Černé jezero v lůně šumavské přírody ukrývá elektrické tajemství

30. květen 2014
Česko – země neznámá

První přečerpávací vodní elektrárnu na území naší republiky najdete na místě, kde byste ji nejspíš vůbec nehledali. V Chráněné krajinné oblasti Šumava, přímo u Národní přírodní rezervace Černé jezero.

Odvážné vodní dílo vymysleli a zrealizovali elektrárenští inženýři během necelých dvou let. V prosinci roku 1930 roztočil důmyslný systém vodního potrubí, vyrovnávací komory a hráze turbínu elektrárny v nedalekém údolí řeky Úhlavy. Největší šumavské jezero zvané černé se tak vlastně stalo průkopníkem v oblasti, kterou dnes nazýváme obnovitelné zdroje energie.

Co je opravdu obdivuhodné, kromě jistě náročné realizace v těžko přístupném terénu, je skutečnost, že už před osmdesáti lety mysleli na to, aby nebyl narušen ráz překrásné šumavské přírody, včetně samotného jezera. Až na pár drobností, jako je na modro natřený asi metr vysoký odvzdušňovací ventil pod hrází jezera, nebo stavba nad přečerpávací komorou přibližně v polovině cesty mezi Špičáckým sedlem a Černým jezerem, o vodní elektrárně nevíte. Potrubí je ukryté metr a půl pod zemí. Odolává tak mimo jiné tuhým šumavským zimám.

Litinové potrubí vodní elektrárny Černé jezero

Voda z jezera původně odtékala Černým potokem do údolí řeky Úhlavy. Do ní dnes putuje litinovým potrubím o celkové délce přes dva kilometry a spádu téměř čtvrt kilometru. Samotná elektrárna je umístěna několik kilometrů od Černého jezera v údolí Úhlavy.

Srdce vodní elektrárny Černé jezero

Přečerpávací komora je postavena přímo na Úhlavě a ještě do poloviny minulého století sloužila spolu s přítokem vody z řeky k přečerpávání vody zpátky do jezera. Že je to energetický nesmysl? Není. Přečerpávání vody zpátky do jezera probíhalo výlučně v nočních hodinách, kdy byla cena energie nejnižší.

Zelená energie z Černého jezera

Hráz přečerpávací nádrže na Úhlavě

Po vzniku Chráněné krajinné oblasti a Národního parku Šumava se vzhledem k nebezpečí mísení jezerní vody s křehkým ekosystémem s vodou z řeky Úhlavy ustoupilo. V současném režimu elektrárny se voda přečerpává pouze do výšky potrubí a vyrovnávací komory tak, aby nekontaminovala vodu v Černém jezeře.

Na svou dobu byla elektrárna velice výkonná. Vyrobila a dodnes vyrábí přibližně 1,2 kW za hodinu. V době zahájení provozu ve třicátých letech minulého století dokázala svým výkonem zcela pokrýt potřebu nedaleké Železné Rudy. Pro představu, napojením na elektrárnu byste rozsvítili přibližně 12 tisíc stowattových žárovek.

K Černému jezeru se dostanete ze Špičáckého Sedla po žluté turistické značce. Cestou si všimněte ve svahu po levé straně budovy vyrovnávací komory. K návštěvě útrob elektrárny v údolí řeky Úhlavy je nutná předchozí telefonická domluva na zákaznické lince skupiny ČEZ. Zvenku ale můžete vidět budovy elektrárny, náhradní díly litinového potrubí i samotnou vyrovnávací nádrž postavenou na řece Úhlavě.

Ovládání přečerpávací nádrže na Úhlavě

Ve čtvrtohorách byly některé vrcholky šumavských hor pokryty svahovými ledovci. Po ústupu doby ledové po nich zůstaly vyhloubené pánve, takzvané kary, které umožnily vznik šumavských jezer. Kar Černého jezera je zahloubený do svorového podloží severovýchodního svahu Jezerní hory – nejvyššího bodu železnorudské hornatiny. Vrchol Jezerní hory je ve výšce 1 343 metrů nad mořem.

autor: Pavel Halla
Spustit audio