Články31. srpna  2018 v 23:25  

Týden v České republice 35-2018

Pervitin - Foto: Policie ČR

PervitinFoto: Policie ČR

Ministerstvo dopravy nechá zkontrolovat na tisíc mostů po celé republice. V Česku prudce přibylo uživatelů pervitinu. Stát chystá výstavbu bytů s regulovaným nájemným Centrální banka vydá ke 100. výročí československé koruny půlmetrovou zlatou minci v hodnotě 100 milionů.

Ministerstvo dopravy nařídilo mimořádné kontroly tisícovky mostů po celé zemi 


Ministerstvo dopravy nařídilo zkontrolovat zhruba tisícovku železničních a silničních mostů po celé České republice. Půjde o konstrukce z 60. až 80. let postavené technologií předpjatého betonu, tedy obdobný typ konstrukce jako nedávno zřícený Morandiho most v italském Janově. Toto období označil šéf dopravy za kritické kvůli ne vždy kvalitnímu způsobu provedení mostů. 

„Některé z těch vad se nedají tím běžným systémem zkontrolovat a proto chci tu mimořádnou kontrolu", uvedl ministr dopravy Dan Ťok (za ANO). 

Ředitelství silnic a dálnic zkontroluje zhruba 600 mostů. Správa železniční a dopravní cesty pak asi 400. Odborníci budou muset s pomocí sond zjistit, v jakém stavu jsou ocelová lana, vysvětluje šéf Ředitelství silnic a dálnic Jan Kroupa. 

„Budeme se zaměřovat přímo na kanálky, ve kterých jdou lana. O těch mostech víme poměrně hodně, v tuto chvíli máme vytipováno a troufám si tvrdit, že rámcově do půl roku budeme mít mosty prošetřeny", vysvětlil. 

Ve špatném nebo velmi špatném stavu je podle Ředitelství silnic a dálnic víc než pětina silničních mostů. Šest mostů na silnicích 1. třídy je v havarijním stavu. Správa železniční dopravní cesty teď opravuje třeba pražský památkově chráněný Negrelliho viadukt a plánuje i rekonstrukci mostu v Praze na Výtoni. 

Resort dopravy vyzval k mimořádným kontrolám i správce silnic 2. a 3. třídy. 

Uživatelů pervitinu je v Česku o 40 procent víc než před deseti lety 


Česko dál patří mezi největší výrobce pervitinu v Evropě. Droga se na nelegální trh dostává nejčastěji z domácích varen. Způsobem výroby se inspirují taky v Německu nebo Nizozemsku. Roste i počet Čechů, kteří pervitin užívají. Podle Národního monitorovacího střediska pro drogy je jich za posledních deset let asi o 40 procent víc, zhruba 35 tisíc. Jak dodává adiktolog Adam Kulhánek, je to i tím, že je pervitin v Česku dobře dostupný. 

„Týká se to nejen ČR, ale i Slovenska nebo Polska, jde o okruh centrální Evropy. Pervitin tady bychom mohli nazvat jakousi tradiční nelegální drogou. Víme, že tady převládají varny, často malé v bytech. Je to jakási tradice, která tady je od 90. let". 

Podle adiktologů se navíc pervitin stále častěji používá jako rekreační droga. Potvrzuje to i vedoucí monitorovacího střediska pro drogy Viktor Mravčík. "Uživatelská základna pervitinu se rozšířila před 15 lety ztratil statut té drogy uživatelské spodiny, těch závislých a začal se užívat i v rekreačním kontextu, takže užívá se v kontextu podobném jako kokain, v prostředí noční zábavy, na akcích, diskotékách a tak. Je to stimulant, který působí podobně", říká. 

Lidé závislí na pervitinu jsou taky druhou největší skupinou těch, kteří se jdou léčit. Ročně léčbu některé ze závislostí podstoupí celkem asi 70 tisíc Čechů. Žadatelé jsou přitom stále mladší, říká předseda odborné Společnosti pro návykové nemoci Petr Popov. 

