Obec Míšov na Plzeňsku nese svérázný humor i stopy působení Járy Cimrmana
Vypátrat stopy českého génia Járy Cimrmana může být doslova detektivní práce. A přesto se v nenápadné vísce Míšov na jihu Plzeňska místním podařilo jednu zajímavou skutečnost spojenou s českým vynálezcem objasnit. Pro obec Míšov jednu z nejvýznamnějších historických událostí vůbec připomíná pamětní deska na čestném místě - zdi obecního úřadu.
Stojí na ní: Dne 8. 5. 1915 obec Míšov český génius světového významu Jára Cimrman těsně minul.
Po prokázání této skutečnosti se místní badatelé zaměřili na objevené fragmenty výzkumu neznámého vědce, který v oblasti počátkem minulého století téměř prokazatelně působil. Z rozsahu, významu a velikosti díla usoudili, že nemohlo jít o nikoho jiného než o Járu Cimrmana.
I další podrobnější průzkum všech dvou dostupných historických materiálů naštěstí jen potvrdil už vytesanou pravdu na obecním úřadě. Jak se ukázalo, Cimrman někde mezi Míšovem, Borovnem a Číčovem prováděl systematický vědecký výzkum. Právě Míšov ale dne 8. 5. 1915 opravdu těsně minul.
Pamětní deska tak mohla zůstat na svém místě. Příští rok to bude už sto let od této významné události, kterou dosud nikdo nezpochybnil. A co že vlastně míšovští historici při podrobném mapování Cimrmanova působení v oblasti zjistili?
Cimrman systematicky pozoroval lidi vracející se v podvečerních hodinách z pohostinství mezi obcemi Míšov, Číčov a Borovno a detailně studoval jejich alkoholem rozveselené a bezstarostné povahy. Lidé prý často vůbec neřešili, co všechno měli ten den ještě udělat a často je nezajímali ani důležité povinnosti následujícího dne. Takový byl podle zjištění Cimrmana účinek kapalného alkoholu.
Vědce přitom zároveň napadla geniální myšlenka. Přeměnit kapalný alkohol na plynné skupenství a tento plyn následně vypustit například na znesvářené armády těsně před bitvou. Vojáci na obou frontách po vdechnutí plynu za veselých popěvků vylézají ze zákopů, odhazují zbraně a v přátelském obětí odcházejí domů. Těžko dnes říct, do jakého stavu se podařilo projekt mírového alkoholového plynu Cimrmanovi dotáhnout.
Faktem je, že se o zdejší brdské území armády vždycky zajímaly. V utajení tu byla několik desetiletí armáda sovětská, kousek od Míšova je Vojenský Újezd Brdy, nedávno se o tohle místo naší země zajímali i Američané. Třeba tu v tichosti pokračovaly a pokračují ve vývoji plynu, se kterým tu započal náš slavný Čech.
Poslední a zároveň jedinou písemnou stopou Cimrmanova vědeckého experimentu je bohužel nedokončená poznámka na kousku značně ohořelého papíru. V poznámce je úhledným písmem zaznamenáno: „Míšov, Číčov, Borovno, všechno stojí za …“.
Značnou část textu bohužel zničil požár, který ve dvacátých letech minulého století zachvátil místní, dnes bychom moderně řekli, multifunkční místnost. Ta sloužila současně jako archiv, knihovna, výrobna zápalek a sklad petroleje pod jednou střechou. Co nám chtěl český génius o jednom ze svých četných experimentů a poznatků onou poznámkou vzkázat, si tak můžeme jenom domýšlet.
Překrásná příroda i místní humor
Pamětní deska na obecním úřadě věnovaná českému géniovi je jen jedním z dokladů, že místní berou život s nadhledem a humorem. Míšov je tak malý, že nemá ani pojmenované ulice. Přesto se jedna z místních silnic už pár let jmenuje Berlovka. Jak k tomuto kurióznímu názvu přišla? Podle starosty Míšova Pavla Hrubého tu měli krátce po sobě hned tři obyvatelé nohu v sádře a stále se tu tak někdo belhal o berlích. Název ulice byl na světě.
Míšov je také branou do krásné přírody Brd. Výlet si odtud, třeba od Cimrmanovy pamětní desky nebo z originální ulice Berlovka, můžete naplánovat například k nedalekým Padrťským rybníkům nebo na některou z deseti brdských osmistovek, tedy pohoří s nadmořskou výškou nad 800 metrů nad mořem. Tou nejbližší je jižně od Míšova, ve výšce 801 metrů, vrch jménem Nad Maráskem.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Navalná: Obyčejní Ukrajinci chápou, že ne všichni Rusové jsou proti nim. Kyjev dělá chybu, že je ignoruje
-
ONLINE: ‚Musíme se připravit.‘ Rusko může mít za pět let prostředky k útoku na NATO, řekl německý generál
-
‚Nesvítilo se tam.‘ Policie chytila zloděje, který se vloupal do domu masového střelce z fakulty
-
ŽIVĚ: Čeští hokejisté hrají v přípravě s Rakouskem. Zápas odvysílá Radiožurnál Sport