Na Slánské hoře najdete skály nevšedního vzhledu. Tvoří je ztuhlá třetihorní láva

Slánská hora tvoří nejjižnější výběžek Českého středohoří. Se svou výškou 330 metrů nad mořem vypadá nenápadně, ale pokud se vydáte nahoru, čeká vás místy strmější stoupání.

Z geologického hlediska představuje Slánská hora pozůstatek třetihorní sopečné činnosti. Při důkladnějším pohledu můžeme dodnes na mnoha místech vidět různé tvary skal vzniklé vyvěrající lávou. Jedná se o zajímavá seskupení horniny zvané olivinický nefelinit, původně žhavé lávy, která při styku s chladnějšími stěnami kráteru zatuhla v charakteristické čedičové sloupce.

Skály skutečně vypadají jakoby nařasené. Na mnoha místech jsou vidět vrstvené vysoké kvádrovité útvary, které procházejí celou stěnou. Některé jsou kolmo k zemi, jiné jsou našikmené, jak se při vulkanické činnosti vlivem následných pohybů hornin posunovaly různými směry.

Působivá je i zdejší, necelý metr široká soutěska, která vede mezi třímetrovými skalami tvořenými vychladlou lávou. Bohužel více jak polovina hory byla na východní straně obětována těžbě čediče. Dnes ovšem tato strmá stěna nabízí jedinečný pohled do průřezu seskupení třetihorních geologických vrstev celé Slánské hory.

Najdete tu i kolmé a hladké stěny|foto: Markéta Vejvodová

Ve svazích hory došlo během vulkanické činnosti také ke vzniku řady puklin a drobných jeskyní. Mnohé jeskyně je možné si projít jako malou odbočku z naučné stezky. Hojně se tu vyskytují veverky, pěnice, budníčci, drozdi, červenky a poštolky, vzácněji pak některé druhy sov, slavíci nebo vzácné druhy netopýrů. Ze Slánské hory je také krásný výhled na město.