Články26. listopadu  2018 v 16:40  

Zatímco jiné menšiny postupně ztrácejí identitu, v Chorvatsku se stále mluví česky

Chorvatské sympozium o českém jazyce - Foto:  Jednota

Chorvatské sympozium o českém jazyceFoto:  Jednota

V chorvatském Daruvaru se už šest let scházejí domácí i zahraniční bohemisté, kteří se zabývají českým jazykem, menšinami, identitou či bilingvismem. Sympozium o českém jazyce začal Svaz Čechů pořádat v roce 2013.

Akce začala z iniciativy tehdejší předsedkyně Svazu Čechů Leonory Janotové a s podporou Československého ústavu zahraničního z Prahy. Ten získal pro první ročník odborníky z Česka, ke kterým se přidali bohemisté z řad menšin. Cílem sympozia je upozornit na význam mateřského jazyka pro budoucnost krajanské komunity v cizojazyčném prostředí, na důležitost jeho výuky, používání v rodině a na veřejnosti, ale také podnítit výzkum jazyka, dějin a života menšiny vůbec. 

Letošní 6. sympozium se konalo 16. listopadu a zúčastnili se ho odborníci z Prahy, Brna, Olomouce, Opavy a Daruvaru. Hovořilo se o vývoji a změnách v českém jazyce, o českém školství v Chorvatsku, krajanské literatuře a o českých krajanských komunitách ve světě. Například Marie Štěpánová z Univerzity Karlovy představila četné krajanské komunity, které během svého studia navštívila. Ivo Martinec z Masarykovy univerzity v Brně mluvil o aktuálních vývojových tendencích v českém jazyce. Upozornil na to, že spisovná čeština, zejména v publicistice přijímá výrazy z obecné češtiny, a ty se pak časem stávají součástí jazyka spisovného. Současná podoba češtiny v Chorvatsku je výsledkem vlivu různých nářečí. 

Hovořilo se také o proměnách názvu Česká republika - Česko. Marie Sohrová, někdejší jazyková redaktorka v nakladatelství Jednota tak připomněla letošní 100. výročí založení samostatného Československa. V chorvatštině se i oficiálně paralelně používají názvy Češka Republika, Republika Češka i jednoslovný název Češka. 

Česká menšina by mohla posloužit jako příklad inkluze menšinových komunit 

Libuše Stráníková podala přehled téměř stoletých dějin krajanské literatury na území Chorvatska a působení nakladatelství Jednota, jehož byla dlouhé roky ředitelkou - Foto:  Jednota

Libuše Stráníková podala přehled téměř stoletých dějin krajanské literatury na území Chorvatska a působení nakladatelství Jednota, jehož byla dlouhé roky ředitelkouFoto:  Jednota


Na sympoziu se mluvilo také o české krajanské literatuře i názorech krajanských literátů na smysl vlastní tvorby. Například Libuše Stráníková, bývalá ředitelka a šéfredaktorka nakladatelství Jednota se věnovala významu možnosti publikování v edicích nakladatelství Jednota. 

Česká menšina v Chorvatsku je určitým fenoménem. Zatímco jiné menšiny postupně ztrácejí identitu, v Chorvatsku se stále česky mluví a čeština se učí nejen na základních, ale i na středních školách. Tato nevelká česká enkláva by mohla posloužit jako příklad inkluze menšinových komunit ve světě, jako návod, jak si zachovat svou identitu, svou kulturu a svůj jazyk a zároveň přijmout identitu prostředí, v němž žije, a být tím prostředím přijat. Příklad této menšiny může malým komunitám a malým národům poskytnout naději, že je globalizace nepohltí. 

Autor:  Zdeňka Kuchyňová, Libuše Stráníková

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas