Smetanovým sadům v Hořicích vévodí Krakonoš. Téměř živoucí socha má děti v dlani

23. leden 2018
Česko – země neznámá

Na jihozápadním úbočí vrchu Gothardu v Hořicích v Podkrkonoší leží jeden z nejkrásnějších městských parků regionu – Smetanovy sady. V oáze klidu a sochařského umění bydlí také Krakonoš, působivé pískovcové dílo podle návrhu slavného sochaře Ladislava Šalouna, které od roku 1908 budí pozornost malých i velkých návštěvníků.

Na počátku pohádkové secesní sochy stála sochařova kresba k pohádce Václava Tilleho Říhy O Rýbrcoulovi ze sbírky Sníh. V prosinci roku 1902 ji vydal časopis Volné směry s ilustracemi plejády tehdejších nejlepších tvůrců secesního období, například Mikoláše Alše, Jana Kotěry, Stanislava Suchardy nebo Františka Kupky.

„Ladislav Šaloun vytvořil plastickou ilustraci, která pak byla vyfotografovaná a zreprodukovaná u pohádky. V roce 1903 při příležitosti velké hospodářské výstavy českého severovýchodu v Hořicích byl v Krkonošském pavilonu představen i Šalounův model Krakonoše. Návštěvníci ho obdivovali, vzbudil velké ovace. A Jan Kyselo, významná osobnost hořického kulturního hnutí, mimo jiné první kurátor hořické galerie plastik, řekl, že by bylo krásné zhotovit sochu Krakonoše v tradičním hořickém sochařském materiálu, tedy v doubravském pískovci,“ přibližuje vznik slavného díla Jana Cermanová, vedoucí Galerie plastik v Hořicích.
Ladislav Šaloun s realizací v ateliérech hořické kamenosochařské školy souhlasil. Socha byla následně ještě jednou odvezena do Prahy a představena na prestižní jubilejní výstavě obchodní komory jako exkluzivní sochařská práce hořické školy.

Krakonoš jako zosobnění přírodních sil

Kdo zná pohádku O Rýbrcoulovi (Krakonošovi), na toho socha nepůsobí nijak děsivě, a to i přesto, že Pán hor má ve tváři úšklebek a vypoulené oči. „Měl být zosobněním mocných přírodních sil, které ovládaly osudy lidí žijících ve vysokých horách a byly alfou a omegou jejich bytí. Takže je zároveň vichřicí a vánicí, ve které se ztratili dvě děti - Honzík a Andělka. Hledaly u Krakonoše pomoc pro svou nemocnou maminku a pro svůj těžký životní úděl a ve sněhové bouři zabloudily. Krakonoš se jim zjevil nejdřív právě v podobě bouře, ale když děti uviděl, tak se mu jich zželelo, pomohl jim a dokonce je i odměnil,“ vypráví Jana Cermanová a tím potvrzuje, že Ladislav Šaloun ztvárnil vlastně dobrého vládce hor.

Obličej sochy Krakonoše (podle návrhu Ladislava Šalouna) ve Smetanových sadech

Obdivuhodná je u sochy kontura rozevlátých vlasů, vousů, svalnatá natažená paže jakoby ve vlně, která je pro secesní tvorbu charakteristická. „V secesi byly pohádkové bytosti velmi oblíbené, ale abyste našli pohádkovou bytost v podobě samostatné plastiky, to je spíš výjimečné. Proto je Šalounův Krakonoš v Hořicích tak pozoruhodný,“ dodává.

Husité na stráži, Jánošík nebo Přátelé stromoví

Hořické Smetanovy sady mají rozlohu přes tři hektary a jsou přístupné po celý rok. Z náměstí se tam pěšky dostanete po červené turistické značce východním směrem, autem po směrovkách na Sportovní zařízení města Hořic, v jejichž blízkosti se dá zaparkovat. Vstup do sadů nepřehlédnete, protože kromě pískovcové brány ho od roku 1914 střeží i dva kamenní orli z hořické dílny sochaře Adolfa Poláka. Celkem je v areálu umístěno deset soch, další tři se pak nacházejí v jeho blízkosti.

Socha Jánošíka podle modelu Franty Úprky ve Smetanových sadech

Pomník Tyrš – myslitel od akademického sochaře Jaroslava Plichty stojí před budovou staré Sokolovny a mistrovské dílo Přátelé stromoví od Václava Suchomela z roku 1910 zdobí ze dvou stran vstupní schodiště k nedaleké škole Na Daliborce. Přímo v sadech najdete kromě Krakonoše ještě pomníky Bedřicha Smetany, Antonína Dvořáka, Mikoláše Alše nebo Petra Maixnera. Z dalších soch můžete vidět Jánošíka, Husity na stráži a Ptačí studánku - Žabky.

autor: VaW
Spustit audio