„V posledních letech se snižuje věkový průměr žadatelů o léčbu, respektive těch, kteří žádají poprvé, je zhruba mezi 33 a 34 lety. Platí, že lidé, kteří přicházejí pro problémy s alkoholem, jsou poněkud starší, naopak nejmladší věkovou skupinou jsou ti, kteří mají problémy s konopím", popisuje. 

Vedoucí psycholog z Drop-in Praha Ivan Douda říká, že nadměrné užívání drog je odrazem současné společnosti. „Atmosféry společnosti, čili je to jako viditelná horečka, ale ta choroba je někde uvnitř. Musíme si znovu a znovu uvědomit, že ten problém není řešitalný jen změnou zákonů nebo výměnou drogových koordinátorů", upozorňuje. 

Léčba závislých ročně vyjde na zhruba 2 miliardy korun - většina jde ze zdravotního pojištění. 

Míra nezaměstnanosti podle statistického úřadu klesla na 2,3 procenta 


Nezaměstnanost v Česku v červenci klesla na dvě celá tři desetiny procenta. To je podle údajů Českého statistického úřadu stále nejnižší hodnota od roku 1993. Bez práce je aktuálně 123 tisíc lidí. Najít práci se nově daří i padesátníkům nebo lidem těsně před důchodem. Důvodem je dlouhodobě extrémně nízká nezaměstnanost. Firmy stále obtížněji shánějí nové zaměstnance. Podle Dalibora Holého z Českého statistického úřadu se tak firmy nebojí najímat pracovníky z věkové skupiny padesát plus stále častěji. „Tato skupina má teď největší přínos pro růst zaměstnanosti a za poslední rok se tam zvýšila míra zaměstnanosti o dva a půl procentního bodu". 

Míra pouhých 2 celá a tři desetiny procenta znamená, že české hospodářství je v bodu takzvané plné zaměstnanosti. Zaměstnavatelé čím dál častěji sahají i po pracovnících, kteří dříve neodpovídali jejich kritériím. To se podle ředitele personální společnosti Devire Tomáše Surky týká všech ohrožených skupin, mimo jiné taky absolventů, zdravotně postižených i dlouhodobě nezaměstnaných. 

„Méně kvalifikované pozice, na které byly dříve prováděny různé manuální testy, testy logických schopností a podobně, dnes jsou přijímáni uchazeči bez jakékoli praxe a i bez testování", popisuje situaci. Počet volných míst je totiž výrazně vyšší než počet uchazečů o ně. Nedostatek pracovní síly podle Tomáše Surky tak zasáhl všechny obory. „Nedostatek pracovní síly je téměř ve všech segmentech. Nejvíce se to projevuje ve zpracovatelském průmyslu, zejména pak v automobilovém", doplňuje. 

Podle statistik Česko s hodnotami nezaměstnanosti v Evropské unii vede. Podobně je to i v porovnání se zeměmi OECD, kde se dělí o prvenství s Japonskem. V celosvětovém žebříčku pak tuzemská nezaměstnanost obsadila osmnáctou pozici. 

V Česku roste zájem o penzijní spoření 


Češi si stále častěji spoří na důchod. Podle Asociace penzijních společností zájem o penzijní spoření roste. Na důchod si odkládá peníze téměř čtyři a půl milionů lidí. Vyšší zájem je taky o dětské penzijní spoření, kde se počet smluv během letošního pololetí stoupnul o skoro devět tisíc. 

Mluvčí Asociace penzijních společností Jan Sedláček říká, že měsíčně lidé na penzijní spoření odloží v průměru sedm set korun. To ale podle něj není optimální částka. „Aby to bylo úplně ideální a využili úplně všechno, měli by si odkládat 3 tisíce a více", upozornil. 

Částku vyšší než tisíc korun - tedy tu, od které přispívá na penzijní spoření stát, si v současné době spoří asi jedna třetina účastníků - jde tedy zhruba o jeden a půl milionu lidí. 

