Černýšovské jalovce člověk nejdřív zachránil. Teď je svým působením ohrožuje

7. prosinec 2016
Česko – země neznámá

Za humny jihočeských Černýšovic, u silničky spojující vesnici s nedalekou Bechyňskou Smolčí, se nachází půvabný lesík s názvem Černýšovické jalovce. Z dálky dobře patrný porost štíhlých jehličnanů jakoby si do jižních Čech odskočil odněkud ze severoněmeckého vřesoviště.

Lidská činnost nemusí mít pro přírodu nutně destruktivní charakter. Porost jalovců u Černýšovic se totiž do dnešních dnů dochoval především proto, že nad ním vedou dráty vysokého napětí. A protože člověk odstraňoval pod vedením všechny vysokorostoucí náletové dřeviny, mohly nízké jalovce, které drátům nevadily, klidně růst.

Ještě před vztyčením stožárů bývaly na místě lesíka pastviny. I na nich se jalovcům dařilo. Pasoucí se hospodářská zvířata likvidovala dřeviny, které by jalovce jinak tísnily, pichlavé jehličnany ale dobytek nechával růst.

Svého času byly Černýšovické jalovce považovány za největší jalovcový porost v jihočeském kraji. Udává se, že na ploše hektaru a čtvrt rostlo zhruba 300 jalovců obecných. Dnes je jich jen několik desítek. Porost ale v poslední době nezmlazuje a postupně odumírá. I na tom má podíl člověk.

Z nedalekého pole stékají na plochu mezi stromy vody plné živin. Podporují růst plevele, který spolehlivě zadusí všechny případné jalovcové semenáčky. V podmáčené půdě navíc vzrostlým jalovcům uhnívají kořeny. Snad se ale blýská na lepší časy. Připraven je projekt na odvodnění území a výsadbu nových stromků.

Černýšovické jalovce

Černýšovické jalovce jsou od roku 1988 vyhlášeny přírodní památkou. Přesto k nim nevede žádná přístupová cesta. Proto je dobré se při putování za touto zajímavostí vybavit mapou a nepromokavými botami.

autor: Filip Černý
Spustit audio