Barvení látek přineslo České Lípě slávu. Kartounky připomíná Centrum textilního tisku
Nejstarší dějiny České Lípy jsou spojené s vodním hradem Lipý založeným koncem 13. století. A jenom o sto let mladší je místní cech tkalců, nejstarší v Čechách. V dějinách České Lípy má proto významné místo i výroba a zpracování textilu. Velký rozmach zažilo Českolipsko především díky potiskování textilu v manufakturách zvaných kartounky.
Ve druhé polovině 18. století se Česká Lípa stala druhým nejvýznamnějším centrem potiskování v tehdejším Rakousko-Uhersku. Umožnily to josefínské a tereziánské reformy, během kterých došlo ke zrušení monopolu na výrobu kartounu v habsburské monarchii. A tak se mohly manufaktury objevit i v Čechách. První kartounku u nás založil hrabě Jan Josef Maxmilián Kinský v roce 1763 ve Sloupu v Čechách. A v následujících letech vznikaly kartounky v dalších místech Českolipska i v samotné České Lípě.
Z šedesáti kartounek v Čechách jich v roce 1837 bylo dvacet na Českolipsku a kartounka Ignáce Thumeho s 200 potiskovacími stroji patřila v roce 1845 k největším v zemi. To ale byla zároveň doba prvních dělnických bouří textiláků a začátek útlumu. Thumeho kartounka roku 1873 vyhlásila úpadek. Slavná éra ručního barvení látek trvala jenom přibližně sto let, ale pro rozvoj města byla velmi důležitá.
V Centru textilního tisku si barvení látek můžete vyzkoušet
Název kartounky je odvozený z obchodního označení pro jemnou bavlněnou tkaninu v plátnové vazbě, které se říká kartoun. Výraz pochází z arabského označení bavlny. V kartounkách pracovali lidé různých profesí. Na tvorbě vzoru se podíleli malíři, vzorkaři, kreslíři. Ti předali návrh vzoru formaři, který vyrobil formu, a s tou pak pracovali tiskaři. Práce v kartounce znamenala dobrý výdělek nejen pro mistry, ale i jejich pomocníky. Mezi nimi byly často také malé děti.
Děti a dospělí si mohou barvení látek historickými i moderními metodami sami vyzkoušet v interaktivním v českolipském Centru textilního tisku. Každý návštěvník si odnese minimálně kousek potištěného plátna, ale může si vyrobit tričko nebo tašku s obrázkem. Zatímco spodní část centra je pracovní a vzdělávací, v půdní části můžete vidět z muzea zapůjčené původní vzorníky z kartounek.
Centrum textilního tisku sídlí v těsném sousedství vodního hradu Lipý. Ačkoliv obě „atrakce“ patří v našich časech pod jednu organizaci, dřív tomu bylo jinak. Centrum sice také sídlí v historickém stavení, ale původně šlo o stodolu nedalekého vodního mlýna, který se ale nedochoval.
Zájemci o textilní historii se po návštěvě českolipské centra mohou od prvního dubna vydat i na prohlídku sousedního hradu. Jeho brána se ovšem na jeden den otevře už předtím, v sobotu 24. března, kdy se v hradním areálu bude konat Velikonoční jarmark.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Dluh narůstá, ale společnost nemá žádné příjmy. Likvidátor firmy Salia Group navrhuje její konkurs
-
Analytik o průzkumu: Překvapil mě nárůst stran mimo Sněmovnu. Možná zažívají renesanci
-
Ministryně pro vědu a výzkum Langšádlová končí. Rozhodla se podat demisi
-
ANO napadlo změny ve stavebním spoření u Ústavního soudu. Kritizují retroaktivitu ustanovení