Postřehy z ciziny10. prosince  2016 v 08:00  

Lenka Te Whiu: Z původně půlročního pobytu v Brisbane se stalo 17 let

Lenka Te Whiu - Foto: Archiv Lenky Te Whiu

Lenka Te WhiuFoto: Archiv Lenky Te Whiu

Vy máte naši propisku! Všimla si hned při rozhovoru ve studiu Radia Praha Lenka Te Whiu. Kolegyně, která také vysílá pro Čechy v zahraničí, ale v australském Brisbane. Z původně půlročního pobytu se stalo 17 let.

Rozhovor se stočil i k jejímu neobvyklému jménu, slavení Vánoc a samozřejmě k rádiu. 

„My vysíláme z radia 4EB Brisbane. To je hlavní město státu Queensland. Vysílám zhruba rok. 4EB je zkratka Ethnic Broadcasting. U nás vysíláme v 53 jazycích. Já jsem do Austrálie přišla před 17 lety. Odjížděla jsem jako studentka na půl roku. Chtěla jsem studovat angličtinu a navštívit kamarády v Brisbane. Nakonec se mi v Austrálii zalíbilo natolik, že jsem se tam rozhodla dostudovat vysokou školu. Později jsem si tam našla práci i manžela“. 

Jakou školu jste studovala? 

„Nejdřív jsem začínala na jazykové škole. Studovala jsem tam angličtinu, a pak jsem dostudovala magisterské studium aplikované lingvistiky“. 

Kolik hodin v češtině v rádiu vysíláte? 

„Vysílá se podle počtu platících členů. Naše rádio jich má 80. Čím větší skupina, tím větší možnost vysílání. My vysíláme hodinu a půl ve středu odpoledne a v sobotu hodinu dopoledne“. 

Jak vypadá váš program? 

„Je nás několik, čtyři až pět, a každý si ten program upravuje jinak. Vysílání je zaměřeno na to, co požadují naši rádioví členové, česká komunita v Austrálii, a hlavně v Queenslandu. Podle pravidel vysíláme polovinu mluveného slova a polovinu hudby. Vysíláme zprávy z ČR, komunitní zprávy, počasí v Česku, i místní. Z 99 procent vysíláme českou a slovenskou hudbu“. 

Je práce v radiu vaše hlavní pracovní činnost nebo kromě toho chodíte ještě do další práce? 

„Práce v rádiu je koníček, je to dobrovolná neplacená činnost. Vysílám většinou v sobotu, protože v pondělí, v úterý a ve středu chodím do práce. Pracuju na Univerzitě Queensland na finančním oddělení Institutu molekulární genetiky“. 

Stává se, že si vás najdou Češi, kteří přijedou do Austrálie? 

„Stává se často, že nás vyhledají Češi. Nedávno jsem dělala rozhovor s párem dvou mladých cestovatelů, Slovenky a Čecha, kteří cestovali z České republiky na motorkách až do Austrálie. Vyhledali si Československý klub a nakonec skončili i u nás v rádiu“. 

Jak to vypadá s češtinou mezi krajany v Austrálii? 

Australské město Brisbane - Foto:  Council,  CC BY-SA 2.0

Australské město BrisbaneFoto:  Council, CC BY-SA 2.0

„Je to různorodé. Hodně českých krajanů, kteří přišli do Austrálie před 50 lety, se považují už do jisté míry za Australany. Při návštěvě Československého klubu i v rádiu mluvíme většinou česky. Čeština se pořád udržuje. Mladší generace je na tom trošičku jinak. Spousta menších dětí má možnost navštěvovat školičku. Spíš v Sydney, než v Queenslandu. V Brisbane nebyl o školičku dostatečný zájem, ale navštěvují Klokánka, což je takový klub. Schází se tu ti nejmenší s rodiči, mluví se česky. Československý klub dělá hodně aktivit a festivalů v češtině, aby se čeština udržovala“. 

Co chystáte na Vánoce? 

„Paní Stáňa Bílek z Československého klubu vždycky organizuje Mikuláše pro děti, a besídku. Sejde se hodně lidí, 100 až 150, přestože je v Brisbane méně Čechů než v Sydney. Organizují se pravidelné předvánoční večeře. V Československém klubu máme i Štědrý den, ale trochu dřív“. 

Byla jste na nějaké akci? 

„Ano, já mám dvouletou dceru, takže jsme loni byli na mikulášské besídce, která byla vydařená. Každé z dětí dostane od čerta, Mikuláše a anděla nějakou drobnost“. 

Vy jste si v Austrálii našla manžela. Jmenujete se Te Whiu, což je hodně nezvyklé jméno. Odkud je manžel? 

„Manžel je Australan, ale jeho rodina pochází ze Severního ostrova Nového Zélandu, poblíž Aucklandu. Mají tady dlouholetou tradici, která se pojí na polynéské a maorské předky“. 

Nechtěli jste jít na Nový Zéland? 

„Ne. Jeho rodina žije v Brisbane, maminka je anglosaského původu, takže jsme se moc nerozhodovali, ale je pravda, že Nový Zéland je pro nás vždycky atraktivní. Několikrát jsme ho i s mými rodiči navštívili. Hlavně na Jižním ostrově žije veliký počet Čechů“. 

Co se vám na Austrálii nejvíc líbí? 

„Austrálie je hodně uvolněná země. Australané jsou příjemní lidé, takoví pohodáři. Jeden z domovů mám v Čechách a jeden v Austrálii“. 

Jak budete v rodině trávit Vánoce? 

„Letos jsme na Vánoce v Čechách. Trávíme je hodně tradičně. Já jsem ze Šumavy, z jižních Čech, z Prachaticka. Vánoce budeme trávit v úzkém kruhu rodiny, bude kapr, bramborový salát“. 

Co se jí v Austrálii na Vánoce? 

„My je slavíme s rodinou 24. i 25. prosince, ale Australané je slaví 25. prosince. Mají typický anglický oběd s hodně hutným výběrem jídel. Někteří lidé mají krůtu, někdo mořské plody, saláty a někdo nakombinuje asijskou kuchyni s tradiční anglickou. Pro nás pro Čechy by to bylo uzené maso. V Austrálii je to velká vánoční šunka a krůta, nebo potom tradiční vánoční pudink. Cukroví je trošku jiného typu než české. My je doma děláme, ale Australani spíš dělají dorty a zákusky“. 

Umí vaše dvouletá dcera už nějaká česká slovíčka? 

„Eliška je hodně dvojjazyčná. Já na ni mluvím pouze česky a manžel pouze anglicky. Česky rozuměla všechno a mluvila tak ze 40 procent česky a ze 60 procent anglicky. Teď jsme v Česku přes dva měsíce a hodně se rozmluvila. Byla bych ráda, aby mluvila plynule česky i anglicky, případně nějaký další jazyk. Já ovládám francouzštinu a němčinu. Ale už ne tak dobře jako kdysi. Začala jsem s japonštinou, kterou dělám tři roky. Máme hodně přátel v Japonsku, rádi do Japonska jezdíme a manžel trénuje japonský sport Aikido“. 

Autor:  Zdeňka Kuchyňová
 

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace