Tunový meteorit i kousky z Měsíce a Marsu mají ve hvězdárně na pražském Petříně
Kvůli světelnému smogu začíná být sledování hvězd v Praze čím dál výjimečnější událostí. I proto se ostatně největší oblibě na Štefánikově hvězdárně těší pozorování denní i noční oblohy. K dispozici zde ale nabízejí i řadu dalších aktivit, třeba ukázku skutečných meteoritů.
Štefánikova hvězdárna nabízí stálou expozici věnovanou astronomii a fyzice, doplněnou interaktivními exponáty, fyzikálními pokusy a multimediálním obsahem. Největší oblibě mezi návštěvníky se těší veřejná pozorování denní i noční oblohy, která probíhají za jasného počasí po celý rok. Hvězdárna otevírá astronomické kroužky, kurzy astronomie a astrofyziky, pořádá přednášky.
Ve Štefánikově hvězdárně můžete obdivovat také více než 80 unikátních meteoritů, které byly nalezeny po celém světě. Během svých cest je objevil a posbíral cestovatel a dobrodruh Jiří Šimek a přál si, aby jeho sbírka byla veřejně přístupná. Jeho největším úlovkem je tunový meteorit Muonionalusta. I ten je součástí „muzea meteoritů“.
Nacházejí se zde ale i takové unikáty, jako jsou meteority pocházející z povrchu Měsíce nebo z planety Mars. V expozici uvidíte i tektity, z nichž u nás jsou nejznámější vltavíny. Některé meteority si můžete dokonce i potěžkat.
Hvězdárenská historie
Štefánikova hvězdárna v Praze na Petříně byla vybudována v objektu strážnice, původně bastionu při Hladové zdi. Tu nechal postavit Karel IV. Hvězdárna je o několik století mladší, než Hladová zeď. Česká astronomická společnost ji otevřela v roce 1928.
Milan Rastislav Štefánik, jehož jméno hvězdárna nese, nebyl pouze vojákem, generálem francouzské armády, letcem, diplomatem, spoluzakladatelem československého státu a přesvědčeným čechoslovakistou, ale svých prvních mezinárodních úspěchů dosáhl jako vědec a astronom.
Hvězdárna měla původně jen východní kopuli, hlavní a západní kopule byly přistavěny v roce 1930. Současnou podobu získala při rozsáhlé rekonstrukci v polovině sedmdesátých let. Od roku 1979 je Štefánikova hvězdárna součástí Hvězdárny a planetária hlavního města Prahy.
Prvním přístrojem, zakoupeným pro hvězdárnu, byl v roce 1921 velký a na svou dobu moderní „hledač komet“ od firmy Zeiss. Asi o deset let později přibyl dvojitý Zeissův astrograf a stal se hlavním dalekohledem hvězdárny. Oba přístroje se používají dodnes. V západní i východní kopuli jsou instalovány zrcadlové dalekohledy.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Kaderka nás měl za nepřátele a lháře. Kdo s námi mluvil, ten na to doplatil, popisuje reportér Janoušek
-
Paliativní péče a eutanázie jsou spojené nádoby. Zákon je však třeba nastavit přísně, říká senátorka
-
Máme potřebu hledat střední cestu a nevyčnívat, ale proč nebýt ambiciózní, říká ekonomka
-
Hokejisté Pardubic jsou krok od zisku trojefe pro mistra extraligy, v pátém zápase porazili Třinec 3:0