Australská SBS ukončila vysílání v češtině

Filip Koubek - Foto: Ondřej Tomšů

Filip KoubekFoto: Ondřej Tomšů

„Dobrý den, v programu č. 20 SBS Czech se zaměříme zejména na volby…“ – takto ještě v květnu tohoto roku začínal jeden z pořadů australské rozhlasové stanice SBS v češtině. Od 3. srpna na vlně SBS Czech ale uslyšíme jen strohé …“český program je pozastaven“.

O tom, proč české vysílání australského rozhlasu skončilo a pro koho bylo vlastně původně určeno, jsme mluvili s Filipem Koubkem, bývalým výkonným producentem SBS Czech. 

„Bylo to vysílání určené pro Australany, kteří žijí v Austrálii, ale nemluví dobře anglicky, ale lépe mluví nějakým jiným jazykem. A v tomto případě to bylo jazykem českým. Kromě češtiny naše rozhlasová stanice měla, nebo má, desítky dalších jazyků. Je to nejvíce jazyčné vysílání na světě.“ 

Ukončení vysílání bylo zdůvodněno chybějícími finančními prostředky? 

„Revize vysílacího schématu se provádí po každém sčítání lidu. A zjišťuje se, které komunity se zvětšují, které se zmenšují, zohledňuje se také příjem, zohledňuje se také, jaké má ta komunita možnosti. A také se zohledňuje, jak dobrou má angličtinu. Česká komunita bohužel patří v Austrálii k těm malým, možná menším, a má relativně dobrou angličtinu. A toto byl hlavní důvod ukončení vysílání v českém jazyce. 

Řekl jste, že Australanů českého původu je relativně málo, že je to malá komunita. Co je to malá komunita v australských poměrech? 

„Austrálie má, řekněme, 25 milionů obyvatel. To je samozřejmě velice málo lidí na tak velký kontinent. A podle odhadu českého Ministerstva zahraničních věcí je Čechů žijících v Austrálii 30 až 40 tisíc.“ 

A všichni mluví anglicky? 

„To je těžko říci, jestli všichni mluví anglicky. Třeba já bych řekl, že ano, ale někdo samozřejmě hovoří lépe a někdo hůře. A to vysílání SBS mělo také lidi informovat o důležitých věcech, co se týče voleb, zákonů a tak dále. Takže někdo třeba nebyl schopen tak dobře pochopit věci v angličtině a proto se vlastně toto vysílání zakládalo.“ 

Můžete krátce představit českou komunitu? Převažují lidé, kteří přišli po roce 1948 nebo 1968, nebo dnešní generace, která přijíždí za prací? 

„To jste řekl velmi přesně. Nejvíce jsou tam lidé, kteří přišli po roce 1948 a 1968 a pak ta mladá generace, která přišla až po roce 1989. Takže jsou to vlastě takové dvě velké vlny během komunismu v České republice, ve 48 a 68, a pak už lidé, kteří mohli svobodně cestovat a nějakým způsobem se v Austrálii usadili. Takže my jsme měli posluchače v podstatě velmi širokého věkového spektra. Od nejstarších, a to skoro až do sta let, tak až po mladé, kteří například jedou do Austrálie studovat a je jim kolem dvaceti.“ 

Liší se jejich vztah k České republice, eventuálně zájem o to, co se tady děje? 

„Já bych řekl, že liší. Je to velmi zajímavé, protože ti starší lidé Česko spíše nazývají Československem. Země, ze které odcházeli, bylo Československo. A oni si proto neříkají česká komunita, ale oni jsou československá komunita. Proto v Austrálii je řada spolků, Československých klubů nebo Sokolů, které jsou československé, a tito lidé, mají zájem o dění v Česku, velmi velký zájem, a velice oceňovali právě ten servis, který my jsme jim sem poskytovali i z Česka, potažmo ze Slovenska, protože na SBS běží i slovenský program. A co se týče mladých lidí, tak já bych řekl, že ti takový zájem nemají. Protože mají ještě velice silné pouto s Českem a jedou do Austrálie objevovat něco jiného, a nemají proto takový zájem sledovat, co se v Česku děje. 

A mají naopak zájem o australský politický a společenský život? Protože ono to tak někdy bývá, že v určité době migranty v podstatě nezajímá, co se děje v té zemi, kam přijeli, a pak se to zlomí a zase už je moc nezajímá ta země, odkud přijeli. 

„Řekl bych, že jsou určitá témata, která je velmi zajímala. A to samozřejmě témata, která se týkají víz, různých věcí, jako je zdravotnický systém, pojištění, a tak dále. Taková praktická témata, řekl bych. Ale je pravda, a to znáte i z vlastní zkušenosti, u mladých lidí je zájem o politiku a společnost trochu menší, a potom s přibývajícím věkem se vždy zvyšuje.“ 

Už jste se zmínil o tom, že SBS má vysílání i ve slovenštině. Myslíte si, že slovenské vysílání může do jisté míry suplovat nebo nahradit to už neexistující české? A jaké jsou podle vašich informací perspektivy slovenského vysílání? 

„Já bych řekl, že do jisté míry může poskytovat informace podobného typu, co jsme my poskytovali. Protože ty komunity, jak jsem řekl, jsou československé, tedy informace z těch komunitních akcí a tak dále budou možné poslouchat ve slovenštině. A ta starší generace slovensky umí. U těch mladších lidí, to možná také víte, jsou některé pochybnosti, jak dobře rozumí slovensky. Oni sami si stěžují, že slovensky tak dobře nerozumí. Ale co se týče perspektivy toho vysílání, to nedokážu odhadnout. Slovenská komunita je ještě menší než česká, takže řekl bych, že je to nejistá budoucnost. 

Oficiální oznámení na webových stránkách SBS říká, že české vysílání se přerušuje dočasně. Máte nějaké informace, co to konkrétně znamená? Můžete to znamenat, že se vysílání v dohledné době obnoví? 

„Jak už jsem říkal, vždy jednou za 5 let se po sčítání lidí reviduje vysílací schéma. Česká komunita, ač je to velmi nepravděpodobné, se může výrazně rozšířit, zvětšit nebo může větší počet lidí začít doma mluvit česky. Nebo se může zhoršit v průměru jazyková vybavenost české komunity. To vysílání by mohlo být zase potřebné a zase by se mohlo otevřít. Ale toto je z takových, řekl bych, programově-schématických pohledů asi jediná možnost, co já vidím.“ 

A ještě poslední upřesňující otázka: Podstatné tedy je, kolik lidí se při sčítání přihlásí k české národnosti nebo je to kritérium zformulováno jinak? 

„V tom sčítání australského lidu ta otázka zní: Jakým jazykem hovoříte doma? Tahle otázka nám třeba úplně nevyhovuje, protože mnoho Čechů žije ve smíšených partnerstvích anebo žijí v rodinách, kde se s dětmi už z pochopitelných důvodů hovoří anglicky, tak oni odpovědí, že doma mluví anglicky. A přitom jsou to Češi nebo rozumí dobře češtině anebo rozumí češtině dokonce i lépe. Ale přesto odpověděli v tom sčítání, že hovoří anglicky." 

Autor:  Libor Kukal

Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas