Čertovu kazatelnu u Plzně má na svědomí voda, nikoli ďábel

18. květen 2015
Česko – země neznámá

Pískovcový skalní masiv u řeky Mže nedaleko Radčic u Plzně v čele s přírodní památkou Čertova kazatelna zná jen málokdo. Je to místo, které není úplně snadno dostupné. Mezi řekou a skalami vede rušná silnice. Možná právě proto je skalní blok tak dobře ukrytý před zraky případných návštěvníků. To ale rozhodně není náš případ.

Přírodní památku Čertova kazatelna najdeme jen kousek od zoologické a botanické zahrady v Plzni. Po pravé straně silnice vedoucí směrem na Radčice. Rušnou komunikací se ale nedejte odradit. Ke kazatelně se dá dojít i pěšky, například od parkoviště u plzeňské zoo. Ale u skal se dá i zaparkovat.

Pískovcové útvary, které se tu před vámi z ničeho nic objeví, jsou jako z nějaké malebné pohádky nebo naopak strašidelného filmu. Každý to může posoudit podle svojí fantazie. Strmý ostroh s plošinou a výhledem široko daleko už naši předkové pojmenovali výstižně – kazatelna. Proč právě Čertova, to můžeme jen hádat.

Vrostlý dub boj se skálou nakonec prohrál

Skály jsou slepené z několika vrstev jemného a hrubého pískovce s dobře viditelnými usazenými říčními oblázky. Tak, jak se tu po dlouhé miliony let usazovaly nánosy písků a pak je zase podobně dlouho omílala voda dávných jezer a řek. Rozpad nesourodého pískovce pokračuje dál i dnes. Měkký pískovec tvaruje i obyčejný déšť.

Skály děravé jak ementál

Jako oči obra

Ve skalách je řada prohlubní, jeskyněk a kamenných oken. Místy skály vypadají jako děravý sýr ementál. Před nimi pak roste několik dubů. Jeden z nich si naneštěstí ke svému růstu vybral strmou skalní puklinu přibližně v polovině masivu.

Nastal boj živého s neživým. Soudě podle jeho mohutného kmenu, který se tvaroval přesně podle skalní pukliny, musel růst několik desítek, možná stovek let. Svůj boj s pískovcem o místo na slunci ale nakonec prohrál. Dnes je z něj obrovský vklíněný suchý strom.

Pískovcové skály měly několikrát „namále“. Jen kousek odtud býval v minulosti lom. Sem ale naštěstí krumpáče, dynamit ani bagry nedošly. Během druhé světové války padaly nedaleko letecké bomby spojeneckých vojsk. To všechno už tyhle skály zažily a naštěstí přežily. Ani výstavba široké silnice před několika desítkami let do jejich krásy nijak nezasáhla.

Pískovcové skály jsou přírodní památkou od roku 1974

Skály jsou oblíbeným výletním místem. Pohled na romantické kamenné útvary umocňuje navíc fotogenický zámeček, který na jejich úpatí vznikl v 19. století přestavbou hospodářského dvora.

Za přírodní památku byla Čertova kazatelna státem vyhlášena už před 40 lety, v roce 1974. Možná právě díky tomu, že kolem ní dnes vede rušná silnice, a není proto tak často navštěvována, ještě několik století vydrží.

<iframe src="https://www.google.com/maps/embed?pb=!1m17!1m11!1m3!1d1577.2157201230175!2d13.337129949388862!3d49.75901226585092!2m2!1f0!2f0!3m2!1i1024!2i768!4f13.1!3m3!1m2!1s0x0000000000000000%3A0xd06d60e75f8f74f1!2s%C4%8Certova+kazatelna!5e1!3m2!1scs!2scz!4v1431941509062" width="610" height="450" frameborder="0" style="border:0"></iframe>
autor: Pavel Halla
Spustit audio