Branické skály v Praze ukrývají továrnu z druhé světové války i zkameněliny trilobitů
Nejen na horách uprostřed panenské přírody najdete zajímavé skály. Pozoruhodnou přírodní památkou se může pochlubit i naše hlavní město. Nedaleko Barrandovského mostu se kousek od vltavského břehu tyčí působivé Branické skály. Sestávají ze dvou samostatných částí – z vlastní Branické skály s lesoparkem Dobeška a z lokality zvané Školní vrch. Obě části od sebe odděluje přístupová Stará cesta.
Branická skála, opředená pověstmi o skrytém pokladu a dávném hradu, je jedním z nejvýchodnějších výběžků vápenců Českého krasu. Pokud jste už někdy jeli okolo, určitě jste ji nepřehlédli, je dominantou vltavského údolí. Historie těžby vápence v těchto místech sahá nejméně do poloviny 18. století. V několika vápenkách, které postupně vznikly u paty lomu, se z vápence pálilo proslulé „pražské staroměstské vápno“.
Za druhé světové války vybudovala ve skále německá armáda několik štol pro umístění podzemní továrny, chráněné před bombardováním. Tento komplex tvoří sedm různě dlouhých chodeb. Poměrně dlouho už se usiluje o jejich zpřístupnění pro veřejnost.
„Méně nápadný je sousední Školní vrch tyčící se nad evangelickým kostelíkem,“ říká Radek Mikuláš z Geologického ústavu Akademie věd. „Horniny na něm jsou tmavě šedé nebo téměř černé. Vznikly v jiném geologickém období než Branická skála. V období siluru.“
Pražské Branické skály jsou také známým nalezištěm zkamenělin. Pravděpodobně právě odtud pochází vůbec první popis zkamenělin z našeho území z roku 1770. Sběr vzorků, které leží volně na povrchu země jako kamenná suť, je povolen.
Autorem vyhlídkové plošiny na Branické skále je architekt David Vávra. Praha je odtud vidět jako na dlani. Děti se tu zase vyřádí na dětském hřišti pod skálou. Branické skály jsou vhodné k výletu i procházce, v posledních letech se staly také populárním lezeckým terénem.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
‚Podle mne odveta bude,‘ míní analytička Irena Kalhousová. Izrael ji ale musí dobře nakalibrovat
-
V Česku hledáte jakoukoliv práci co nejdřív, v Dánsku tu nejlepší a pomůžou vám s tím, srovnává sociolog
-
‚Musíme se připravit.‘ Rusko může mít za pět let prostředky k útoku na NATO, řekl německý generál
-
Po odsouzení války mu začali vyhrožovat. ‚Vlastně jsem měl štěstí a udělal z toho skeč,‘ říká ruský komik