Kladenská huť Poldi byla napotřetí vydražena za 256 milionů korun 


Zkrachovalé hutě Poldi v Kladně by mohly mít další šanci na obnovu výroby. Ve třetí dražbě je za 256 milionů korun vydražila společnost Elaria Group. Předchozí dvě dražby byly zmařeny, vydražitelé za společnost ve stanovené lhůtě nezaplatili. Podnik, který je jen částí někdejšího rozsáhlého koncernu, je od loňského prosince v konkurzu. Výroba stojí a zaměstnanci dostali výpovědi. Jestli bude chtít nová společnost v ocelárnách výrobu rozjet, není zatím jasné. Její zástupkyně nechtěla prozradit, jaké plány s Poldi má. Čas na zaplacení má měsíc, říká insolvenční správce Adam Sigmund. 

„Cena je mnohem vyšší než znalecký posudek. Takže jsme s ní spokojeni, hlavně ale doufáme, že bude doplacená, lhůta končí prvního října. Kdyby došlo ke zmaření, máme připraven plán B", upozornil. Tím je exekutorská dražba. Oproti běžné například při zmaření umožňuje větší sankce. 

Soud loni povolil reorganizaci firmy, vedení se ale nepodařilo splnit podmínky, například splacení dluhů, jež vznikly před úpadkem společnosti. V Poldi dříve fungovaly provozy ocelárny, kovárny, dokončující výroby a tepelného zpracování. Donedávna v ní pracovalo 150 lidí. 

Stát chystá výstavbu bytů s regulovaným nájemným 


Vláda připravuje program výstavby obecních bytů s regulovaným nájemným. Podle Hospodářských novin by na ně stát měl poskytovat obcím a městům až dvě miliardy korun ročně. Pětina bytů má být určená pro lidi v obtížné sociální situaci. Mezi ostatními žadateli mají být třeba matky samoživitelky nebo učitelé a lékaři, které si chtějí udržet hlavně vesnice a malá města. 

O přidělování bydlení pak budou rozhodovat samy obce, říká Dagmar Novosadová ze Svazu měst a obcí, která nyní ve volbách kandiduje za Sdružení nezávislých kandidátů - Kunín náš domov. „Dvacet procent bude pro lidi v obtížné situaci, dotace na výstavbu by měly být až 100procentní Zbytek skupin, počítá se až se 60 či 70 skupinami, si vyčlení obec a určí kritéria, které skupiny obyvatel bude potřebovat", přiblížila. 

Podle analytiků je ale návrh nedostatečný a situaci na trhu příliš nezlepší. Podle nich je důležitější odstranit byrokracii a zrychlit schvalování staveb. 

Úroda ovoce je letos větší než loni, cena by měla být nižší 


Ovoce je letos víc než loni. Alespoň to vyplývá z posledních odhadů Českého statistického úřadu. Úroda některých druhů ovoce tak převyšuje průměr sklizně za posledních 10 let. Pomohlo k tomu hlavně teplé počasí ale i to, že stromy na jaře neponičily mrazíky, říká Jiří Hrbek, ředitel odboru statistiky zemědělství Českého statistického úřadu. 

„V posledních dvou letech byla sklizeň ovoce kvůli jarním mrazům výrazně podprůměrná. Letošní odhadovaná úroda je ale velmi slibná, i když dlouhotrvající a úporné sucho významně snižuje kvalitu a velikost všech druhů ovoce", uvedl. 

Většina domácího ovoce přímo od pěstitelů by měla podle předsedy Ovocnářské unie, Martina Ludvíka zlevnit. „Zatímco v loňském roce jsme měli ovoce výrazně méně právě vlivem mrazů a ceny stouply, v letošní sezoně se dostávají na obvyklou úroveň". 

Naopak ale letošní teplé počasí bez srážek se projeví na nižší úrodě obilí. To by mohlo zvýšit ceny pečiva. Teď za kilo pečiva zaplatí zákazníci podle dat statistického úřadu v průměru 45 korun a 18 haléřů. Za pár měsíců to ale může být bezmála 50 korun. Třeba chléb by mohl podražit až o tři koruny. Na malou úrodu si stěžují i pěstitelé chmele, jejich úroda by mohla být nižší až o jednu třetinu. Dražší by na podzim mohlo být třeba i mléko nebo maso. Půjde ale zřejmě o jednotky procent. 

V Česku jsou jedny z nejdražších mobilních dat v Evropě 


Za mobilní služby platí Češi jedny z nejvyšších cen v Evropě. Podle analýzy společnosti Point Topic vyjde například 1 gigabajt mobilních dat průměrně na 130 korun. Vyšší ceny mají už jen v Německu a Belgii. V Česku navíc chybí neomezená mobilní data. Náměstek pro internetizaci na ministerstvu průmyslu a obchodu Ondřej Malý vysvětlil, že neomezená mobilní data na trhu nejsou, protože není dostatečná konkurence. „Operátoři si jako svou obchodní strategii zvolili omezování a škrcení zákazníků. Tak jsou omezováni a škrceni". 

Podle ředitele Asociace provozovatelů mobilních sítí Jiřího Grunda ale chybí i kvalitní infrastruktura internetu. 

„Pokud se bavíme o internetu, musíme začít u fixních sítí, primárně na venkově, který má největší problémy. Bohužel někteří lidé se snaží vyvolat dojem, že jediné, co tady chybí jsou neomezená mobilní data, ale to je malinký střípek toho, co v ČR potřebujeme pro to, abychom se jako ekonomika, která se digitalizuje, výrazně posunuli", upozornil. 

Centrální banka vydá ke 100. výročí československé koruny půlmetrovou zlatou minci 


Ke 100. výročí československé koruny vydá Česká národní banka zlatou minci, která bude vážit 130 kilogramů, průměr má mít přes půl metru a její tloušťka bude 45 milimetrů. Hodnota mince je ale podle numismatika z Aurea Nimismatika Františka Křesťana vysoká. 

„Podobné mince se vydávají v některých mincovnách, i když je to poměrně neobvyklé. Nominální hodnota je vysoká, je nepatrně nad cenou materiálu. Bude mít 100 kilo čisté váhy zlata, což je v dnešních cenách přibližně 90 milionů", přiblížil. 

Minci chce banka vydat 31. ledna 2019 a vyrobí ji jablonecká Česká mincovna. Vznikne jen jeden kus a bude sloužit jen jako výstavní nebude na prodej. Jejím autorem je akademický sochař Vladimír Oppl. 

Plzeňští fotbalisté narazí v Lize mistrů na Real Madrid 


Plzeňští fotbalisté narazí v základní skupině Ligy mistrů na obhájce trofeje Real Madrid, na italský klub AS Řím a na CSKA Moskva. Zatímco hráči měli z losu většinou radost, trenér Pavel Vrba si španělský velkoklub nepřál. 

„Většina z nich si přála Real Madrid, tak ho dostali. To zas tak úžasné není, protože Real Madrid třikrát vyhrál za sebou Ligu mistrů. Je to podle mě nejlepší mužstvo na světě. Ale Plzeň už má nějaké zkušenosti. A já také znám toho třetího soupeře, tedy CSKA Moskva", dodal Vrba. 

Plzeň do soutěže postoupila přímo, což se českému mistrovi poštěstilo po třinácti letech. Při losování v Monaku byla mezi nenasazenými týmy ve čtvrtém čili v nejhorším koši. Do Ligy mistrů vstoupí 19. září domácím zápasem proti CSKA Moskva, ve Štruncových sadech pohárový podzim také uzavře: 12. prosince přijede AS Řím. 

Autor:  Katarína Brezovská  (kbr)

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas