Na Pomezí na Jesenicku mají největší mramorové jeskyně. Odborníci nevědí, jak vznikly
Na Jesenicku jsou rozsáhlé oblasti tvořené krystalickými vápenci, tedy mramorem. Patří k nim i sedlo Na Pomezí, kudy silnice i železnice překonává hřeben Rychlebských hor a které je považováno za hranici mezi Jesenickem a Javornickem. A právě zde se nacházejí i stejnojmenné jeskyně.
Jeskyně Na Pomezí patří, co do doby objevení, k nejmladším u nás. Je to však dáno tím, že přesně netušíme, kdo a kdy do jeskyní poprvé vstoupil. Už ve 30. letech byly díky těžbě v nedalekém Havránkově lomu odhaleny menší jeskynní systémy. Jednou z prvních jeskyní byla dnes už neexistující jeskyně Utajená, prozkoumaná v roce 1934. Ve stejné době byla objevena i rozsáhlá jeskyně Rasovna, která sahá až do hloubky 70 metrů pod povrchem.
Podle archivních informací se odstřelem odkryl 31. července 1936 vstup do velké jeskyně s bohatou krápníkovou výzdobou, která byla nazvána „Gemärke-Höhle“. Objev ohlásil majitel lomu památkovému úřadu v Brně, který nechal dutinu prozkoumat. Zjistil, že by ji bylo vhodné zpřístupnit. Kvůli tomu se zde přestalo těžit a jeskyně začali navštěvovat a bohužel i ničit turisté. Dokazuje to nejstarší nápis v jeskyni „Kurt 21.10.1937“.
Po válce došlo k odsunu místních obyvatel a na jeskyně se zapomnělo. Ne však na dlouho. V roce 1949 skupina místních speleologů jeskyně opět prozkoumala a v roce 1950 se do nich podívali první návštěvníci.
V jeskynních jezírkách najdete perly
Jeskyně Na Pomezí jsou největším zpřístupněným jeskynním systémem v České republice vzniklým rozpouštěním mramoru, tj. krystalického vápence. Vyznačují se úzkými, místy vysokými chodbami, které se v místech křížení rozšiřují v menší dómy. Pro tyto jeskyně jsou typické nátekové útvary vytvářející kaskády a mohutné členité krápníky. Největším stalagnátem je Maják o výšce 2,5 metru. Sintrová jezírka a misky obsahují jeskynní perly. Tyto malé kuličky se tvoří kolem zrnek písku díky vápencem nasycené vodě.
Jeskyně mají také jedno velké tajemství, které se týká jejich vzniku. Odborníci se totiž dodnes neshodli, co za jejich vyhloubení může. Podle jednoho názoru šlo o pravěký vodní tok přitékající od Smrčníku, jiný názor mluví o povrchové vodě vsakující se do puklin vzniklých horotvornými procesy. Vyloučeno není ani působení vody tajícího ledovce, který se zde v poslední době ledové zastavil. A existuje i hypotéza týkající se vody vzlínající z podzemí od zlomů v zemské kůře.
Ať už to bylo jakkoli, přírodní síly zde vyhloubily na 1 700 metrů jeskyní. Délka turistické trasy je mnohem kratší. Měří 390 metrů a doba prohlídky je přibližně 45 minut.
Od roku 1958 jsou jeskyně a jejich okolí zařazeny mezi chráněná území, včetně menších krasových dutin, které se nacházejí v okolí. Kromě toho jsou zdejší jeskyně také vyhlášeným zimovištěm netopýrů, zejména vrápenců, kterých zde žije několik tisícovek.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Symbolika je na Blízkém východě nejdůležitější, Izrael ani Írán nechtějí konflikt vyostřovat, míní expert
-
‚Bez zbraní budeme jen umírat.‘ Na Ukrajině panuje rozčarování, že se svět dívá jinam, popisuje Boháč
-
‚Naše cesty se rozdělují.‘ Andrej Babiš a Monika Babišová se po 30 letech soužití rozcházejí
-
Evangelický farář musí umět všechno. Jan Satke se rozhodl, že vymění církev za lokomotivu