Staletý náhon i bobří stavby. Pod Čertovým mostem u Mladče najdete řadu zajímavostí

První z romantických staveb, které lze spatřit na cestě po úbočí Třesína, je Čertův most. Přímo pod jeho obloukem vede modrá turistická značka a také naučná stezka. Čertův most je vlastně jen jednoduchý kamenný oblouk spojující vápencový ostroh se skaliskem vystupujícím z úbočí Třesína. Jeho účel je čistě okrasný, je to vlastně most, který nikam nevede. Navíc má velmi prudký oblouk, takže výstup by na něj byl nebezpečný.

Zespodu ale vypadá Čertův most monumentálně. Není se tedy co divit, že už krátce po jeho dokončení, na počátku 19. století, se mezi lidmi začalo vyprávět, že má něco společného s pekelnými silami. Nejčastěji byl spojován se sedlákem, který se rozhodl, že zde postaví vysoký most přes Moravu a pozval si na pomoc čerta. Ten ale začal stavět v lese a navíc práci nestihnul dokončit před rozedněním, a tak byl z plánovaného mostu hotový jen jediný oblouk.

Čertův most je součástí tzv. Novozámeckého krajinářského areálu. Vznikl kolem loveckého zámečku Lichtenštejnů v nedaleké osadě Nové Zámky. K opravě a přestavbě zámku po požáru byl povolán vídeňský dvorní architekt Lichtenštejnů, Josef Hardtmuth, který následně stvořil zdejší areál s mnoha romantickými stavbami na obou březích řeky Moravy. Pod Čertovým mostem tak nalezneme třeba průchozí jeskyni Podkovu a o kus dál zbytky antického chrámu.

Dlouhá historie technického unikátu

Přímo pod Čertovým mostem se k Třesínu přimyká pozoruhodná technická stavba. Je jí mlýnský náhon, který vyvádí vodu z Moravy nad jezem u nedalekých Řimic a pohání soustavu mlýnů, pil a dalších technických zařízení odsud až do Olomouce.

Jedním z prvních mlýnů na náhonu byl také ten v Sobáčově, kde dodnes funguje turbína a pila|foto: Miroslav Kobza

Historie unikátního technického díla je velmi dlouhá. Už v roce 1474 se sešli u řimického jezu zástupci šesti panství, na jejichž území stálo devět mlýnů a dalších vodních děl, a uzavřeli takzvanou Řimickou smlouvu, která upravovala správu toku a zmíněného jezu se stavidly. Smlouvu později schválil a doplnil král Vladislav Jagellonský.

Zajímavé je, že například k údržbě, na které se měli podílet všichni mlynáři, se svolávalo za pomoci sekery, která se zaseknutá do dřeva posílala po náhonu od mlýna k mlýnu. Málo se také ví, že mlýnský náhon dokonce protékal i pod jednou z nejrušnějších ulic Olomouce – Třídou Svobody - a zatrubněn byl až ve 20. století.

Voda z mlýnského náhonu, stejně jako voda z tzv. Řimické strouhy vytvořila přímo u paty Třesína unikátní přírodní lokalitu v podobě podmáčené louky. Ta patří k druhově nejpestřejším mokřadním loukám v oblasti. Zajímavé je, že právě zde se krátce po vysazení bobra do volné přírody poprvé objevily bobří hráze, které ještě víc podmáčely zdejší bažinatou půdu. Stopy bobří práce najdeme i dnes. Jejich přítomnost prozrazují zejména stromy s výraznými stopami bobřích zubů.