Adršpašské skály ukrývají jedno z nejchladnějších míst v zemi. Mrazovou kotlinu

Adršpašské skály v zimě - Foto: Jiřina Mužíková

Adršpašské skály v ziměFoto: Jiřina Mužíková

Nejchladnějším místem východních Čech jsou bezesporu Adršpašské a Teplické skály. Drží několik meteorologických rekordů. V mrazové kotlině uprostřed skal se totiž drží chladný vzduch, a i v létě tam díky tomu bývá o několik stupňů chladněji než v jejich okolí nebo v místech, kam alespoň část dne svítí slunce.

Místní sice říkají, že ten největší mráz je v místě zvaném Sibiř, na které narazíte, když projdete z Adršpašských skal Vlčí roklí do Teplických skal. Jenomže meteorologická stanice je od roku 2005 v části Adršpachu, a tak vévodí meteorologickým statistikám on. 

Když před třemi lety republiku ochromily zvlášť tuhé mrazy, naměřili tam několik dnů po sobě minus 30 stupňů Celsia. Ještě zajímavější čísla ukazovaly teploměry na rozhraní Dolního a Horního Adršpachu. Místní obyvatelé přísahají, že rtuť klesala až k minus 35 stupňům. 

Velký vodopád - Foto: Jaroslav Nyč

Velký vodopádFoto: Jaroslav Nyč

Jako na nejzajímavější zimu vzpomínají pamětníci na tu ze Silvestra roku 1978, kdy byla obleva, ale do rána na Nový rok spadla teplota na minus 20 stupňů. Téměř třicetistupňový rozdíl teplot během několika hodin a předchozí déšť prý udělal z aut nedobytné ledové schránky. Okna v kravínech museli lidé ucpávat balíky slámy, zamrzalo topení a ze stromů padali zmrzlí ptáci. 

Za nízké teploty může absence slunce a studený vítr 

Za extrémně nízké teploty může poloha i samotná masa skal. „Místní mělké údolí je otevřeno na severovýchod do Polska, takže když vane studený vítr z této strany, projevují se tam nízké teploty. V noci se může stávat, že jak se prochlazuje vzduch na svazích, stéká do údolí, a způsobuje tak nízké teploty,“ vysvětluje Ladislav Metelka z královéhradecké pobočky Českého hydrometeorologického ústavu. 

Mrazová kotlina v Adršpachu - Foto: Beata Radoňová

Mrazová kotlina v AdršpachuFoto: Beata Radoňová

Skalní město je protkáno cestami i úzkými kaňony, kam sluneční paprsky nikdy nedopadnou, a tak se ani kámen ani země neprohřeje. „Skály dokážou zimu doslova vcucnout a pak při oblevě zase vydechovat, když se oteplí. V okolí chladných kamenů kondenzuje vlhkost, tvoří se jinovatka a ledové útvary, kterým tu říkáme frncály,“ říká průvodce skal Václav Bruckner. Proto jsou prý skály při oblevě nejkrásnější a také nejfotogeničtější. 

O tom, že mráz může uhodit i v červenci, svědčí další adršpašský extrém. V úzké soutěsce pojmenované Sibiř, kterou vede naučná stezka teplickým skalním městem, někdy roztává sníh až v srpnu. A teploty téměř nikdy nevystoupají nad pět stupňů. 

Zimu připomínají i jména zdejších skalních útvarů. Jsou tady například Polární trůn, Zimní věž, Lední medvěd, Krakonošova lednice, Tuleň či Ruka se zmrzlinou. 

Více informací se dozvíte zde

Autor:  Jiřina Mužíková  (muš)
Pořad: Česko - země neznámá  |  Stanice: Rádio vašeho kraje
Čas vysílání: pondělí-pátek 13:04  |  Délka pořadu: 56 minut  
 

Nové články v rubrice

Vyberte si svůj region

 

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace