Postřehy z ciziny24. září  2019 v 10:18  

Krajané v Srbsku věří ve vrácení domu České besedy

„Máme radost, že o nás zase někdo ví,“ říká Antonia Marešová z Bele Crkve. - Foto: Pavel Novák

„Máme radost, že o nás zase někdo ví,“ říká Antonia Marešová z Bele Crkve.Foto: Pavel Novák

Potomky českých osadníků v cizině vždy potěší, když se za nimi zastaví někdo z Česka. V září takovou radost zažili krajané v Srbsku. Několik desítek se jich potkalo s prezidentem Milošem Zemanem, který byl v Bělehradu na oficiální návštěvě. Krajanům nabídl pomoc s příchodem investorů do severovýchodního Srbska, kde česká komunita žije, i třeba podporu ve snaze o vrácení českého besedního domu v Bělehradu. Socialistická Jugoslávie ho České besedě znárodnila v 60. letech.

V Srbsku žijí asi 2 tisíce potomků českých přistěhovalců. Hlavně v oblasti Banátu u hranic s Rumunskem. Odtamtud přijel z Bele Crkve do Bělehradu zazpívat dětský sbor Radost. Prezident Zeman nabídl českým krajanům, že se srbským prezidentem Alexandrem Vučićem probere i problém navrácení zkonfiskovaného domu České besedy v Bělehradu. 

Československý dům v Bělehradě - Foto:  Česká beseda Bělehrad,  Facebook

Československý dům v BělehraděFoto:  Česká beseda Bělehrad, Facebook

"Právní analýza ukazuje, že je to poněkud těžké. Restituční zákon nezná restituce spolků, ale při určité velkorysosti se dá hledat i netradiční řešení. A chtěl bych vám popřát, aby se vám v Srbsku dařilo a aby spolupráce s lidmi, kteří mají otevřené srdce a mají rádi Čechy, byla dobrá", prohlásil prezident. Čeští krajané jsou za taková setkání vděční. 

"Máme radost, že o nás zase někdo ví," říká Antonia Marešová z Bele Crkve, která udržuje českou mluvu a české písničky v pěveckém souboru Krajanka, s nímž srbští Češi jezdí i na folklorní festivaly. 

"Já bydlím naproti Českému domu. Český dům je tak starý, že ještě můj pantáta tam chodil. Tam se hrál mariáš. A teď to není tak, jako dříve to bylo. Málo je nás, Čechů, ale zase to funguje dobře, líčí pan Josef Jirović z Bělehradu. "Já jsem se tu už narodil, i můj táta, i můj děda, i můj praděda, až zpět do nějakého nějakého šestého kolene, někam do počátků 19.věku." 

Obnovený Český dům by podle Josefa Jiroviče mohl být užitečný nejen Čechům v srbské metropoli, ale i těm v Banátu. "Mohlo by to být centrem české kultury." 

O českou kulturu a český jazyk je v Srbsku zájem 

Petr Janeš je lektorem češtiny na filologické fakultě Univerzity v Bělehradu. Jací jsou studenti češtiny? 

"Samozřejmě v každém ročníku se najdou ti velmi svědomití, velmi pilní, velmi jim to jde. A zároveň tam jsou i studenti, kteří si to jdou jen odsedět. Ale to je vlastně všude jinde stejné, není to nějaké jiné." 

Petr Janeš je lektorem češtiny na filologické fakultě Univerzity v Bělehradu. Loni se češtině věnovalo na bělehradské bohemistice na osmdesát studentů. - Foto: Pavel Novák

Petr Janeš je lektorem češtiny na filologické fakultě Univerzity v Bělehradu. Loni se češtině věnovalo na bělehradské bohemistice na osmdesát studentů.Foto: Pavel Novák

Kolik máte studentů v ročníku? 

"To je právě docela zajímavé. Já si myslím, že bohemistika v Bělehradě je vlastně jedna z největších bohemistik v zahraničí. Protože my máme v každém ročníku přibližně deset studentů. Samozřejmě v prvním ročníku jich je víc, pak to ubývá. To je asi jinde stejné. A to znamená, tady je to tak, že vlastně oni mají boloňský systém. To znamená, jakoby bakalář a potom magistr. A to bakalářské studium je čtyřleté. To znamená, že mám první až čtvrtý ročník. Přibližně tedy deset studentů. A potom je navazující magistr, kde tedy já už neučím, protože to už oni vlastně píšou tu diplomovou práci. To znamená, pokud jich je deset v každém ročníku, tak máme čtyřicet. Ale pak tu jsou ještě studenti, kteří studují češtinu jako druhý slovanský jazyk. To jsou většinou rusisté, nebo ukrajinisté, nebo ze všech možných jiných slovanských jazyků. Plus tam jsou i studenti, kteří si to vybrali jako libovolný jazyk v rámci fakulty. To znamená, těch je dohromady taky tak 40 a oni to studují dva roky. To znamená dvacet je v prvním ročníku, dvacet je ve druhém ročníku a dohromady to dá nějakých osmdesát studentů, což si myslím, že je docela dost." 

Co dělá studentům z české gramatiky asi největší problémy? 

"Z české gramatiky…. No možná to je to, že oni mají pořád pomocné sloveso být i ve třetích osobách singuláru a plurálu, takže pořád říkají například „Je byl“, místo jenom „Byl“. A pak vykání, to je taky problém. To je vlastně stejné i pro studenty z Ruska. Pořád říkají například „Vy jste byli… někde“. Ale asi největší problém spíš je fonetický, a to je to „H“, protože srbština nemá „H“, takže je dost problém naučit je to vyslovovat správně. Je to i větší problém než „Ř“. „Ř“ většinou pak zvládnou, ale to „H“ někdy dělá problémy dost dlouho." 

Studentům češtiny v Srbsku by se slušelo popřát hodně odhodlání. Aby se jim lépe čeština studovala, dostali k poslouchání od Českého rozhlasu několik CD s českou hudbou. 

Autor:  Pavel Novák

Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas