingované. Přijdou a když jim dáte nějaký pamlsek, tak se rozdělí. Já jsem byl obyvatelstvem nadšen, hlavně tím indiánským. Vždy jsem se toho chtěl dožít a to se mi splnilo. Jsou tam různé zvyky, třeba fiesty. Každé větší město má svého svatého. Dodržují se tam indiánské zvyky. Třeba v královském městě Cusco jsou tzv. hry Inti Raymi. Lidé, včetně kněží, se vydávají na procesí. Obětují Limu, vytáhnout z něj srdce a hodí jej do jezera." 

V Peru vážně onemocněla, a později zemřela Otto Horského žena. Zemi pak na nějakou dobu opustil, aby se sem opět vrátil v roce 2004. 

Vzhůru na jezero Titicaca 

Otto Horský spoluorganizoval expedici na jezero Titicaca. 

"Po dvou letech příprav se expedice skutečně realizovala. V blízkosti města Hauyatara jsem objevil skalní rytiny, které znázorňují různé výjevy. Naznačující, že tady mohli být i mimozemšťané. Je tam osoba, která má na těle skafandr, vedle je tělesná stráž se zakleslýma rukama, což bývá typické u těchto výjevů. Nejsou ojedinělé, ale každý takový objev, který je zdokumentován a popsán, tak má pro ně velkou hodnotu. Napsal jsem o tom knihu, která vyšla, a jmenuje se Incawasi - sídlo bohů. Další zajímavá lokalita je Kenko v blízkosti Cusca. Tam je v jednom místě monolit, zubem času setřelý, a tam je puma, která byla vždy v historii Inků zvířetem symbolickým a mýtickým." 

Na dalších skalních malbách je například incká princezna v nádherně zbarveném obřím koši, anděl s křídly, indián nesoucí dary. Celé okolí je pak plné hvězd. Podle vyprávění indiánů se jedná o bytosti zakleté do kamene. 

Čeští hydrogeologové dodnes v Peru pracují 

Otto Horský se své profesi a přehradám věnoval i v jiných částech světa. V letech 2010 až 2012 spolupracoval jako expert koordinátor na projektu přehrady Bawanur v Severním Iráku, v Kurdistánu. 

Situaci v Peru stále sleduje, a jak říká, dodnes tu jsou čeští odborníci. 

"Jsou tu odborníci, kteří se zabývají stabilitou horských jezer. Tam vznikne přirozená přehrada, když třeba spadne část hory nebo nastane sesuv. Hráz je z kamení, z ledu. Může se to zřítit. Kdyby se voda přelila přes hráz, která není postavená, ale vznikla tím, že spadla hora, tak se může stát velká katastrofa. A právě na tyto problémy tam má Akademie věd a Univerzita Karlova experty, kteří se těmi otázkami zabývají. A velice úspěšně. Jsou tam také naši hydrogeologové. Spolupráce pokračuje do dnešních dnů." 

Autor:  Zdeňka Kuchyňová

Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas