Barokní fara v Libuni na Jičínsku se pozvolna znovu stává centrem kulturního dění

24. listopad 2017
Česko – země neznámá

„Usiluj, dokud času zbývá. Přítomnost jest kolébka budoucnosti." To je citát pátera Antonína Marka, který žil na faře v Libuni v Českém ráji padesát let. Obec se v té době stala významným centrem obrozenectví. A své obrození dnes zažívá i samotná barokní fara z konce 18. století, která se pozvolna mění v centrum kulturního, společenského a turistického života.

Páter Antonín Marek byl literárně nejvíc činný právě na libuňské faře. Velký mecenáš české vědy a umění patřil mezi zakladatele Palackého České matice, podporoval Uměleckou besedu a přispíval i Boženě Němcové. Byl nadšeným divadelníkem, sám působil jako režisér místních ochotníků. Tuto jeho práci i ochotnické nadšení libuňských dnes v přízemí fary připomíná výstava kulis a dalších divadelních předmětů.

„Páter Marek byl i úspěšný hospodář, štěpař a včelař, v těchto oborech pořádal názorné přednášky pro hospodáře a učitele. Chodívali se k němu radit sedláci z celého okolí. Od mládí se s nadšením věnoval hudbě a zpěvu, proto se jeho bohatá libuňská fara stala jedním z tehdejších osvětových center, střediskem vzdělanosti, českých vlastenců a jejich zahraničních přátel. My se snažíme na někdejšího ducha této historické budovy navázat tím, že faru a její okolí postupně zpřístupňujeme,“ vysvětluje libuňská starostka Helena Červová.

Pomník pátera Antonína Marka nedaleko libuňské fary

A zároveň zve i na farní zahradu s nevšedním dětským hřištěm a s odpočinkovou a sportovní zónou, kde se pořádají kulturně-společenská setkání, například Libuňská pozdravení. V dohledné době vyroste na farním dvoře ve stodole a v jejím okolí muzeum zemědělských strojů. Některé unikátní kousky si návštěvníci mohou prohlédnout už teď.

Libuň si zamiloval i malíř František Kaván

Talentovaný malíř-krajinář František Kaván, který studoval v ateliéru Julia Mařáka, se poprvé v Libuni usadil v roce 1922, a to na tři roky. Pak se tam o pět let později znovu vrátil. Z malého domku měl výhled přímo na hrad Trosky.

„Druhý pobyt v Libuni byl vlastně posledním obdobím vývoje jeho tvorby. Malířská technika byla ještě jednodušší, paleta jasnější s novým pojetím koloritu v krajině. Maloval v okolí, nejraději kvetoucí přírodu. Jeho díla z Libuňska si návštěvník fary může prohlédnout v menším výstavním prostoru. Ve větším, v takzvaném modrém pokoji, kde měl kdysi svou pracovnu páter Antonín Marek, jsou rozměrná plátna, která vznikala hlavně v Dolní Kalné,“ přibližuje libuňská starostka expozici významného malíře.

Ten se do Libuně vrátil ještě po obsazení pohraničí a v roce 1941 tam zemřel na zápal plic. Jeho náhrobek s bustou od mladého sochaře Karla Pešaty z Jablonce nad Nisou se nachází na libuňském hřbitově.

Venkovní mineralogická expozice

Část venkovní mineralogické expozice u libuňské fary

Libuňská fara, to zdaleka není jen historická budova, kterou se místní snaží zachránit pro budoucí generace. U zadního vstupu si návštěvník může prohlédnout i mineralogickou venkovní expozici, která je jedním ze zastavení v Geoparku Český ráj. Navrhl ji mineralog a ředitel geoparku Tomáš Řídkošil.

„V době, kdy se dokončovala, byly hodiny na sousedním kostele sv. Martina v opravě a zůstala po nich jen černá díra. Pan Řídkošil se tím směrem zadíval, a pak naši expozici nazval Jak šel čas. Je volně přístupná pro všechny, kteří do Libuně zavítají. Připomíná mineralogické bohatství zdejšího kraje, kolem nás v okolí jsou to například pískovcové lomy. Pískovec ze Střelče tady proto nemůže chybět. Jsou tu také melafyry nebo slínovce,“ popisuje Helena Červová.

Libuňskou faru je možné si prohlédnout kdykoliv po telefonické dohodě nebo ve dnech, kdy se v obci konají kulturně-společenské akce. Farní zahradu a mineralogickou expozici si zájemci mohou prohlédnout kdykoliv.

autor: VaW
Spustit audio