Co znamenají? Lokalita Fortna v Prachovských skalách ukrývá tajemné rytiny

Zadní část Fortny - Foto: Vladislava Wildová

Zadní část FortnyFoto: Vladislava Wildová

V Prachovských skalách, v lokalitě zvané Fortna, se tyčí skalní stěna jménem Lví věž. Bezesporu by zaujala Indiana Jonese i knihovníka Flynna Carsena z Metropolitní knihovny. Do pískovce jsou tam totiž vytesané symboly, které provokují a probouzejí zvědavost. Pokud o nich tedy člověk ví.

Návštěvník, který přichází od rozcestí pod Šikmou věží po červeně značené turistické cestě směrem ke skalnímu průchodu Fortna, bude mít jižní stěnu Lví věže přímo po své pravé ruce. Uprostřed stěny spatří ve výšce 100 až 280 centimetrů nad zemí celkem osm tajemně vyhlížejících petroglyfů nejasného významu a neurčitého stáří. 

„Projde tudy hodně turistů, ale jen málokdo z nich si rytin všimne. Na konci 19. a na začátku 20. století upozorňovali na toto místo pravidelně průvodce. Fortna byla tajemným místem Prachovských skal, které návštěvníky zajímalo,“ připomíná folklorista a archeolog Pavel Kracík, který se místními skalními rytinami dlouhodobě zabývá. 

Fortnou je podle jeho slov míněn romantický skalní průchod, kterým se vychází nahoru k vyhlídkám. Ve skutečnosti jde o vlhkou skalní soutěsku, do které se sluneční svit dostává jen na pár hodin denně. Je to tedy velice temné, ponuré místo. 

Symboly možná ukazují cestu k pokladu 

Cestou od Šikmé veže k Fortně - Foto: Vladislava Wildová

Cestou od Šikmé veže k FortněFoto: Vladislava Wildová

Skalní rytiny nejsou novodobé. Vznikly zřejmě v pozdním středověku nebo v raném novověku, tedy v 16, 17. nebo na začátku 18. století. „Dráždivá skutečnost, že znaky obsahují jakési skryté sdělení, byla od 19. století spojována s celou řadou lidových pověstí, které dávaly znaky do souvislosti s loupežníky a jejich pokladem,“ říká Pavel Kracík. 

Jedna z pověstí například říká, že petroglyfy kopírují nebeská znamení. A jak vysoko jsou umístěny na skále, tak hluboko v zemi je ukrytý poklad. Rytiny jsou tedy jakýmsi znakovým písemným sdělením, rébusem. Podle archeologa jedna z verzí říká, že loupežnický poklad nebyl zatím objeven, ale dosud v Prachovských skalách leží a může ho najít pouze ten, komu se podaří znamení na stěně Lví věže rozluštit. 

V pověstech, které se v regionu vyprávěly někdy v polovině 20. století, byly tyto rytiny označovány jako Babinského rébus. Tradovalo se, že těmito znaky si Babinský zašifroval cestu ke svému pokladu. 

Petroglyfy jsou nejspíš značky kameníků 

Na tajamný rébus útočí lišejníky - Foto: Vladislava Wildová

Na tajamný rébus útočí lišejníkyFoto: Vladislava Wildová

„V současné době máme tři hypotézy: buď jde o raně romantický výtvor, ale to je nepravděpodobné. Pak to mohou být takzvaná vlašská znamení. Tedy značky, jimiž si pozdně středověcí a raně novověcí prospektoři značili své cesty k pokladům, k nalezištím drahých kovů a nerostných surovin. Víme, že se prospektoři na území Českého ráje pohybovali na začátku 17. století, kdy toto území patřilo Albrechtu z Valdštejna. Pískovcové skály byly tehdy vyhledávaným místem jako naleziště železivců,“ usmívá se folklorista. 

Pavel Kracík se ale stejně jako další badatelé domnívá, že nejpravděpodobnější teorií je, že značky do skalní stěny vyryli kameníci a lamači pískovce. „Je možné, že některý z kameníků tady například v době polední pauzy tato znamení vysekal. Můžeme je vykládat jako zvláštní, divokou směsici,“ doplňuje folklorista. 

Pořad: Česko - země neznámá  |  Stanice: Rádio vašeho kraje
Čas vysílání: pondělí-pátek 13:04  |  Délka pořadu: 56 minut  
 

Nové články v rubrice

Vyberte si svůj region

 

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace