Články7. září  2018 v 20:00  

Týden v ČR 36-2018

Učitelka - Foto:  Freepik

UčitelkaFoto:  Freepik

Průměrná mzda v Česku stoupla na téměř 32 tisíc korun. Česká lékařská komora varuje před lékaři z ciziny. Na českých školách chybí učitelé, zájem není ani o místa ředitelů škol. Čeští fotbalisté na úvod Ligy národů podlehli Ukrajině. Letošní léto bylo nejteplejší od roku 1775.

Průměrná hrubá mzda v Česku stoupla na rekordních 31.851 korun 


Lidé v Česku si do půlky letošního roku vydělali v průměru nejvíc peněz v historii. Hrubá měsíční mzda stoupla téměř na 32 tisíc korun. Nutno ale dodat, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu vůbec nedosáhnou. V jakých oborech rostly platy pracovníků nejrychleji, upřesnil Dalibor Holý, ředitel statistiky trhu práce z Českého statistického úřadu: 

„Růst mezd nepolevuje, ve druhém čtvrtletí rostly mzdy bez výjimky ve všech oborech, a to o více než 6 procent. Nejvíce v kulturních, zábavních a rekreačních činnostech o 13,1 %. Z regionů se mzdy nejvíce zvýšily zaměstnancům ve Středočeském kraji". 

Peněženka + peníze - Foto: Ladislav Bába

Peněženka + penízeFoto: Ladislav Bába

Průměrná mzda roste už čtvrtým rokem v řadě. Tím hlavním důvodem je nízká nezaměstnanost. Podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje navyšování mezd ovlivnil spíš stav ekonomiky. 

„Začíná konjunktura, vědělo se, že bude nedostatek pracovníků a že mzdy porostou. To, co se ale děje v současné době je to, že mzda roste rychleji než produktivita práce. Za posledních 10 let průměrná mzda vzrostla o 54 procent, což nekopíruje rychlost růstu produktivity práce". 

Podle předsedy odborového svazu KOVO Jaroslava Součka nemůžou produktivitu práce zvýšit zaměstnanci, ale firmy. České společnosti by podle něj měly mít na evropské výrobě větší podíl. Odboráři jsou podle Součka s velikostí mezd ve srovnání s okolními státy stále nespokojeni. 

„Kdyby stejná produktivita práce jakou mají Němci a jsou za to odměňováni třikrát vyššími mzdami byla i v ČR, tak my bychom byli spokojeni. Ale odvolávat se na produktivitu práce, když pracujeme ve srovnatelných technologiích, tak to samozřejmě spokojeni být nemůžeme", poznamenal. 

Díky rychle rostoucím příjmům Češi utrácejí stále více za tzv. zbytné zboží jako například elektroniku, módu, luxusní zboží a podobně. V červenci se tak dařilo především obchodům s nepotravinářským zbožím. Postupně se proměňuje spotřební chování lidí a stále více zboží se prodá přes internetové obchody. Podle ekonomů by růst tržeb obchodů měl pokračovat i ve zbytku roku. 

ČLK: V Česku pracují lékaři z ciziny bez potřebných zkoušek 

Lékař (ilustrační foto) - Foto: Public Domain Pictures, CC0 Public domain

Lékař (ilustrační foto)Foto: Public Domain Pictures, CC0 Public domain


České lékařské komoře vadí, že v Česku pracují lékaři z ciziny bez potřebných jazykových a odborných zkoušek. Představitelé komory upozornili, že jich má být podle seznamu od ministerstva zdravotnictví přes 400. Podle resortu ale nejde o aktuální číslo. Ministerstvo tvrdí, že jde o souhrnný údaj za dva roky. Někteří lékaři tak už mohli zkoušky složit, další zase z Česka odjet. Lékaři ze třetích zemí mají roční výjimku, kdy musí zkoušky zvládnout. Ta má platit i dál, potvrdil náměstek na ministerstvu zdravotnictví Roman Prymula. 

„Ta výjimka samozřejmě nebude prodlužována. A na to, aby byla zabezpečena kvalita poskytované péče, je tady lékař daného zařízení, který nad ním má vykonávat dozor. Samozřejmě v individuálních případech může dojít k nějakému selhání, ale jako celek by to takto fungovat mělo", uvedl. 

Podle prezidenta České lékařské komory Milana Kubka jsou ale lékaři z ciziny zneužívaní jako levná pracovní síla a pracují zcela bez dozoru. „I kdyby těch lékařů nebylo 423, ale 200, tak je to dvě stě lidí, kteří ohrožují bezpečnost a zdraví pacientů", dodal. 

Ministerstvo zdravotnictví si ale stojí za tím, že příchod pracovníků mimo jiné z Ukrajiny je jednou z možností, jak řešit nedostatek lékařů a sester v českých nemocnicích, a to hlavně v pohraničí. Podle ministerstva je v Česku zhruba 500 lékařů, kteří získali vzdělání mimo Evropskou unii. 

Kabinet chce zlepšit podmínky pro vysokoškolské učitele na lékařských fakultách 

Robert Plaga - Foto: František Vlček, mediální skupina MAFRA, Fotobanka Profimedia

Robert PlagaFoto: František Vlček, mediální skupina MAFRA, Fotobanka Profimedia


Vláda chce zvýšit počet studentů lékařských fakult o 15 procent - v příštích letech na to vyhradí téměř sedm miliard korun. Dlouhodobé opatření schválil menšinový kabinet ANO a ČSSD. Počítá například se zvýšením mezd pro vysokoškolské pedagogy na srovnatelnou úroveň s lékaři z praxe. Pokračuje ministr školství Robert Plaga z hnutí ANO. 

„Je to akční plán, který chceme, aby daleko přesahoval horizont volebního období. Má řešit období 11 let. Asi půl miliardy korun ročně má jít na navýšení počtu studentů, ale potom absolventů lékařských fakult v ČR", přiblížil. 

Podle odhadů Ústavu zdravotnických informací a statistiky bude počet doktorů i učitelů na lékařských fakultách klesat dál. Už v roce 2020 nebudou počty absolventů pokrývat ani lékaře odcházející do důchodu. 

Chybí učitelé, o místa ředitelů škol není příliš velký zájem 

učitel, škola, školství, učitelé, učitelka - Foto: CC0 Public domain

učitel, škola, školství, učitelé, učitelkaFoto: CC0 Public domain


3. září začal v České republice žákům a studentům nový školní rok. Ve školách jich je letos jeden a půl milionu, z toho skoro 110 tisíc prvňáků. Do školy se nevrátily jen děti, ale také učitelé - těch je letos o 16 tisíc míň než loni. Chybí hlavně učitelé matematiky, fyziky nebo IT předmětů. 

Udržet lidi ve školství by měly vyšší mzdy. Loni v listopadu pedagogové dostali přidáno tarifně o 15 procent. Ministerstvo školství navíc plánuje platy zvyšovat tak, aby za tři roky brali průměrně kolem 45 tisíc korun. 

Růst mezd ve školství podporuje například místopředseda senátního školského výboru Zdeněk Berka z ČSSD. „Jsou to vysokoškoláci, odborníci a jejich platy by měly být srovnatelné s odborníky v jiných profesích, aby ti lidé ve školství zůstávali". 

V Česku je malý zájem také o místa ředitelů škol. Mezi březnem a červencem bylo skoro 1500 konkurzů. Do poloviny z nich se ale přihlásil jen jeden uchazeč. Vyplývá to z dat České obchodní inspekce. Podle ní je tak možné, že se pak ředitelem školy stane nevhodný kandidát. 

Podle viceprezidenta Asociace ředitelů základních škol Pravoslava Němečka není o funkci zájem kvůli časově náročné práci. 

„Ředitel se řízení školy může věnovat jen z 20 procent, a 80 procent má úplně jiné činnosti. Jsou to administrativní záležitosti, ekonomika, počítače sítě... Protože základní školy nejsou vybaveny nepedagogickými pracovníky, nebo těmito pozicemi", vysvětluje. 

Prodej potravin a nápojů ve školách omezuje takzvaná pamlsková vyhláška. Z bufetů musely zmizet nezdravé pochutiny - Foto: Mária Pfeiferová

Prodej potravin a nápojů ve školách omezuje takzvaná pamlsková vyhláška. Z bufetů musely zmizet nezdravé pochutinyFoto: Mária Pfeiferová

S novým školním rokem přicházejí taky některé změny - například se zmírňuje takzvaná pamlsková vyhláška. Novela vyhlášky povoluje prodej některých dřív zakázaných potravin. Mluvčí ministerstva zdravotnictví Gabriela Štěpanyová popisuje, co si děti nově koupí. 

„Školní bufety můžou nabízet například šunku nejvyšší jakosti, ochucené tvarohy nebo vícezrnné pečivo a jemné pečivo s vysokým podílem ovoce. Nebo kvalitní chléb obložený kvalitní šunkou, sýrem a zeleninou". 

Pamlsková vyhláška ale není jedinou změnou ve školské legislativě. Od září musí mateřské školy také zajistit místo všem dětem, kterým jsou minimálně tři roky. Obce jim mají garantovat místo ve spádové školce podle místa bydliště. 

Vláda schválila téměř 111 milionů korun na demolici vepřína v Letech 

Vyklízení vepřína v Letech - Foto: Matěj Vodička

Vyklízení vepřína v LetechFoto: Matěj Vodička


Vláda uvolnila peníze na demolici vepřína v Letech u Písku. Na likvidaci hospodářských budov na místě bývalého koncentračního tábora pro Romy dá stát asi 111 milionů korun. Součástí této částky jsou podle ministra kultury Antonína Staňka z ČSSD i peníze na archeologický průzkum. 

„Jsou tam zjevně stopy po nějakých vyhloubených místech, kde by mohly být ostatky těch, kteří v táboře zahynuli, nebo by tam mohly být ostatky dozorců a vojáků. Čili i z hlediska pietního charakteru je tady důležité, abychom se pokusili identifikovat, kde skutečně leží oběti", vysvětlil. 

Místo areálu má vzniknout památník romského holokaustu. Vepřín v Letech vykoupil stát za 450 milionů korun. 

O vzniku pietního místa se mluvilo přes 20 let. Památník romského holokaustu by mohl zahrnovat repliku původního baráku, alej nebo mohylu s křížem. Peníze na něj by měly jít z norských fondů. 

Vyhlásit osobní bankrot možná bude snazší, návrhem se zabývají poslanci 

Marek Benda - Foto: Jana Přinosilová

Marek BendaFoto: Jana Přinosilová


Podmínky pro vyhlášení osobního bankrotu se možná zmírní. Počítá s tím pozměňovací návrh zákona, kterým se zabývají poslanci. Podle předlohy by člověk ze svých dluhů mohl za pět let splatit i méně než třicet procent. O tom, jestli se dost snažil své dluhy splatit, by pak rozhodl soud. 

Pravicová opozice dosud změny odmítala s tím, že jde o morální hazard. Nový návrh je přijatelný například pro předsedu ústavně-právního výboru sněmovny Marka Bendu z ODS. „Se celkem směřuje k tomu, že to bude poměrně konsezuální. Navrhovaná varianta se mi zdá mravná a slušná", uvedl. 

Také ředitel Poradny při finanční tísni David Šmejkal hodnotí návrh pozitivně. Naopak poslanecké změny kritizuje vedoucí dluhového poradenství Člověka v tísni Daniel Hůle. Podle něj to způsobí nejistotu, která může řadu lidí od vstupu do insolvence odradit. 

Nové stokorunové a dvousetkorunové bankovky mají víc bezpečnostních prvků 


Po téměř dvaceti letech mění Česká národní banka podobou sto a dvousetkorunových bankovek. Oproti těm starším mají nové bezpečnostní prvky. Třeba vodoznak na stokoruně obsahuje navíc číslici a symbol královského jablka. Ten na dvousetkoruně dostal nově obrazec kalicha. 

U obou bankovek se taky rozšířil ochranný proužek, který mění barvu podle dopadu světla. Jinak ale podle guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka vypadají stejně jako ty starší: 

„I nadále tam budou nést ty krásné vzory z naší historie, osobnosti zobrazené panem Kulhánkem. To znamená, že na stokoruně bude Karel IV. a na dvousetkroruně i nadále Jan Amos Komenský". 

Starší bankovky dál platí. Nahrazené budou až postupně. Výměna by měla trvat až tři a půl roku. 

Celkem v Česku obíhá zhruba 62 milionů sto i dvousetkorun. Nejvíc ale centrální banka vydala tisícikorun, kterých je mezi lidmi téměř 150 milionů. Na každého obyvatele tak připadá zhruba 14 těchto bankovek. Letos nechá centrální banka vyrobit 40 milionů stokorun a 35 milionů dvousetkorun. 

Centrální banka chce změnou bankovek hlavně posílit ochranu proti padělání a sjednotit vzhled všech vydávaných bankovek. Sto a dvousetkoruna totiž byly posledními, u kterých banka tuto změnu ještě neprovedla. Podobu bankovek přitom mění Česká národní banka postupně už od roku 2007. 

Organizace Post Bellum dostala Cenu evropského občana 

Mikuláš Kroupa - Foto: Jana Kudláčková

Mikuláš KroupaFoto: Jana Kudláčková


Organizace Post Bellum, která pro Český rozhlas připravuje pořad „Příběhy 20. století", dostala Cenu evropského občana. Cyklus se zaměřuje na vzpomínky pamětníků významných událostí české historie. 

Post Bellum natáčí rozhovory s pamětníky událostí, ať už jde o holocaust nebo jiné události 2. světové války a pak události spojené s poválečným a poúnorovým převratem. 

„Nezaměřujeme se na konkrétní letopočty. Je to prostě jakýsi tok soukromých událostí ve vašem životě, ale samozřejmě na pozadí toho se zrcadlí všechny klíčové monety dvacátého století", vysvětluje ředitel Post Bellum Mikuláš Kroupa. 

Dalším oceněným byl Pražský studentský summit. Cenu evropského občana od roku 2008 uděluje Evropský parlament za podporu evropských hodnot nebo za prosazování dobrých vztahů mezi občany a členskými státy unie. 

Česká fotbalová reprezentace v úvodním utkání Ligy národů prohrála s Ukrajinou 


Čeští fotbalisté v úvodním utkání své skupiny Ligy národů prohráli, v Uherském Hradišti s Ukrajinou 1:2. Podle obránce Theodora Gebre Selassieho byl klíčovým momentem utkání vyrovnávací gól inkasovaný těsně před přestávkou. 

„Nemůžeme dopustit, abychom takhle dostali gól do šatny ve 45 a pak také v 90 minutě. Pochopitelně stane se to, ale musíme být zkušenější a víc si dávat pozor", lituje. 

Češi svou skupinu, ve které hrají ještě Slováci, chtěli vyhrát. Trenér Karel Jarolím si uvědomuje, že po úvodní porážce nebude snadné tento cíl splnit. 

„Samozřejmě komplikace to je. Kdyby člověk do toho vstoupil vítězstvím nebo i bodem z tohoto zápasu, tak pořád to bylo otevřené. Ale příští sraz nás čekají dvě utkání venku a nezbývá než se pokusit o to, abychom bodovali", přiznává trenér. 

Další zápas v Lize národů, ze které lze postoupit na mistrovství Evropy, čeká český tým v říjnu na Slovensku. 

Letošní léto bylo nejteplejší od roku 1775, kdy se v Klementinu začala měřit teplota 

Klementinum - Foto: Jiří Zahradník

KlementinumFoto: Jiří Zahradník


Letošní meteorologické léto bylo v historii stanice v pražském Klementinu nejteplejší od začátku měření v roce 1775. Teploty dosahovaly v červenci a v srpnu průměrně 22 a 7 desetin stupně Celsia, to je nejvíc za uplynulých 244 let. 

Přes léto taky po celé republice padaly teplotní rekordy. Třeba 9. srpna naměřili v Hradci Králové přes 37 stupňů Celsia. 

Letošní rok tak odsunul na druhé místo dosavadního rekordmana, léto roku 2003. Před rekordně horkým létem bylo letos navíc teplé i jaro. To bylo v celé historii měření druhé nejteplejší. O prvenství ho připravily mrazy na začátku března. 

Autor:  Katarína Brezovská  (kbr)

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas