Areálem bývalé kladenské Poldovky jezdí zážitkový vlak. Nastoupit můžete 2x ročně
Pokud zavítáte do kladenské industriální zóny, mohou vás čekat smíšené pocity. Procházíte holými plochami, kde stávala slavná Poldi Kladno, a na mnoha místech vidíte ruiny nebo prázdná místa po zbořených industriálních budovách slavných železáren a oceláren.
Místa, která představují zašlou kladenskou slávu, jsou vyhledávaná dodnes. Město Kladno proto ve spolupráci se společností KDS dvakrát ročně vypravuje zážitkové vlaky nazvané „Po stopách industriálního Kladna“. Jedná se o jedinou akci tohoto druhu ve Středočeském kraji.
Vlak zájemce proveze po bývalých vlečkách Poldovky a průvodce zblízka představí místa, která nejsou běžně k vidění. Pokaždé je plno. Někteří lidé jsou zvědaví, jak dnes areál vypadá. Jiní chtějí možná zavzpomínat. Vždyť Poldovka ještě v roce 1989 zaměstnávala na 20 tisíc lidí.
Sláva Poldi Kladno
Historie kladenských železáren sahá až do roku 1854, kdy Vojtěch Lanna založil Vojtěšskou huť, později nazývanou Koněv. Nová historie se začala psát v roce 1889, kdy jeden z nejvýznamnějších průmyslníků své doby Karl Wittgenstein založil v těsné blízkosti Poldinu huť – na svou dobu velmi moderní a prestižní ocelárnu.
Kladenská huť Poldi bývala pýchou českého průmyslu a ocel s touto značkou se vyrábí dodnes. Kvalitu kladenské oceli zajišťovala tavba železné rudy ve vysokých pecích. Poldina huť získávala nejprestižnější zakázky a už roku 1897 měl podnik 20 zastoupení v Evropě a Rusku. Špičkové materiály se uplatňovaly zejména v leteckém a automobilovém průmyslu, v roce 1931 byl založen samostatný provoz Anticorro produkující chirurgické nástroje a kostní náhrady (kyčelní klouby).
Rozvoj železárenského i ocelárenského průmyslu mohl úspěšně pokračovat mimo jiné díky bohaté zásobě uhlí z kladenského černouhelného revíru. Uhlí se ze starého Kladna vyváželo po Buštěhradské dráze až do Kralup nad Vltavou a dále po Vltavě a Labi.
Po válce se Vojtěšská huť stala spolu s Poldinou hutí a dalšími závody součástí Spojených oceláren, národního podniku (SONP), a byla přejmenována na huť Koněv. V 70. letech začala komplexní rekonstrukce a modernizace hutí včetně výstavby nových provozů na Dříni. Zhoršující se ekonomická situace a probíhající privatizace vedla v únoru 1993 k zastavení výroby.
Co je vidět z vlaku?
Pokud se vydáte do industriální zóny zážitkovým vlakem, můžete se projet nejen areálem bývalé Poldovky, ale nově také Buštěhradskou dráhou, kudy z Kladna jezdily vagony s uhlím. Prohlédnete si mimo jiné Důl Libušín nebo Důl Schoeller.
Další trasa vede přímo do bývalé Poldovky. Dodnes je tam k vidění Buštěhradská halda, kablovka, vápenky, Koněv nebo šrotiště známé z filmu Skřivánci na niti. Areál na některých místech působí skutečně značně neutěšeně a mnoho bývalých provozoven prochází likvidací. V jiných částech je naopak optimistické prohlédnout si nové a fungují provozy firem, které na místě zašlé slávy kladenské Poldovky budují postupně novou industriální oblast.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
‚Podle mne odveta bude,‘ míní analytička Irena Kalhousová. Izrael ji ale musí dobře nakalibrovat
-
V Česku hledáte jakoukoliv práci co nejdřív, v Dánsku tu nejlepší a pomůžou vám s tím, srovnává sociolog
-
‚Musíme se připravit.‘ Rusko může mít za pět let prostředky k útoku na NATO, řekl německý generál
-
Po odsouzení války mu začali vyhrožovat. ‚Vlastně jsem měl štěstí a udělal z toho skeč,‘ říká ruský komik