Články9. ledna  2014 v 15:15  

Zapomenutý krajan a grafik Jan C. Vondrouš (1884-1970)

J.K.Vondrouš: Hradčany - Foto: Jan Charles Vondrouš, Galerie Felixe Jeneweina

J.K.Vondrouš: HradčanyFoto: Jan Charles Vondrouš, Galerie Felixe Jeneweina

Koncem 19. století hledaly lepší život v Americe tisíce Čechů, mezi nimiž nechyběli ani umělci (Antonín Dvořák, Vojtěch Preissig). Do Nového světa se vydala i rodina Josefa Vondrouše z Chotusic u Čáslavi. Jeho syn Jan začínal jako grafik v New Yorku a po 1. světové rozvinul svůj výtvarný talent v Československu.

Jan Charles Vondrouš odjel s matkou do Ameriky v roce 1894, bylo mu 9 let. V letech 1899-1904 studoval na newyorské akademii a dalších školách. Z grafických technik mu nejvíc vyhovoval lept, který po zbytek života zdokonaloval a dosáhl v něm značných úspěchů. Po studiích se s dalšími výtvarníky usadil v rybářské osadě Provincetown na východním pobřeží USA a vrhnul se do volné tvorby. Vondrouše fascinovalo moře a své náměty čerpal z přístavišť a pobřežních osad. Z finančních důvodů brzy musel přejít na komerční tvorbu. Kreslil pro New York Times, New York Herald, dělal reklamní kresby a ilustrace. 

V roce 1910 se Jan Vondrouš vydal do rodných Čech. Věřil, že v Praze načerpá nové náměty a prosadí se jako umělec. Moře v jeho tvorbě nahradily pražské motivy. Dvakrát se vydal do Itálie, kde ho okouzlily Benátky. Po vypuknutí 1. světové války se vrací zpět do New Yorku. Začíná se mu dařit, získává zakázky a pořizuje si ateliér na Long Islandu. Po skončení války odjíždí zpět do Čech. Cestuje, znovu navštěvuje Benátky. Koncem 20. let začíná v leptech používat barvu. 

J.K.Vondrouš: Benátky - Foto: Jan Charles Vondrouš, Galerie Felixe Jeneweina

J.K.Vondrouš: BenátkyFoto: Jan Charles Vondrouš, Galerie Felixe Jeneweina


V té době Vondrouš intenzivně tvoří, obesílá výstavy v Americe i v Čechách. Díky svým kontaktům má odbyt v USA, staví si vilu ve Střešovicích. Obchod v Americe mu zprostředkovává jeho přítel a americký Čech Henry J. John, sám sběratel grafiky, s nímž vede čilou korespondenci. Dopisy mezi oběma přáteli dávají nahlédnout do Vondroušových pocitů po návratu do Čech. V dopisu Johnovi z března 1921 vysvětluje svůj odjezd do Prahy a hodnotí poválečné poměry v Československu: 

„Před koncem roku 1919 byl jsem již v koncích, materiál úplně vyčerpán, a náměty americké, ač často pokoušel jsem se jich uplatniti, se nesetkaly se zdarem. Nikdo to nekupoval. Nezbylo tudíž, než opět jeti do Evropy. Abych řekl, že poměry zdejší se mi líbí, to nemluvil bych pravdu. Jest vše v děsně mizerném stavu. Hledím na to však poněkud shovívavěji než vy…. toť dědictví monarchie a čím dříve zbaví se tato nová republika všech těch přítěží, tím lépe. Podmínky k mé práci jsou daleko příznivější zde. Na poměry hledím celkem optimisticky…. život jest celkem příjemný, mnoho pěkných koncertů a jiných věcí k zotavení ve volném čase.“ 

Ve 30. letech Vondrouš tvořil grafiky pro Baťovy závody, začal zachycovat průmyslové motivy a česká města včetně svého rodného kraje – Čáslav, Kutnou Horu apod. Vytvořil i tři desítky poštovních známek. Často se účastnil výstav, zejména Hollaru, jehož byl členem. V roce 1948 mu sdružení Hollar uspořádalo velkou retrospektivní výstavu. Jan C. Vondrouš pokračoval v práci i v 50. a 60. letech. Zemřel v roce 1970. Jeho díla najdeme v řadě českých i zahraničních galerií i mezi sběrateli. Naposledy jeho dílo vystavila kutnohorská Galerie Felixe Jeneweina koncem roku 2012. Péčí kurátora a šéfa galerie Aleše Rezlera vyšel v roce 1913 obsáhlý katalog o životě a díle tohoto pozapomenutého umělce, který ve své době patřil k předním českým grafikům s mezinárodním dosahem. 

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas