Postřehy z ciziny12. března  2017 v 08:00  

Pavla Smetanová: Pozdravy z Korfu

Pavla Smetanová - Foto: Pavla Smetanová

Pavla SmetanováFoto: Pavla Smetanová

Nikdy bych si nebyla pomyslela, že o řeckých Velikonocích budu psát, zatímco v Aténách bude sněžit a na Korfu bude tak mrazivo. A jako na potvoru se nám zrovna pokazilo topení. Venku je ale krásně slunečno a na sluníčku je báječně. A tak se dobře oblékám a vyrážím na Liston v centru Kerkyry, kde usedám do venkovní kavárny, objednávám kafe s mlékem a můžu v klidu přemýšlet o těch největších svátcích v roce, které se blíží nezadržitelnou rychlostí.

Ostrov se pomalu, i přes nepříznivé březnové počasí, začíná probouzet k životu. Náš albánský soused jako první ze všech otevřel svůj krámek s výrobky z kumkvatu. Po několika dnech se k němu začínají přidávat i ostatní obchodníci, takže naše kostelní ulička pomalu ožívá. 

Majitelé krámků si umývají mopem chodníky před svým prahem, vystrčili si svoje židličky na ulici, uvařili kafe a zapálili cigaretu a diskutují o uběhlé zimě. V parcích se scházejí uklízeči, aby před velikonoci sklidili haldu odpadků, která, než se nadějí, tam bude zase znova čekat, až ji před nějakým dalším svátkem někdo uklidí. 

Dělníci natírají a opravují taverny a kavárničky, které se právě chystají otevřít. Za pár dní oblehne ostrov obrovský dav návštěvníků z řecké pevniny. Snad bude hezké počasí, přejí si všichni, kteří si chtějí rychle vydělat. 

Filharmonický orchestr na Korfu - Foto: Pavla Smetanová

Filharmonický orchestr na KorfuFoto: Pavla Smetanová

Náš filharmonický orchestr, v němž hraji na saxofon, už začal nacvičovat každoroční velikonoční koncert a hudbu do průvodů. Táhlá melodie na dechové nástroje mě vždycky dojme. 

V masnách visí obrovské kusy ovčího masa. Ve výlohách je nová jarní výzdoba. Před kostelem už zase sedává mladá Srbka, která má před sebou košík s papírovými kapesníčky a tváří se nešťastně. Tenhle její zoufalý výraz ve tváři jí poměrně hodně vynáší. Ještě že vím, že jí nic nechybí, jinak bych se na ni nemohla denně dívat. 

Z druhé strany u kostela sedává mladá cikánka s novorozeným dítětem. Zabrala flek stařeně, která zde každoročně žebrá peníze na nějaké léky na svoji léta trvající záhadnou nemoc. Používá k tomu slov:“ Bůh Vám žehnej“, což na ortodoxní Řeky docela dobře zabírá. 

Prodej svíček se zvýšil minimálně o polovinu. Lidé přicházejí do kostela alespoň na skok na své cestě do města, aby se pokřižovali a zapálili si svíčku a napsali vzkaz svatému Spyridonovi, který pak hodí do proutěného košíku v kostele. Vsadila bych se, že je tam nejvíc proseb za hezké počasí. To je totiž důležité nejen pro všeobecnou pohodu velikých oslav, ale především také pro větší tržby kaváren a taveren. 

Zvoníci na veži našeho kostela se houpají na provazech a zvoní jako o život. 

Řecké Velikonoce se řídí juliánským kalendářem 


Velikonoční svátky v pravoslavných zemích se letos spíše výjimečně shodují s Velikoncemi v ostatních zemích. Pravoslavné Velikonoce (pohyblivě mezi 4. dubnem a 8. květnem) se určují podle juliánského, nikoliv gregoriánského kalendáře, a proto bývají většinou o něco později než Velikonoce ostatních křesťanů. 

Velikonoce se v Řecku začínají připomínat už o první karnevalové neděli. Karneval se slaví celkem čtyři neděle, z nichž nejvýraznější je třetí a poslední z nich. Lidé se oblékají do masopustního oblečení, nejvíce si však užívají děti, které, ať už samy či organizovaně, tančí městem za doprovodu velmi hlasité hudby znějící z reproduktorů umístěných pro tuto příležitost na kažičkém rohu. 

Na Korfu je to také příležitost pro slečny, paní, matky i babičky se hezky obléknout a vyrazit do některé z kaváren na Listonu. Jaké zklamání pro malé holčičky v růžových sukýnkách, které přišly tančit se svojí baletní školou, pokud prší. A nejen pro ně. Karneval je obdobím veselí a zapomnění na všechny problémy každodenního života. 

Deset dní před koncem karnevalu se koná Tsiknopempti – kouřový čtvrtek, který je pojmenován podle kouře z grilovaného masa. Ten den se totiž griluje úplně všude. I rodiny, které si jinak maso nemohou dovolit moc často, si ten den dopřejí co hrdlo ráčí. 

Bistro Paula a Sue na řeckém Korfu - Foto: Pavla Smetanová

Bistro Paula a Sue na řeckém KorfuFoto: Pavla Smetanová

Taverny, zející jinak v zimě prázdnotou, se ten den otevřou a nestačí obsluhovat nápor lidí, kteří přicházejí slavit. Maso, maso a zase maso, je téma tohoto dne. 

Po poslední karnevalové neděli, čtyřicet dní před Velikonocemi, nastává Čisté pondělí, tedy začátek půstu. Čisté pondělí je státním svátkem. Obchody, úřady a školy jsou zavřené. Prodává se jen tradiční půstní chléb lagána v pekařstvích (placatý bochník letos za 2,60) a papíroví draci u silnic (10 eur za draka). Tento den je totiž oficiálním dnem pouštění draků v Řecku. Když někdy pouštíme s dětmi draka na náměstí v jinou dobu, často se nás lidé ptají, proč, když není Čisté pondělí. Je to svátek, na který se všichni Řekové těší celý rok a doufají, že nebude pršet. 

Čistopondělní piknik se skládá z jídel jako houmus (cizrnová pomazánka se sezamovou pastou), taramosalata (pomazánka z rybích jiker), saláty, pomazánky z lilků, chobotničky v octě, krevety (mořské plody se smí jen takové, které nemají krev), olivy, sušené fíky, chalva a speciální chleba lagána pečeného jen v tento den. Popíjí se ouzo, tsipuro a víno. 

Pravoslavné Velikonoce na Korfu - Foto: Pavla Smetanová

Pravoslavné Velikonoce na KorfuFoto: Pavla Smetanová

Týden před Velikonocemi se slaví Květná neděle procesím sv. Spyridona, patrona ostrova Korfu, v jehož čele jdou desítky pravoslavných popů. Někteří z nich nesou ostatky sv. Spyridona ve stříbrném sarkofágu, jeden jde před nimi a v prosklené schránce nese Spyridonovu ruku. Procesí doprovází všechny korfské dechové kapely ve svých pestrých uniformách. 

Na Velký pátek, ukřižování Ježíše Krista, vysílá každý kostel ve své vesnici nebo v hlavním městě smuteční procesí - epitáfio, které se svíčkami v ruce zpívá dojemnou pohřební melodii až do pozdních večerních hodin. Uniformované kapely procházejí celý den městem a vesnicemi a smutně hrají. Za nimi chodí zástupy lidí se svíčkami v ruce a na Listonu svítí lucerny tmavě fialovým světlem. Na tento svátek se těší i všechny děti, které ten den dostávají od svých kmotrů lambády - barevné velké svíčky, které si mohou večer při průvodu zapálit, s nějakým dárečkem. Už několik týdnů před svátky nabízejí supermarkety, obchody s hračkami i malé krámky na ulicích tyhle lambády. Předhánějí se v tom, která bude mít lepší dárek. Lákají kupce na předměty ke svíčkám přivázané, které nemají s Velikonoci vůbec nic společného. A tak není výjimkou spatřit u svíčky Micky mouse, Spidermana, panenky Barbie či Batmana nebo japonské komiksové postavičky, jejichž jména mi naštěstí zřejmě zůstanou navždy utajena. 

Pravoslavné Velikonoce na Korfu - Foto: Pavla Smetanová

Pravoslavné Velikonoce na KorfuFoto: Pavla Smetanová

Na Bílou sobotu se na Korfu dodržuje zvláštní tradice, kdy v 11 hodin dopoledne začínají lidé vyhazovat z oken keramické nádoby naplněné vodou. Slaví tak tzv. první vzkříšení Ježíše. Tento podivuhodný zvyk má snad vyjádřit rozhořčení lidu nad Jidášovou zradou, či symbolicky očistit lidi od hříchů, které jsou vyhozeny spolu s vodou ve džbánech. Zástupy lidí přihlížejí padajícím nádobám, lidé se krčí pod parapety domů či na volném prostranství, aby jim nějaká nádoba nedopadla na hlavu. Ulice jsou plné hliněných střepů, jejichž úlomky si někteří schovávají pro štěstí po celý rok. V oknech jsou vyvěšeny slavnostní tmavofialové prapory se zlatým zdobením. Hned poté městem procházejí dechové kapely hrající veselou melodii. 

Před půlnocí koná na náměstí, zcela zaplněném lidmi, koná slavnostní mše, která končí v půlnoci velkolepým ohňostrojem. Lidé si potřásají rukou a říkají:“Christos anesti“ a odpovídají:“Alithos anesti“ (Kristus byl vzkříšen, opravdu vzkříšen), poté se rozcházejí do svých domovů či k příbuzným, aby pojedli tradiční majiritsu – polévku z beránčích vnitřností. 

V neděli brzy ráno budí dechové kapely spící městečko svým radostným pochodem. Věřící chodí do kostela a v poledne se scházejí rodiny a přátelé ke společnému grilování jehňat a mladých koziček. Je konec půstu a to je třeba řádně oslavit. Víno teče proudem, z každé zahrady voní pečené maso a Velikonoce jsou u konce. Jaká radost, že se zase jednou povedly! 

Pavla Smetanová
Pavla Smetanová se provdala na Korfu, kde žije s manželem a dvěma dětmi. O životě na tomto řeckém ostrově napsala několik knih, například Příběhy z olivového ostrova.

Autor:  Pavla Smetanová
 

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace